Článek
„V jejich prospěch hraje rostoucí obliba přírodních, tedy co nejméně průmyslově zpracovaných potravin,“ řekli zakladatel Kvevri klubu Mojmír Baroň z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a Michal Homola, sklepmistr Rodinného vinařství Vican, které je největším výrobce kvevri vín v ČR.
„Je to velmi autentická technologie, která dává maximální prostor přírodě. Pokud použijete špatné hrozny, dostanete špatné víno. Pokud vaše surovina za něco stojí, vytáhnete skvělé víno. Je stabilní, nesířené a zcela bez jakýchkoliv konzervantů,“ konstatoval Baroň.
Propagátoři kvevri vín se shodují na tom, že tento druh nápoje není pro každého. Pokud je víno vyrobeno z bílých hroznů, bývá nazýváno oranžové, nebo bílé víno vyrobené červenou technologií. Stejně jako běžně vyráběná červená vína totiž zraje se slupkami, třapinami i semínky, což mu dává netradiční chuť.
„Potíž je ta, že co se týká výroby vína, jako lidstvo jsme se od přírodní cesty odklonili. Zvykli jsme si z hroznů rychle vylisovat šťávu a to ostatní vyhodit, přitom právě ve slupkách a třapinách je nejvíc antioxidantů. Lidé na chuť těchto vín nejsou zvyklí, proto nechutnají úplně každému,“ podotkl Baroň.
Sklepmistr Michal Homola ale upozorňuje na to, že zatím co před několika lety, kdy v Česku kvevri vína začínala, zaujímala jen tři procenta trhu, nyní je to už deset procent. „Je potřeba to lidem vysvětlit, přiblížit. U červených kvevri to není tak těžké, tam prostě ochutnáte červené víno, ale u bílého vína přijde šok. Má totiž v chuti tříslovinu a ovocité tóny, které jsme zvyklí cítit v červeném,“ poznamenal Homola.
Ve prospěch kvevri vín, která zrají nejméně půl roku v hliněných nádobách z části zakopaných do země, hovoří zejména rostoucí obliba co nejpřírodnějších potravin. „Lidé na víno vyrobené přírodní cestou bez jakýchkoliv přídavků začínají slyšet, je to návrat ke kořenům. Musí ale být ochotní slevit z mainstreamu a být ochotní poznat něco nového,“ dodal Mojmír Baroň.
