Vláda schválila kurzarbeit i příspěvek pro podnikatele. Ale s háčky

Babišova vláda pošle do Parlamentu návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy situace, kdy stát pomáhá firmám v potížích udržet si zaměstnance a přispívá na jejich mzdy.

O německém vynálezu se ministři zmiňovali už minulý týden, ale teprve nyní zveřejnili první podrobnosti.

Program Antivirus, jak českou modifikaci kurzarbeitu vláda pojmenovala, poběží ve dvou variantách.

Ta první se týká firem, kterých se dotkla buď nařízená karanténa, nebo omezení provozu kvůli nařízení vlády. Stát firmám přispěje na 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, pomoc však zastropuje na 39 000 Kč superhrubé mzdy, zhruba 29 000 Kč hrubého. Původní návrh počítal také se stropem, z příspěvku měly firmy platit rovněž sociální a zdravotní pojištění. To by znamenalo, že by z každé stokoruny státu musely vrátit 34 korun.

Zaměstnanci pak dostanou 60 procent z redukovaného denního výměru, tedy klasickou nemocenskou, pokud museli do karantény. Pokud provoz uzavře zaměstnavatel na základě nařízení vlády, mají zaměstnanci od svého zaměstnavatele nárok na celou mzdu.

Druhá varianta se týká firem, které se kvůli koronaviru potýkají s potížemi při výrobě, například když nemají dost surovin nebo dílů od dodavatelů. V tomto případě stát bude platit 60 procent mzdy jejich zaměstnanců. Ale i zde existuje strop, půjde o 29 000 Kč v superhrubé mzdě, v hrubém tedy zhruba 21 600 Kč.

Jakmile podniky podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun. Základní podmínkou podle Maláčové je, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď. Vláda zatím program schválila na šest týdnů, tedy od 12. března do konce dubna.

Svaz průmyslu ocenil, že vláda po třech týdnech intenzivního jednání schválila kurzarbeit, který odpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Pro pomoc firmám je důležité, že se podpora vypočítává ze superhrubé mzdy, komentoval dnes schválený program Antivirus viceprezident svazu Jan Rafaj. Ve schválené podobě ale svazu chybí prodloužení podpory na šest měsíců.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček pak dodal, že si na peníze z kurzarbeitu budou moci sáhnout i fungující firmy, které nyní platí zaměstnancům 100 procent mzdy, ale kvůli koronaviru se potýkají s poklesem výnosu nebo produkce. Konkrétní podmínky pro čerpání podpory však nezveřejnil, připraví je do pondělí 6. dubna spolu s ministryněmi financí a práce.

Vláda také rozhodla, že osoby samostatně výdělečné činné, tedy podnikatelé i další povolání – například poradci, dostanou jednorázový bonus ve výši 25 tisíc korun. Musejí mít tržby z podnikání alespoň 15 000 měsíčně, tedy 180 tisíc korun ročně. Původní návrh kompenzace pro živnostníky zněl 15 tisíc korun měsíčně.

Nárok na 25 tisíc budou mít i ti živnostníci, kteří si živností jen přivydělávají. Zde však platí omezení, bude to možné jen v případě, že půjde o osoby pobírající invalidní důchod, starobní důchod nebo s nárokem na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně pečující o potřebnou osobu.

Smůlu však mají ti, kteří již živnost přerušili a šli se nahlásit na úřad práce, těch se bonus týkat nebude.

Žádost bude zpracovávat Finanční správa, podporu správa vyplatí na základě vyplněného formuláře, který úřad zveřejnění do 3. dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána.

Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěnými před finančními úřady.

Podnikatelé, kteří museli kvůli nařízení vlády uzavřít provoz, budou moci požádat o odklad nájemného až o šest měsíců, tedy do září. Dlužné nájemné budou následně moci splácet v dalším období, a to až dva roky. Počítá s tím vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Návrh opatření bude připravovat Havlíček spolu s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). V následujících dnech či maximálně týdnech opatření v konečném znění předloží ke schválení vládě.

Vzorem pro opatření má být podle Havlíčka německý model, který toto umožňuje. Firmy v Německu musejí prokázat, že se kvůli koronaviru dostaly do neschopnosti splácet nájemné a mohou požádat o jeho odložení na tři plus tři měsíce, vysvětlil Havlíček.

Vládní opatření přicházejí v době, když už i velcí zaměstnavatelé čelí odstávkám. Například společnost Iveco Czech Republic oznámila, že přestává vyrábět autobusy, zahájila dvoutýdenní výluku. Podnik odstavil výrobu, protože neměl plnohodnotné zásobování díly pro výrobu. Iveco zaměstnává kolem 4000 lidí. Lidé si mohli vybrat, jestli si vezmou na dva týdny dovolenou se 100 procenty průměrné mzdy, nebo budou pobírat 80 procent mzdy.

Již dříve oznámily odstávku kvůli koronaviru všechny velké automobilky vyrábějící osobní vozy, v návaznosti na ně pak s výrobou přestala řada subdodavatelů.

Podle bleskového průzkumu Hospodářské komory z konce minulého týdne k propouštění přistoupilo zatím sedm procent firem, ale například mezi restauracemi jich je 14 procent. Pětina firem už nějakým způsobem „sáhla“ lidem na mzdy.