Článek
Dolní komorou parlamentu neprošel zákon o kvótách na české potraviny, který by podle kritiků vyprázdnil regály českých obchodů, vyvolal inflaci a nahrál agrobaronům. A podle zastánců by naopak zvýšil potravinovou bezpečnost země.
Kvóty prosazovala SPD v rámci novely zákona o potravinách. Sporný zákon měl regulovat nabídku obchodních řetězců tak, aby 55 procent vybraných položek od roku 2022 pocházelo z českých chovů a od českých producentů nebo výrobců. Ve finále se proti němu postavili i ministr zemědělství Miroslav Toman a Potravinářská komora ČR.
O tom, že kvóty neprojdou, bylo rozhodnuto už před hlasováním. Šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek předeslal, že strana podpoří senátní verzi zákona o potravinách – tedy bez kvót.
Faltýnek řekl, že kvóty podporoval, předseda hnutí a premiér Andrej Babiš je však kategoricky proti. „My jsme se dneska domluvili na klubu, že většinově podpoříme senátní verzi, která je bez kvót. Předpokládám, že bude schválena a o sněmovní verzi se vůbec hlasovat nebude,“ poznamenal.
Se zákonem naopak Sněmovna schválila zákaz dvojí kvality potravin a také možnost veřejných zadavatelů, jako jsou školní jídelny a nemocnice, v tendrech vybírat dodavatele potravin nejen na základě ceny, ale i lokálního původu. „Jsem velmi rád, že naši spotřebitelé už nebudou občané druhé kategorie,“ řekl Miroslav Toman. Kvóty odmítl s tím, že navržené provedení nebylo dobré.
Po odhlasování zákona poslanci přijali krátké doprovodné usnesení, které doporučuje občanům ČR nakupovat potraviny a výrobky vyrobené v České republice. Vyplynulo to z dlouhé diskuse, ve které se zákonodárci shodli na podpoře českých potravin.
Problematická byla norma hned z několika pohledů. Kvóta by se postupně zvyšovala z 55 procent na 73 procent v roce 2027. Ale už v příštím roce by obchodníci v praxi narazili na problém, co do regálů umístit, protože česká cibule, mrkev, kedlubny, hrušky, česnek, květák, jahody a další potraviny nepokryjí spotřebu ani z 50 procent. Sami producenti připouštěli, že by do příštího roku nestihli navýšit výrobu tak, aby v obchodních řetězcích bylo 55 procent jídla s českou vlaječkou.
„Problém bude v zelenině u naprosto všech druhů. I u nejsilnějších, jako je cibule, se v soběstačnosti pohybujeme na úrovni 50 procent,“ řekl dříve redakci SZ Byznys předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Do seznamu zhruba sto padesáti regulovaných položek se navíc dostaly potraviny, které se v Česku vůbec nevyrábí – droždí, lanýže nebo sůl. Objevily se tam i další položky, v nichž Česko rozhodně nevyniká, jako jsou chilli papričky, ryby a těstoviny.
Dost by nemuselo být ani vepřového masa. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu, Ministerstva zemědělství a Celní správy za březen je soběstačnost v nejoblíbenějším mase Čechů jen 51 procent.
Zákon byl namířen na velké obchody s rozlohou nad 400 metrů čtverečních. Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje velké obchodní řetězce, mimo jiné kritizoval fakt, že kvóta se vztahuje k prodeji a nikoli k podílu zboží, které je v regálech.
Proti kvótám se postavila i Asociace českého tradičního obchodu, zastupující malé obchodníky na venkově, jichž by se regulace nedotkla. „Zájem o české potraviny by se neměl vynucovat kvótami, poptávka po tuzemských potravinách by měla přijít od zákazníka,“ říká předseda Pavel Březina. Na druhou stranu naplnit kvóty by podle něj obchodníci neměli problém. „Jsou velmi úzce napojeni na lokální a regionální české producenty a výrobce potravin, jejichž sortiment nabízejí v českých prodejnách už nyní,“ dodal.
Úprava by navíc byla v rozporu se základními principy společného trhu, varovala několikrát Českou republiku v dopise Evropská komise.
Obchodníci varovali také před zdražováním. „Zavedení potravinových kvót ve smyslu navrhované novely zákona by mělo negativní dopad na jejich dostupnost a velmi pravděpodobně by došlo i ke zvýšení jejich cen,“ uvedl mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.
Agrární komora ČR poukazuje na to, že v regálech tuzemských obchodů je příliš málo české produkce a Česká republika má nízkou soběstačnost zejména v ovoci a zelenině. Uvítala další diskusi na podporu domácí produkce.
„Problémem dlouhodobě zůstávají nízké výkupní ceny pro dodavatele společně s nekalými obchodními praktikami, jako je pultovné, letákovné, poplatky za neprodané zboží či různé tzv. zadní marže,“ reagoval prezident Jan Doležal. Bývalý ministr zemědělství Jiří Milek dodal, že pokud se nezruší všechny dotace, budou se stále dovážet potraviny ze zahraničí za dumpingové ceny. „Určitě budeme hledat jinou cestu, jak tyto obchodní vztahy narovnat,“ řekl.
