Článek
O polovinu se od roku 2016 propadly tržby Krkonošského národního parku za prodej dřeva. Peníze získané za vytěžené dřevo přitom tvořily zhruba polovinu příjmů parku a dokázaly pokrýt například osobní náklady na zaměstnance. KRNAP proto nyní čekají úspory a pomoct mělo také Ministerstvo životního prostředí. To ale nakonec couvlo a park bude muset sáhnout do rezerv.
Zatímco v roce 2016, před vypuknutím kůrovcové kalamity v takovém rozsahu, v jakém je nyní, KRNAP za dřevo utržil 144 milionů korun, loni to bylo už jen 110 milionů a letos čekají další propad. „Náš odhad je 70 až 75 milionů korun,“ říká náměstek ředitele parku Václav Jansa.
„Průměrné zpeněžení v roce 2017 bylo 1 513 korun za metr krychlový, v roce 2018 kleslo na 1 223 korun a odhad letošního roku je na pouhých 700 Kč za metr krychlový,“ doplňuje mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Kromě výkupních cen dřeva se do tržeb promítá i nárůst nákladů na jeho těžbu. „Těžby provádíme tam, kde je aktuálně potřeba, a to jsou zejména hůře přístupné terény. Musíme tedy využívat finančně náročnější technologii, než je ta obecně používaná mimo hory a chráněná území,“ vysvětluje mluvčí.
Místo harvestorů dřevorubci v Krkonoších pracují zejména s pilami a dřevo z lesa dostávají pomocí různých lanovek nebo koní. Náklady na těžbu v roce 2014 byly 66 milionů korun, loni, kdy dřevorubci vytěžili o něco méně, už vzrostly na 85 milionů korun a za letošní rok budou nejspíš ještě vyšší. „Po odečtení nákladů na těžbu je ztráta na jednom metru krychlovém přibližně 400 korun,“ dodává Drahný.
Pro KRNAP to tedy bude znamenat utahování opasků. „Budeme muset optimalizovat celkově nákladovou složku správy, hledáme proto v jednotlivých oblastech místa, kde budeme ještě šetřit,“ přiznává Jansa.
Podle informací Seznamu se někteří zaměstnanci správy obávají o svou budoucnost. To však podle Jansy nepřipadá v úvahu, méně správců v terénu prý nebude. „Této činnosti by se to dotknout nemělo,“ říká náměstek a dodává, že se pokusí například sehnat externí zdroje financování některých nutných výdajů. Konkrétní příklady však uvádět nechtěl.
Nejvýraznější pomoc měla přijít od Ministerstva životního prostředí, které KRNAPu na provoz v dobách před kůrovcovou kalamitou přispívalo kolem 110 milionů korun. Postupně však muselo příspěvek zvyšovat, aby pokrylo výpadek za prodej dřeva. „V roce 2018 činil příspěvek na činnost pro KRNAP 126 milionů korun, v roce 2019 je ve výši 157 milionů,“ říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva. Návrh na příští rok ministerstvo zatím vypočítalo na základě propočtů z letošního června, a to na 197 milionů korun. „Řešení schodku v našem hospodaření je však stále v jednání s panem ministrem,“ dodal Jansa z KRNAPu.
Včera ale ministerstvo došlo k tomu, že peníze nepřidá. „Po detailnější analýze finanční situace KRNAPu jsme došli k závěru, že není nezbytné příspěvek navyšovat již v roce 2019. KRNAP využije v roce 2019 finanční prostředky z fondů, které vytvořil v předchozích letech,“ uvedl Charvát. Jak to bude příští rok, se uvidí podle toho, jak se bude situace s kůrovcem vyvíjet.
Nejen kvůli propadům v příjmech se proto letos znovu dostalo do diskuze možné zavedení vstupného do národního parku, podobně, jako to mají v krkonošském parku na polské straně. „Zavedení vstupného by nějakým způsobem prostředky do rozpočtu mohlo přinést. Ale jsme v počáteční fázi úvah, jak a zda ho vůbec zavést,“ říká Jansa.
Podle dat mobilních operátorů Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo v loňském roce navštívilo skoro 3,8 milionu lidí. „Jinde ve světě funguje vstupné standardně jako prostředek, kterým se částečně financuje provoz správy a částečně může tvořit jakýsi regulační prvek,“ dodává náměstek.
Objem kůrovcové těžby v Krkonošském národním parku by měl být i příští rok podobný jako letos, protože brouk se šíří z východních Krkonoš dál. Do budoucna by ale podle Václava Jansy měl park těžit dřeva méně.
„V dlouhodobém výhledu počítáme s výrazným snižováním těžeb, protože v minulosti byly těžby zejména prostředkem k přestavbě lesů, které budou schopné samostatného fungování jako přirozený ekosystém. V současné době je část lesů už v takové situaci, že je schopná bez naší intervence přežít. Do budoucna se plocha lesů s minimální intervencí bude zvyšovat, čímž nám budou klesat náklady,“ slibuje si Jansa.
