Hlavní obsah

Kvůli hrozícímu nebezpečí, vězení nebo jen tak ze zvědavosti. Příběhy lidí, kteří zinscenovali vlastní smrt

Známé případy, kdy lidé nafingovali svou smrt.Video: AP, Youtube.com

Veřejnost v posledních dnech šokoval případ ruského novináře, který fingoval vlastní smrt. Není však jediným, kdo se uchýlil k podobnému postupu. Motivace aktérů byly přitom v minulosti různé.

Článek

Ruský opoziční novinář Arkadij Babčenko, který měl být v úterý zavražděn v Kyjevě, žije a jeho smrt byla jen fingovaná. Ve středu o tom informovaly ukrajinské bezpečnostní služby a zpráva šokovala mnoho lidí. Ačkoli se jednalo o velké překvapení, nejde o prvního člověka, který svou smrt zinscenoval. Důvody, proč se pro tento postup lidé rozhodnou, jsou přitom různé. Babčenko to vysvětloval obavou o život a bezpečnost své rodiny.

Spisovatel a autor předlohy ke slavnému filmu Přelet nad kukaččím hnízdem Ken Kesey se fingovanou smrtí v 60. letech chtěl vyhnout vězení za držení marihuany. Své vozidlo nechal zaparkované u útesu v Kalifornii s dopisem na rozloučenou. Poté se nechal převézt v kufru vozu svého kamaráda do Mexika. Do USA se vrátil o několik měsíců později. Nedlouho poté byl zatčen a odpykal si několikaměsíční trest.

Philip Sessarego, britský voják z povolání, zinscenoval svou smrt při bombových útocích na auta v Chorvatsku v roce 1993. Poté se přejmenoval na Toma Carewa. Pod tímto jménem se prezentoval jako bývalý člen britských speciálních jednotek SAS. O svém vymyšleném působení u SAS napsal knihu Džihád! a několikrát se objevil v televizi jako expert na Tálibán. Na to, že Sessarego stále žije, přišla BBC v roce 2001. Voják se poté přestěhoval do Belgie, kde v roce 2008 našla policie jeho tělo v rozkladu.

Rakouský klavírista a skladatel Friedrich Gulda nahrál svou smrt pravděpodobně jen tak, ze zvědavosti. V roce 1999 ho označili za mrtvého. Z curyšského letiště tehdy přišel fax, že slavný hudebník prodělal infarkt a zemřel. Hudební svět pro klavíristu chvíli truchlil, pak se ale ukázalo, že je stále naživu. Okolnosti jsou i po téměř dvaceti letech stále nejasné. Někteří věří, že se Gulda prohlásil za mrtvého jen proto, aby otestoval novináře a svět celkově. Jiní to označili za povedený marketingový kousek.

John Stonehouse byl 50. letech členem britského parlamentu. V roce 1974 byl prohlášen za mrtvého v Miami, na jehož pobřeží se měl utopit. Vyrojilo se hned několik teorií. Jedna z nich byla, že Stonehouse zavraždila mafie. Druhá spekulace mluvila o Stonehouseovi jako o českém špionovi, což se nakonec ukázalo jako pravdivé. S jeho zmizením to však nemělo nic společného. Bývalého britského poslance našli o měsíc později v Austrálii, jak si užívá se svou sekretářkou.

Kuriózní je i případ Američana Bennieho Winta, který předstíral, že se utopil v oceánu, aby se vyhnul trestu za držení drog v roce 1989. Wint po sobě zanechal truchlící snoubenku a čtyřletou dceru z prvního manželství. O dvacet let později přišla policie na jeho falešnou identitu při rutinní dopravní kontrole. Wint přiznal, že svou smrt jen předstíral. Posléze se ale dozvěděl, že po něm policie nikdy nepátrala a žádný trest mu nehrozil.

Související témata:

Doporučované