Článek
Postupně vykrystalizovaly čtyři základní typy Kundero-Novákologů: Četli-líbilo, četli-nelíbilo, nečetli-líbilo a nečetli-nelíbilo.
Kritici, historici, novináři, herci, obyčejní lidé i skladník ve šroubárně. Ke Kunderovi se už vyjádřili opravdu všichni. Takže pardon, já další nebudu.
K Milanu Kunderovi se totiž ve dvou minutách ani nic říct nedá. Ovšem k debatě, která se jak pověstná, ehm, bouře seslala na monstrózní biografii od Jana Nováka, k té se lze vyjádřit snadno.
Přestože nemám ráda kategorizování, pokusím se přeci jen trochu utřídit, s čím se tu potýkáme. Česká společnost, tedy alespoň ta mediálně-twitterová, se rozdělila na čtyři nesmiřitelné tábory: četli-líbilo, četli-nelíbilo, nečetli-líbilo a nečetli-nelíbilo.
První zmíněný, tedy četli-líbilo, představuje typicky týdeník Respekt, který si už roky drží právo na zařazení Kundery na určitou morální škálu. Přestože se aktuální esej šéfredaktora Erika Taberyho snaží vidět celou „kauzu“ v mnoha úhlech, kniha Jana Nováka z něj vychází jako pozitivně působivá kniha.
Druhá skupina, ta, ve které se nachází velká část literárně-kritické a teoretické společnosti, knihu četla, ale má k ní nepřekonatelné výhrady. Ať už teoretik Petr A. Bílek nebo novinář Daniel Konrád, oba se poučeně pokusili o komplexní vyjádření svého nesouhlasu s tím, co Jan Novák napsal.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.
Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
A dostáváme se k těm zábavnějším kategoriím. K lidem, kteří devět set stran Jana Nováka nečetli, ale mají k nim mnohé co říct. Obě tyto skupinky, ať už se kniha líbila nebo nelíbila, předurčuje velmi překvapivá osoba - premiér Andrej Babiš. Ve svém klasickém Čau lidi totiž tentokrát místo matky Země vzýval lásku k bližnímu - a to ke Kunderovi.
„Určitě jste slyšeli, že vyšla tahle knížka. Já musím říct, že jsem byl poctěn, že jsem mohl navštívit Kunderovy v Paříži doma, to se málokomu povedlo,“ říká premiér s Novákovou bichlí v ruce a stěžuje si na Čechy, že nepřejí úspěšným.
Z jeho slov se tedy dá usuzovat, že knihu pravděpodobně nečetl a ani nebude. Protože byl přeci u Kunderů v obýváku… Jak logické. Jdu vrátit svůj filologický diplom.
A máme tu závěrečnou kunderovskou, respektive novákovskou reakci na třetí - tedy ty, kteří knihu ještě nečetli, ale přeci jim Babiš nebude říkat, co si o ní mají myslet, takže si ji pořídí a prostě se jim bude líbit. I kdyby se jim třeba nelíbila.
Já vám nevím, sama už jsem se do toho trochu zamotala. Ale jako správný internetový glosátor se jen směju v povzdálí a soudím všechny. A zároveň tleskám. Kundera, stejně jako punk, prostě ještě is not dead.