Článek
Teplé jarní počasí probudilo k aktivitě lýkožrouta smrkového. Kůrovcové rojení v posledních dnech zaznamenali lesníci na většině území republiky. Počty odchycených brouků ukazují, že letošní mírna zíma populaci škůdce v Česku příliš nezredukovala.
„Teploty přes 20 stupňů Celsia a bezsrážkové období jsou pro rojení kůrovců ideální, počty napadených stromů proto budou rychle stoupat,“ upozorňuje Stanislav Slanina z portálu nekrmbrouka.cz, který radí majitelům lesů, jak své porosty před škůdcem co nejvíc ochránit nebo jak efektivně zabránit dalšímu šíření.
Aktivitu kůrovce sledují lesníci po celé republice. Brouky chytají do lapačů s feromonovým lákadlem. Jejich počet pak každý týden zapisují do kůrovcové mapy.
Zatím poslední měření v tomto týdnu ukázala největší aktivitu lýkožrouta na Znojemsku, Chrudimsku a u Mladé Boleslavi, kde v nadmořských výškách kolem 300 metrů nad mořem do lapačů nalétaly tisíce brouků.
Aktivní už je kůrovec například v okolí Nasavrk na Chrudimsku, kde tamní revírník Jaroslav Časar sleduje jeho rojení hned na třech místech.
„Lapače máme zhruba od 10. dubna. Při první kontrole v 15. týdnu bylo v lapači tisíc kusů, šestnáctý týden pak došlo k ochlazení, takže nalétalo jen 450 kusů, a teď 17. týden, kdy je zase teplo, je tu značný nárůst, 950 kusů,“ ukazuje Časar tabulku. Do druhého lapače, který má ve svém revíru, se v jednom týdnu chytilo až 4500 brouků.
Počty zachycených škůdců v jeho revíru meziročně stoupají, v roce 2017 jich byly jen stovky, v roce 2016, kdy projekt začal a kdy se do něj Časar zapojil, byly nejvyšší týdenní odchyty 300 jedinců kůrovce.
A prý bude ještě hůř, rojení teprve začíná. „V nadmořských výškách nad 500 metrů je zatím kolem dvou stovek kusů, tisícové odchyty nás teprve čekají. Ve spodnějších nadmořských výškách bude kulminace do 10. května,“ odhaduje lesník. Ale stejně jako všichni jeho kolegové dodává, že bude záležet na počasí.
Ochlazení a déšť by mohly postup škůdce zpomalit. „ Období následujícího měsíce až šesti týdnů (podle vývoje teplot) bude naprosto klíčové. V tomto období lze rozvoj kalamity asanací napadených stromů v doposud méně zasažených oblastech významně omezit,“ vysvětluje Petr Zahradník z Lesní ochranné služby.
Lesníci v Nasavrkách se snaží kalamitu zpomalovat nejen nasazováním lapačů, ale také kladením otrávených lapáků.
Využívají rovněž stromy popadané při nedávné vichřici, které slouží jako přirozené lapáky a lákají brouka, aby do nich nakladl vajíčka. Že kůrovce lapák přilákal, poznají lesníci snadno. „Zalétávající se brouk za sebou zanechá takzvané drtinky,“ ukazuje další nasavrcký revírník Milan Morch na ležící kmen, na jehož kůře jsou drobné hromádky jemných pilin. Ve chvíli, kdy zjistí napadení lapáku, mají lesníci zhruba měsíc na to, aby strom z lesa vyvezli a dřevo asanovali ještě před vylétnutím nové generace.
Podle předběžných odhadů by letos měly narůst počty napadených stromů i škody způsobené kůrovcem. Podle think tanku Czech forest dosáhly loňské škody 20 miliard korun, letos by to mohlo být už 30 miliard.
Státní podnik Lesy ČR, který spravuje skoro polovinu českých lesů, loni vytěžil téměř šest milionů kubíků kůrovcového dřeva, letos by to mohlo být přes 10 milionů.
