Článek
Na seznamu více než sto potravin, u nichž by si řetězce měly hlídat český původ, je řada položek, v nichž nejen že není Česko soběstačné ani z půlky, ale dokonce se v tuzemsku ani nevyrábí. „Už skladba položek deklaruje nekompetenci autorů zákona, neznalost trhu, jeho kapacit a možností,“ říká šéf Globusu Jan Navrátil, který je jediným Čechem ve vedení německého řetězce.
Obává se, že zákon potraviny zdraží. Silnější konkurence může navíc přeplatit dodavatele Globusu z řad českých farmářů, a řetězec by tak paradoxně mohl o regionální produkty přijít.
Kvóty na české potraviny zasahují asi 150 potravin. Jaký podíl ze seznamu máte v Globusu z české produkce?
Situace se zásadně mění v čase, třeba jahody se v zimě nepěstují. Na jaře nic na polích neroste. Proto je těžké to spočítat. Kdyby zákon dnes platil, pravděpodobně bychom kvůli splnění kvót museli omezit velkou část sortimentu.
Nechali jste si zpracovat právní analýzu, jak se k tomu postavit?
Nechali jsme si zpracovat rozbor, abychom věděli, jak tomu rozumět. Opatření však nedává smysl už jen proto, že stanovuje jakési procento českého zboží z prodaného objemu. I když 70 procent brambor v nabídce bude z ČR a zbytek ze Slovenska, ve finále stejně rozhodne zákazník, z jaké země si koupí, a tedy o tom, jestli kvótu naplníme. Právní rozbor, který nám pomohl pochopit, jak je to myšleno, okamžitě vyvolal vlnu otázek, jak to udělat, aby kvóty nedopadly na zákazníka. Z našeho pohledu poškodí spotřebitele, protože se logicky promítnou do snížení nabídky.
Počítáte se scénářem, že kvóty od ledna začnou platit?
Na rovinu, spíš upřímně doufám, že si politici uvědomí, jaký je to nesmysl, a že to nedopadne.
Co považujete za největší nesmysl?
K přesvědčení, že je zákon nesmyslný, mě vedou právě požadavky na prodej výrobků, které se v Česku nepěstují nebo nevyrábějí. Typickým příkladem je droždí, po kterém loni během pandemie velmi dramaticky rostla poptávka a Češi je vykupovali, aby se předzásobili. Výroba droždí v tuzemsku zanikla, vyrábí se v Maďarsku, na Slovensku nebo v Polsku. Pokud tady někdo nezaloží českou továrnu a nezačne droždí vyrábět, tak české droždí nebude. A i kdyby někdo chtěl, musel by sehnat povolení, najít lidi, postavit fabriku… To je absurdní představa. Už skladba položek deklaruje nekompetenci autorů zákona, neznalost trhu, jeho kapacit a možností. Na seznamu jsou i melouny, čili papričky nebo ryby.
Připusťme možnost, že kvóty začnou platit. Je reálné se s českými výrobci na podzim domluvit na navýšení dodávek?
S českými výrobci dlouhodobě spolupracujeme z vlastní vůle a v případě, že sami chtějí. Nepotřebujeme na to žádnou regulaci. Kladu si otázku, kde ještě se dá objem zvýšit, ale spíš mám obavu, že za některými našimi stálými dodavateli přijdou naši konkurenti. Kapacita dodavatelů je omezená, nebudou z roku na rok schopni vyrábět víc a může se paradoxně stát, že budeme mít problém udržet stávající objemy než je zvýšit.
Jinými slovy, bojíte se, že vás konkurence přeplatí.
Přesně tak. Bude to mít vliv také na ceny. Reálně proto očekáváme zdražení potravin.
O kolik by potraviny mohly zdražit?
To se nedá dopředu jakkoliv odhadnout, ani by to nebylo fér, ale všichni se shodneme na tom, že by potraviny zdražily. Zákazník sám by měl svobodně rozhodnout, kam půjde a co si koupí. Není teď důležité, jestli by potraviny podražily o korunu, nebo o dvě, trápí mě, že by vůbec kvóty měly platit.
Došlo by i k navýšení cen dovozů z důvodu, že byste odebírali méně zboží ze zahraničí?
Hypoteticky se to dá předpokládat.
Někteří advokáti tvrdí, že nebude problém zákon obcházet, protože v případě soudních sporů bude silnější argument, že zákon porušuje unijní pravidla volného trhu. Spoléhali byste se na tuto interpretaci?
Až se z toho stane realita, uvidíme, jaké máme možnosti, jak k tomu kdo přistupuje, a věc budeme komunikovat se Svazem obchodu a cestovního ruchu. Osobně se domnívám, že návrh je zcela jasně proti pravidlům vnitřního trhu EU.
Co uděláte, když v prosinci zjistíte, že splňujete kvótu ze 45 místo 55 procent? Přestanete prodávat zahraniční potraviny, abyste dohnali podíl českého zboží?
Globus má jeden z nejširších sortimentů na jedné z největších ploch. I proto je to pro nás bolestivější než pro některé konkurenty. Ani si nechci připustit, že bychom měli kvůli zavedení kvót přestat něco prodávat. Ale ano, jedno z krajních řešení, které může nastat, pokud kvóty nebudeme plnit, je omezení nabídky. Je to nejkrajnější řešení a nejhorší pro zákazníky.
Jan Navrátil (36)
Jako jediný Čech působí jeden rok v nejužším vedení české pobočky německého řetězce.
V Globusu se pohybuje 17 let, v minulosti zastával například pozici ředitele nákupu a provozního ředitele.
Řetězec má v tuzemsku 15 hypermarketů s vlastními restauracemi.
Regulace mluví o desetimilionových sankcích při jejím porušení. Pokud však omezíte dovozy, nebudou vám hrozit i sankce od dodavatelů za neodebrané zboží?
Ano, v některých případech se to reálně může stát. Na druhou stranu, sankce nebudou dosahovat škod, které to napáchá na straně našich prodejů a velmi pravděpodobně i na straně zákaznické zpětné vazby. Na seznamu výrobků jsou kategorie, které nemají nejvyšší marži. Není pravda, co říkají politici, že na zelenině a ovoci jsou stoprocentní marže. To žádný obchodník nikdy neviděl. Takže i v našem objemu podnikání může být taková sankce rovna výnosu z prodeje tohoto zboží. Především však Globus nechce podnikat v rozporu s jakýmkoliv nařízením a vystavovat se podobným pokutám.
Kromě vysokých marží u některých potravin zemědělci kritizují také prodeje pod nákupní cenou. Nemohou si obchodní řetězce také trochu samy za podobné regulace, když vidíme, že se kilogram brambor v akci prodává za čtyři koruny, rohlík za korunu nebo vejce za cenu, která o moc nepřevyšuje tu před třiceti lety?
Dokážu pochopit, že podobná praxe někoho trápí. Sám se někdy zamýšlím nad tím, jestli cenová politika konkurence někdy dává smysl. Zmínil jste jednu konkrétní kampaň, do které bychom nešli, protože podobné akce neděláme. Na druhou stranu jsme na volném trhu, kde každý obchodník podniká ze své vůle, všichni máme jeden zájem a v konečném důsledku z toho má prospěch zákazník. Není řešení hodit nás všechny do jednoho pytle a vytvořit naprosto nezdravou regulaci. Obrovský objem slevových akcí v Česku osobně vnímám v dlouhodobé perspektivě jako daleko větší problém než umělý, politický problém kvót.
Podle zákona byste museli různé velikosti balení potravin přepočítávat na hmotnost a v případě, že by přišla kontrola, aktuální data okamžitě předložit. Je to splnitelné?
Na seznamu jsou také skupiny zboží, kde pro nás není podstatná hmotnost, ale jeden kus. Museli bychom proto uzpůsobit naše systémy a změnit procesy zadávání dat. Také naši dodavatelé nám musí poskytovat správná data, v první vlně proto logicky půjdeme za nimi, aby data doplnili. Ne vždycky to zafunguje hned a správně. Je to zcela zbytečná byrokracie navíc.
Spolu s kvótami Sněmovna schválila i pokuty za takzvanou dvojí kvalitu potravin. Jaký dopad to na vás bude mít?
Znemožňuje nám to reagovat na lokální potřeby zákazníků. Jiný kraj, jiný mrav. Také v každém městě Česka mají lidé trochu jiné chutě a potřeby. Sami v Globusu pečeme a rádi se přizpůsobíme tomu, že někde lidé chtějí propečenější chléb nebo housky s větším množstvím kmínu. Když s kvótami sečtu obě opatření, kladu si otázku, kdy nám vláda pošle sortiment s cenami a seznam dodavatelů, od kterých máme nakoupit. Tam to v podstatě směřuje. Kdo má zájem na tom, aby byl spotřebitel až poslední na řadě?
Dvojí kvalita potravin ale nezakazuje dva odlišné produkty, ale dva výrobky s jiným složením, které se marketingově tváří stejně.
Pokud mezinárodní výrobek bude mít jinou cukernatost, nebo jiný podíl kakaa v čokoládě, je to za hranou. Ale vezměte si třeba ananas v plechovce. Na některém trhu mají raději sladší, jinde kyselejší nálev. A někdo raději kroužky, jiný zase kostky. Podle definice však nemůžete nabídnout dva alternativní produkty. To není fér. Ale my s patnácti pekárnami v České republice bychom měli hlídat i propečenost chleba.
Jak se obchodně vedlo v loňském roce?
Přesné výsledky ještě nemáme, náš finanční rok končí v červnu. Ale mohu říct, že loňský rok byl s ohledem na covidovou situaci náročný. Ve srovnání s rokem 2019 jsme na tom hůř a neplníme plán. Ale hospodaříme v černých číslech, a to i po započítání veškerých nákladů spojených s pandemií.
Obecně se řetězcům v této těžké době dařilo. Proč vybočujete?
Máme jiný obchodní model. Lišíme se vlastními restauracemi i kavárnami a máme 15 hypermarketů s poměrně velkou dojezdovou vzdáleností, takže trpíme i četností návštěv. Jako jeden z mála řetězců provozujeme také vlastní čerpací stanice, ale celý petrolejářský byznys trpí. Češi necestují, nemají důvod někam jezdit, pracují z domova. Cena paliv klesla a vidíme signifikantní pokles tržeb. V prodeji například suchých trvanlivých potravin jsme však s diskontéry na stejné růstové křivce.
Jaké ztráty z restaurací budete mít v loňském roce?
Budeme mít ztráty v desítkách milionů korun.
Loni jste zavřeli prodejnu nového konceptu Fresh na Pankráci. Jak to vypadá s rozvojem konceptu?
Lokalita na Pankráci je velmi těžce postižená pandemií, ale Pardubice stále běží. Rozhodnutí o rozvoji maloformátové prodejny uděláme do konce června, kdy bude jasné, zda budeme koncept rozvíjet, nebo ho pozastavíme do doby, než se situace kolem covidu-19 uklidní. Pokud bychom se rozhodli jít dál, šli bychom cestou rychlé expanze, tedy otevření maximálního možného počtu prodejen za rok. Neumím odhadnout, jestli to budou jednotky, nebo desítky. Za rok se toho na trhu změnilo velmi mnoho, hodně investorů přehodnotilo své zájmy. Mnoho lokalit, kam nebylo možné se dostat, se může znovu otevřít.
