Článek
Přes 50 miliard amerických dolarů, tedy asi 1,1 bilionu korun, by skrze investiční fond mělo putovat do zdravotnictví, školství, energetiky, vodního hospodářství, vysokých technologií, turistiky, zemědělství a dalších sektorů. Vznikly by tak miliony pracovních míst a životní úroveň Palestinců žijících nejen na palestinských územích, ale i v Egyptě, Jordánsku a Libanonu by výrazně stoupla. Tak představil Trumpův poradce Jared Kushner americký mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
„Potřebujeme přinést změnu, aby se do palestinského regionu dalo investovat a byl centrem příležitostí, a ne oblastí, která je odepisována a přehlížena,“ řekl prezidentův poradce na konferenci v Bahrajnu, drobném státě u Perského zálivu. A pokračoval silnými slovy: „Palestinskému lidu chci přímo vzkázat, že navzdory tomu, co vám ti, kteří vás v minulosti zklamali, řekli, na vás prezident Trump ani Amerika nezanevřeli. Tato konference je pro vás.“
V Palestincích ale Kushnerův plán vděk ani nadšení nevzbudil, ba naopak. Chybí mu totiž dvě pro Palestince zcela zásadní otázky – zřízení suverénního státu a ukončení izraelské okupace palestinských území. Palestinská delegace se tak účasti na dvoudenní konferenci zřekla a ulice mnoha měst v úterý i ve středu zaplnili demonstranti.
„Není to mírová dohoda, ale dohoda, která by legitimizovala neoprávněnou anexi Jeruzaléma, neoprávněnou anexi Západního břehu Jordánu a neoprávněnou anexi Golanských výšin. Nemůžeme ekonomicky růst, aniž bychom byli svobodní,“ řekl při protestu Mustafa Barghouti, generální tajemník Palestinské národní iniciativy. Ve stejném duchu už o víkendu reagoval i palestinský ministr financí Šukrí Bišára: „Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír.“ Hospodářské oživení před dosažením míru je podle Bišáry nerealistická iluze.
Podporu americkému plánu tak zatím oficiálně vyslovili jen ti, kterých se přímo netýká – například ministři financí Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Spojené státy Palestince v posledních dvou letech rozezlily i jinými způsoby. Bílý dům učinil hned několik represivních kroků – uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele, zrušil financování programu pomoci OSN palestinským uprchlíkům a hrozil Organizaci pro osvobození Palestiny vyhoštěním z jejích washingtonských úřadoven. Prezident Donald Trump má zároveň zcela otevřeně skvělé vztahy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Kushner na konferenci zmínil, že Palestinci nemohou prosperovat bez spravedlivého řešení konfliktu s Izraelem, politickou vsuvku ale velmi krátce ukončil. „Tato konference nicméně není o politických otázkách. K těm se dostaneme v pravý čas,“ řekl. Spojené státy se k řešení plánují vyslovit až po volbách a následném zformování nové izraelské vlády – tedy nejdříve na podzim.
Kushnerova „dohoda století“
Mírový plán, kterým chce Bílý dům řešit konflikt mezi Palestinci a Izraelci, bývá v mediálních i politických kruzích často ironicky označován za „dohodu století“. Jde přitom o hlavní a téměř jediný projekt prezidentova zetě Jareda Kushnera. Ten ho na starost dostal na samém počátku Trumpova nástupu do prezidentské funkce a za dva roky ho – navzdory očekáváním – nedotáhl do konce.
Manžel Trumpovy dcery Ivanky Trumpové je navíc častým terčem kritiky – do titulků médií se dostal naposledy na začátku června. Tehdy vyšlo najevo, že firma, kterou založil, získala od doby, co Kushner pracuje jako prezidentův poradce, miliardové investice od pochybných zahraničních firem.
Kushnerovo jméno zaznělo i ve spojení s ruským vlivem na americké prezidentské volby – podle FBI se v období předvolební kampaně tajně sešel s ruskými vyslanci i ruskou právničkou, od které měl získat kompromitující informace o protikandidátce Hillary Clintonové.
