Článek
Do prvního rojení kůrovce zbývají ještě zhruba dva měsíce, lesnický think tank Czech forest však už přišel s prognózou vývoje kůrovcové kalamity pro letošní a příští rok. Z dostupných informací spočítal, že brouk letos napadne 40 až 60 milionů metrů krychlových smrkového dříví, příští rok by se kalamita mohla ještě zdvojnásobit, až na 80 až 120 milionů kubíků napadeného dřeva. Ohrožená je veškerá zásoba smrku v Česku, podle odborníků rozvoj kalamity v Česku nelze dostupnými prostředky zastavit.
„Pro stanovení objektivní prognózy nejsou dostupná relevantní data ani zkušenosti, z nichž bychom mohli čerpat. Prognózu jsme proto koncipovali jako souhrn všech doposud dostupných informací o vývoji kalamity v uplynulých letech,“ říká člen think tanku a šéfredaktor Lesnické práce Jan Příhoda.
Potvrzení nebo vyvrácení prognózy bude podle Příhody záležet na dvou faktorech, kterými jsou počasí a aktivita státu v nejvíce ohrožených oblastech. Za nedostatečnou aktivitu stát zkritizovala i Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků. „Dosavadní aktivity považujeme za nedostatečné. Podporujeme proto zahájení okamžité intenzivní odborné diskuse na toto téma a vyzýváme ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí k předložení stanovisek a návrhů opatření,“ uvedla asociace v tiskové zprávě.
Stát loni začal vyplácet více peněz na zásahy v lesích, sumu zdvojnásobil na 1,15 miliardy korun, o dalším navýšení zatím neinformoval. Loni pak začal vyplácet také peníze pro nestátní vlastníky lesů jako kompenzace za sníženou cenu dříví. Dohromady se jim v tomto programu zatím do konce letošního roku přislíbilo 2,5 miliardy korun. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR žádalo stát o sedm miliard korun na zalesňovací práce pro letošní rok.
Podle prognózy se letos kůrovcová kalamita bude vyvíjet na celém území republiky. V minulých letech byly nejvíce zasaženy regiony na Vysočině, severu Moravy a na jihu Čech. Kalamita se loni začala významně projevovat i v jižní části Pardubického kraje okolo Moravské Třebové a také na Jičínsku a v Podkrkonoší. „Letos lze očekávat masivní rozvoj kalamity v Jihočeském kraji, v Ústeckém kraji v širokém okolí NP České Švýcarsko, jižní části Středočeského kraje, severu Vysočiny a Královéhradeckém kraji. Pokračovat bude i v dalších krajích, ale tam je těžko předvídatelný,“ říká Příhoda.
Rozvoj kalamity podle něj nejde předvídat jen na základě modelů z krajů, kterými už prošla. „Například nejde srovnat Vysočinu, která má specifické klima a také rozdrobenou vlastnickou strukturu, například s Libereckým krajem, kde je velká část lesů státní a jsou tam také vyšší nadmořské výšky,“ dodává.
Jsou to právě nadmořské výšky, kde kůrovcová kalamita postupuje pomaleji. Avšak například v Krkonoších, kde v loňském roce zpracovali rekordní objem napadeného dřeva a letos by neměla být situace lepší, je to spíš naopak.
Po roce 2021 by podle prognózy think tanku měla být vytěžena polovina zásob smrku v Česku, a pokud se nezmění vývoj počasí, ohrožena je podle nich veškerá zásoba smrku. „My bychom byli šťastni, kdyby naše prognóza nevyšla. Ale to vše bude záležet na výše uvedených faktorech,“ dodává šéfredaktor Lesnické práce.
Jenom státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.
Podle odhadů Lesní ochranné služby dosáhne celková těžba kůrovcem napadeného dříví za loňský rok zhruba 20 milionů metrů krychlových a objem nezpracovaného kůrovcového dříví 7,5 milionu metrů krychlových. K těmto objemům je třeba připočítat ještě například těžbu uschlých porostů borovice nebo těžbu po větrných kalamitách. V období 1990–2015 činila průměrná kůrovcová těžba v ČR 1,3 milionu metrů krychlových dřeva.
