Článek
Vědci zjistili, že na devíti z devatenácti lokalit, kde se v minulosti konaly zimní olympijské hry, by v příštím půlstoletí už nemusely být pro zimní sporty vhodné podmínky.
Důvodem jsou vysoké teploty a s nimi spojený nedostatek sněhu. V případě velkého tepla totiž nepomůže ani umělé zasněžování a na sněhu je závislých celkem 15 zimních olympijských sportů.
Šance, že by teploty byly příliš vysoké, je nejvyšší pro ruské Soči. Pravděpodobnost, že by tam v době her v rozmezí let 2041 až 2070 byly teploty alespoň na bodu mrazu, je jen asi 40 procent.
Video: Rozhovor s meteorologem Petrem Dvořákem o vlivu oteplování na konání zimní olympiády
Video: Seznam Zprávy
Nejlépe je na tom naopak francouzské Albertville, kde se zimní olympiáda konala v roce 1992. Tam by ve stejném časovém rozpětí mrzlo s téměř stoprocentní pravděpodobností.
Podobně je na tom i Peking, dějiště příští olympiády v roce 2022, a špatně si podle předpovědi vědců nevede ani současná olympijská lokalita Pchjongčchang s pravděpodobností přes 90 procent.
Nedostatek sněhu byl už na hrách v Soči a ve Vancouveru
Co se pravděpodobnosti týče, byla na tom všechna dějiště zimních olympiád do roku 2010 dobře. Například v Soči nebo ve Vancouveru se už ale i přesto pořadatelé museli potýkat s nedostatkem sněhu.
V Soči organizátorům pomáhaly zásoby sněhu z předešlé zimy. I tak si ale někteří snowboardisté a lyžaři stěžovali na špatné podmínky. V kanadském Vancouveru v roce 2010 zase pořadatelé řešili problém s nedostatkem sněhu podkladem z balíků slámy.
V 80. letech 21. století by při vysokých emisích podle odhadu nesplňovalo podmínky dokonce 13 z 19 bývalých dějišť olympiády. Model sestavený vědci spoléhá na dlouhodobou předpověď, která může obsahovat odchylky. Trend postupného zvyšování teplot se ale v posledních letech rok za rokem potvrzuje.
