Článek
Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se celostátně i regionálně při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) o termínu zavedení nástroje rozhodne stav ekonomiky. „Já bych nepředbíhal. Tady je všechno dneska směřováno na jakési zlomové datum 1. listopadu. Kurzarbeit je dlouhodobý nástroj. Jestli bude zaveden 1. listopadu nebo 1. prosince, je věc druhá. Bude záviset hlavně na aktuální situaci na podnikatelském, průmyslovém a jiném trhu,“ řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády Havlíček.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Vláda ji podle Maláčové hodlá projednat ve stavu legislativní nouze.
Pracovník by podle navržených pravidel doma mohl zůstat jeden až čtyři pracovní dny v týdnu, tedy 20 až 80 procent pracovní doby. Za neodpracované hodiny mu stát vyplatí 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora se může vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek. Zdravotní pojištění bude zaměstnavatel odvádět v plné výši. Sociální pak ze 70 procent čistého výdělku, původně mělo jít o výdělek hrubý.
Ministryně Maláčová označila dohodu za krvavý kompromis, protože každá strana musela částečně ustoupit ze svých požadavků. „Naše ministerstvo původně navrhovalo až 1,5násobek průměrné mzdy, abychom do kurzarbeitu mohli zahrnout i firmy, které platí vyšší mzdy, jsou inovativní,“ řekla.
Zároveň se podle ní ve vládě neshodli na posuzování „nepracovní“ doby. „V tuto chvíli je to nastaveno za každého jednotlivého zaměstnance. Je s otazníkem, jestli by to nemělo být posuzováno za celého zaměstnavatele,“ dodala. Podle Maláčové je nyní důležité, aby kurzarbeit zafungoval především pro malé české firmy.
Vláda připravila také pojistky proti nadužívání. Zaměstnavatel se bude muset zavázat, že nebude po dobu pobírání kurzarbeitu vyplácet dividendy. Zároveň nesmí být registrován v daňovém ráji.
