Článek
Loňský rok odsunul téma kůrovcové kalamity. Pomohlo tomu i nejlepší počasí za několik let s objemem srážek na 111 % dlouhodobého průměru.
Vyhráno však zdaleka není, tvrdí lesníci ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Pro návrat do normálu by bylo zapotřebí dvou až tří takových roků po sobě. V lesích navíc leží nebo stojí množství nezpracovaného dřeva.
Méně srážek a větší problémy s kůrovcem byly loni v části Středočeského kraje, v Ústeckém a Karlovarském kraji. Proti srážkově extrémním rokům 2015 a 2018 byla celková situace mnohem lepší. „Jeden srážkově příznivější rok ale ještě neznamená, že se stromy dostanou do původní kondice a budou odolnější vůči kůrovci. Počítáme spíš s průměrem tříleté periody,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek.
Objem takzvaných nahodilých těžeb (tvoří 95 procent všech těžeb), což jsou ve výrazné převaze kůrovcové stromy, podle odhadů Šrámka stoupl na nový rekord 23 milionů metrů krychlových. Předloni tvořily tyto těžby přes 20 milionů kubíků a v extrémně suchém a nepříznivém roce 2018 asi „jen“ kolem 12 milionů.
„Bojíme se, že se letos kůrovcová kalamita nezastaví kvůli velkému množství přezimujícího kůrovce,“ říká ekonom Domažlických městských lesů Josef Forst. Domažlické lesy brouk nešetřil, po smrkových porostech tam na řadě míst zbyly holé pláně.
Jízda v lese o život
Správci lesů požadují za loňský rok kompenzace ztrát ve výši minimálně 5,8 miliardy korun, které je uchrání před krachem. Kůrovec sice loni nenapadl tolik nových stromů, ale ceny dřeva jsou stále velmi nízké. Ceny kulatiny byly loni 881 korun za kubík, v roce 2015 za stejné množství inkasovali 2 336 korun. Rostou navíc náklady na lesní práce a obnovu lesů.
„Pěstební činnost se nám loni prodražila o čtyři miliony na 11 milionů korun. Všechno se nám kupí z předchozích let,“ popsal Forst. Výnosy podniku, který spravuje 3 770 hektarů lesů, loni klesly z očekávaných 120 milionů na 66 milionů korun a hrozí, že nebudou peníze na opravu cest, úpravu cyklostezek nebo výsadbu nových porostů. „Jen díky státním penězům můžeme opravovat cesty,“ varoval před situací z loňska, kdy už na jedné takové neupravené cestě zemřel cyklista po pádu z kola.
V loňském covidovém roce se přitom výrazně zvýšila návštěvnost tuzemských lesů, což je bohužel podle lesníků vidět i v jejich znečištění odpadky nejen u turistických odpočívadel.
Momentálně jsou lesy nebezpečnější také kvůli sněhu. Riziko představuje stále velký podíl zničených stromů, které zatím nikdo nestíhá vytěžit. V některých oblastech se přitom těží desetkrát rychleji, než jakým tempem přibývají nové lesy. „Nahodilá těžba neustále stoupá, takže neplatí, že kůrovcová kalamita je za vrcholem,“ myslí si také správce Kolowratských lesů Martin Fojt.
Mezi nejvíce postižené oblasti lýkožroutem patří Moravskoslezský kraj a Vysočina. Ministerstvo zemědělství nicméně zahrnulo do rizikové oblasti i výraznou část jižních Čech, které jsou v systému takzvané rajonizace. Ten například umožňuje lesníkům, aby odložili výsadbu nových lesů až na pět let od vzniku holin, aby mohli veškeré kapacity soustředit na likvidaci napadených stromů.
„Problém se přesouvá z východní části země západním směrem. Bude postižena další část vlastníků. Proto potřebujeme zajistit kompenzace i za rok 2020,“ vyzval předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Stanislav Janský.
Minimální potřebnou částku na hektar sdružení vypočítalo na 398 korun. Ideální výše kompenzace od státu, která by lesníky vrátila do předkůrovcové éry, by byla 779 korun.
Ministerstvo zemědělství na dotaz redakce SZ Byznys odpovědělo, že kompenzace ke zmírnění dopadů kůrovcové kalamity stanoví ve druhém čtvrtletí. „Ministerstvo zemědělství následně požádá, obdobně jako v loňském roce, vládu o navýšení svého rozpočtu, příjem žádostí o příspěvek na dříví z roku 2020 bude ve 3. čtvrtletí roku 2021,“ sdělil mluvčí Vojtěch Bílý.
