Kvůli covidu zapomínáme na zabijáka s 20krát větším potenciálem

Koronavirus a nemoc covid-19 plní veřejní prostor už více než půl roku. Odborníci ale čím dál častěji upozorňují na to, že pozornost a především důraz na prevenci zaslouží choroby, které jsou nejen z pohledu čísel mnohem větším rizikem.

Jedním z nich je rakovina plic.

„Bavíme se o zabijákovi, který má zatím 20krát větší potenciál, než co tady předvedl covid-19,“ míní ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Jeho úřad je v posledních měsících skloňován právě v souvislosti s čísly okolo koronaviru. Monitoruje ale celou řadu dalších medicínských oblastí a chorob.

„Ty nemoci jsou nesrovnatelné. Protože se bavíme o nakažlivém respiračním onemocnění, které se možná bude v sezoně aktivovat. V každém případě, kdybych měl mluvit vulgárně, tento nádor – jeden jediný, o kterém mluvíme – ročně zabije až 6 000 lidí. A covid-19 má zatím na kontě za celou dobu asi 350 lidí. Budeme-li se bavit o všech nádorových onemocněních, tak je to 30 tisíc ročně. Troufnu si proto říct, ačkoliv to trochu bulvarizuji, že covid-19 na rakovinu v České republice nemá a mít nebude,“ uvedl ředitel Dušek pro Seznam Zprávy.

V Česku se zhoubné nádory plic dlouhodobě řadí k nejčastějším příčinám úmrtí. Podle pneumoložky Martiny Vašákové bohužel bývá prognóza pacientů velmi špatná – u většiny lidí se totiž problém odhalí až v pozdních stadiích. První příznaky se snadno zamění za jinou a méně vážnou nemoc.

„Až 80 procent pacientů je diagnostikovaných ve stadiích, která jsou prognosticky velmi nepříjemná a která v podstatě neumožňují dlouhodobé přežití,“ dodává Vašáková.

Podle dat z Národního onkologického registru je každý rok diagnostikováno zhruba kolem 6 500 pacientů se zhoubnými nádory plic, což je zhruba osm procent všech nádorů. Každý rok zemře v přímé souvislosti s takovým nádorem přes 5 600 pacientů.

Okolo čísel se zároveň ukazují jasné trendy – přestože jsou pacienty většinou muži, ženy je v posledních letech začaly kvapně dohánět.

„Česká republika není výjimkou proti všem dalším vyspělým státům, ten trend nepochybně bude dál pokračovat,“ popsal Ladislav Dušek. Proč se právě zdraví žen v tomto směru tak rapidně horší?

„Ze všech prací, které jsem četl, a podotýkám, že nejsem specialistou na tento typ nádorů, vyplývá, že ženy ve velké míře začaly více kouřit. V různých oblastech Evropy je to i zdokumentováno průzkumy. Samozřejmě že nádor nevznikne za rok, když teď pozorujeme nárůst, bavíme se o dámách, kterým je přes 50. Takže je to jev, který začal 20 nebo 30 let zpátky, možná ještě dřív,“ přiblížil šéf ÚZIS.

Data okolo rakoviny plic ale vyvolávají pozornost i při pohledu na mapu Česka. Zřetelně z ní vystupuje západ a severozápad Čech coby lokalita se zvýšenou koncentrací případů.

„Jedno z vysvětlení je horší životní styl a větší množství kuřáků. Dokonce máme v některých regionech evidováno i průkazně větší množství těhotných kuřaček, které kouří v těhotenství. Potom jsou známy práce, které to přisuzují částečně i většímu množství kontaminovaných průmyslových oborů a provozů nebo čistotě ovzduší. Zrovna jsem analyzoval data z Vysočiny a Zlína. Tam je prokazatelně nádorů významně méně. A také tam vidíme menší množství kuřáků ve všech výzkumech, které se provádí. Něco na té korelaci jistě bude. Mezi Zlínským a Ústeckým krajem je hodně propastný rozdíl,“ popsal dále ředitel.

Podle odborníků může nepříznivé trendy zásadním způsobem zvrátit včasné odhalování zdravotních komplikací a jejich podchycení už v zárodku. V Česku se proto nyní připravuje speciální program pro časnou detekci karcinomu plic, která bude cílit zejména na rizikové skupiny – tedy dlouhodobé kuřáky.

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, které vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká profesorka Vašáková. Až 90 procent pacientů podle ní onemocní právě kvůli kouření, ať už aktivnímu, nebo pasivnímu.

Program by podle Duška mohl pilotně odstartovat už příští rok, vyšetřované budou oslovovat praktičtí lékaři.

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než tři miliardy eur ročně.