Článek
S faktem, že kůrovcové kalamitě podlehne většina smrků v nižších polohách, se už čeští lesníci smířili. Do nižších nadmořských výšek byly smrky uměle vysázeny a přirozeně tam nepatří. Kůrovec se však začíná ve velkém šířit i do hor, například v Krkonoších je ohrožena třetina tamních lesních porostů. Na rozdíl od zdevastované Vysočiny však smrk do Krkonoš patří. Přesto se kůrovcová kalamita šíří i tam a lesničtí experti bijí na poplach a chtějí po státu, aby tyto oblasti více chránil.
Smrčiny v horách a jejich podhůří jsou podle lesníků budoucí zásobou smrkového dřeva, na kterém je do jisté míry závislé české stavebnictví. Měkké a lehké dřevo slouží zejména pro stavbu konstrukcí nebo střešních krovů. Lesnický think tank Czech forest proto navrhuje nové vymezení takzvaných červených oblastí, které letos v dubnu vymezilo Ministerstvo zemědělství. K oblastem na Vysočině a na severu Moravy by měly přibýt i české pohraniční hory a Brdy. „V celé severní části republiky jsou ohroženy nejcennější porosty v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Musíme si uvědomit, že Krkonoše, Jizerské hory jsou oblasti, kde smrk tvoří 70 procent toho pokryvu,“ upozorňuje šéfredaktor časopisu Lesnické práce a člen think tanku Czech Forest Jan Příhoda.
Že se kůrovec začíná zakusovat do Krkonoš, vidí každý, kdo do nejvyšších českých hor přijíždí. Usychající napadené stromy začínají být k vidění už od Dvora Králové nad Labem. Krajina se výrazně mění i v Temném Dole, obci před Pecí pod Sněžkou. Tamní svahy nad řekou Úpou bývaly hustě pokryté smrkovým lesem. Velká část prudkého kopce je už holá nebo je pokrytá ležícími kmeny, které lesní dělníci v náročném terénu svážejí jednoduchou lanovkou.
Že kůrovec postupuje do hor, potvrzují i těžební čísla Krkonošského národního parku, který letos vytěží nejvíc kůrovcového dřeva za poslední roky. „V současné době jsme na nějakých 30 tisících kubících poškozené hmoty, do konce roku plánujeme zpracovat zhruba 40 tisíc,“ říká mluvčí KRNAP Radek Drahný. Loni park zpracoval 33 tisíc metrů krychlových napadeného dřeva, rok předtím to bylo jen něco málo přes pět tisíc.
Národní park pokrývá 37 tisíc hektarů lesů, ohrožená je zatím asi třetina, a to především ve střední a východní části hor. „Pokud bychom si udělali pomyslnou hranici mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím a odtud na východ, tedy část středních Krkonoš a východních Krkonoš, tak tam kůrovec je přemnožen velmi. V západních Krkonoších jsou mladší porosty, které jsou odolnější, ne tak atraktivní,“ říká Drahný. Křivka napadení kůrovcem je podle něj v Krkonoších momentálně na maximu.
Velkou proměnou v posledních letech prošlo třeba okolí Černé hory, ale také Obří důl, kterým vede nejoblíbenější trasa na Sněžku. V této lokalitě, na rozdíl například od Horního Maršova či Temného Dolu, však správci parku napadené dřevo netěží a nechávají tamní les přirozené obnově. „Kůrovec je přirozenou součástí lesního ekosystému,“ říká Drahný, podle nějž se brouk z této části hor nemá kam rozšířit.
Návrh nového vymezení oblastí krizové podpory ochrany lesa tak, jak ji navrhuje Czech Forest, zahrnuje kromě Krkonoš a Jizerských hor také Orlické hory a Jeseníky, Krušnohoří, Slavkovský les, Český les, Brdy a Pošumaví s Novohradskými horami. „Ve středních a zejména vyšších polohách by měl smrk i nadále prosperovat a mělo by tak být strategickým cílem České republiky tyto porosty chránit před rozvojem kůrovcové kalamity,“ dodává Příhoda.
