Zpátky do dnů. PSH připomněli časy, kdy byl populární rap v plenkách

V Roxy je vyprodáno, v sále je přibližně o 40 stupňů víc než na ulici a osmačtyřicetiletý raper Orion do špinavého funky beatu rapuje: „Raz, dva, tři, sloni už jdou / Maj dlouhý choboty a neteče jim do boty.“ Během refrénu úvodní skladby večera se do mikrofonu několikrát uchechtne, jako by mu ta situace přišla absurdní.

Rapový text o slonech, kteří jdou, „plácaj ušima a taky rapujou“, v roce 2024 opravdu vyznívá komicky, zvlášť při porovnání se současnou produkcí stojící na plácaní se po vlastních ramenou a generické samochvále. Jenže Sloni už dou patří do zlatého fondu českého hip hopu.

Slova jako „Cigáro hledám a sirky nemám / Autobus jede a já se bojim / Skinhead bouchá punkera do hlavy / kazeťák řve na plný pecky“ dokázala v roce 1993 autenticky vylíčit rytmus města, čímž splnil náležitosti žánru. Skladba navíc vznikla v době, kdy nebylo vůbec jasné, zda něco jako český rap může existovat.

Hudební publicisté, majitelé klubů, ale i široká veřejnost hip hop vůbec nepovažovali za hudbu. Do mikrofonu místo zpěvu někdo jen cosi „žbrblal“, navíc do hudby pouštěné z vinylů. Nikdo nehrál na kytaru, basu ani bicí. Před 30 lety byli za neumětele, dnes je hip hop nejpopulárnějším žánrem planety. A kolosálně se mu daří i v Česku.

V době uzávěrky tohoto článku narušují obvyklý monopol raperů v tuzemské top 10 nejprodávanějších alb pouze vánoční nahrávky Lucie Bílé a Michaela Bublého. Na třetím místě je pak deska From Zero od amerických Linkin Park. Až nadšení z fenomenálního návratu nu-metalových legend spolu s vánoční náladou odezní, český hip hop si vezme vrchol hitparády zase celý.

Orion napsal Slony, když mu bylo 15 let, byl to jeho vůbec první rapový text. Roxy dobře znal už tehdy, nikoliv ale jako muzikant. Máma jeho kamaráda pracovala jako ředitelka domova mládeže sídlícího v přilehlé budově, každé prázdniny si přisvojili klíče a celý blok uvrhli do své správy. Na kolečkových bruslích se proháněli po střechách, objevovali podzemní labyrint, do Roxy chodili sklepem a zadarmo.

Na tamním pódiu rapoval poprvé během křtu Real Acid Juice zkraje roku 1997, na větší scéně do té chvíle nestál. Už roky se snažil šířit evangelium nového žánru, scéna byla ale natolik specifická a uzavřená, až navenek působila nepropustně.

PSH nahráli demo Peneřina těžká dřina už v roce 1993, Párátka Adventní Expresní Lyrici o rok později. Orion každou z kolekcí namnožil na cirka 20 kazet, všechny rozdal a jejich obsah nechal žít vlastním životem, svévolně se šířil po Česku a Slovensku. Nyní výběr z kazet vyšel poprvé oficiálně, opět na kazetách a poprvé na vinylu. Původní pásky dostaly nový zvuk, po masteringu zní překvapivě čistě. Jejich digitální stopa neexistuje, stejně jako v 90. letech.

Spolu se zvukem prošel renovací také vizuál. Grafik Jozef Ondrík, mimo jiné vedoucí Ateliéru grafického designu 2 na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, vycházel z původní tribální kresby od umělkyně, které se říkalo Danda. Studovala „Hollarku“, stejně jako Lela Geislerová, která rapovala a zpívala v kapele WWW.

Výsledkem je časová kapsle vyrobená v současnosti, pohled do minulosti z perspektivy dneška. Podobné časové díry se během víkendu otevíraly v Roxy co pár minut. Páteční show PSH vyprodali, v sobotu na kase zbylo jen pár lístků.

„Konečně jsme to po 30 letech vydali. Promiň, Ondro, že to tak dlouho trvalo,“ říká Orion někdejšímu „penerovi“ uprostřed Roxy. Na pódiu je s ním Ondřej Čihák, původní člen PSH a autor dřevních beatů. Tehdy si říkal Shitness, na stagi nestál téměř tři dekády. V Roxy výjimečně rapuje v roli hypemana, takže doříkává textové linky a zdůrazňuje rýmy. Na běžně nerapujícího jedince mimochodem velmi obstojně.

„Shitness mi dělal beaty, Michal nám tehdy fandil,“ ukazuje Orion směrem k dýdžejskému pultu, za kterým stojí Mike Trafik. DJ a producent se stal součástí PSH až v roce 2003, v době vydání původních kazet mu bylo kolem 13 let.

„Tohle je asi poslední možnost tenhle track slyšet naživo,“ říká Orion pobaveně po konci Slonů a uvádí ještě větší raritu. Trojspřeží z minulosti na pódiu dotváří ještě Ondřej Anděra, známější jako Sifon a ústřední postava souboru WWW. V dávnověku českého rapu s Orionem napsal skladbu Horký toast. Měla vyjít na debutu WWW, o němž se v 90. letech několikrát jednalo, experimentální kapela ale nebyla kompatibilní s politikou velkých vydavatelství.

WWW a PSH uvedli českou hiphopovou scénu do pohybu, plynulý ale nebyl. Trvalo dlouhé roky, než se jim podařilo všechny přesvědčit, že to myslí vážně. Na svou první velkou desku si český hip hop musel počkat až do roku 2001, kdy si PSH sami vydali Repertoár.

Při Horkém toastu se Roxy rozléhá kopavý beat, o zdi se tříští chrastící zvuk hi haty, rapeři chrlí slova tvořící absurdní obrazy. Divák lehce může nabýt dojmu, že stojí u slavné zdi na nedalekém Těšnově během graffiti jamu v 90. letech.

„Je to pro mě 30 let rapový kariéry,“ rozhlíží se Orion do burácejícího publika. Stejně tak jde o 30 let českého hip hopu. S původně americkým žánrem před rokem 1989 sice experimentovali hradečtí Piráti, Manželé, J.A.R. a další kapely, rap ale brali jako kuriozitu, ozvláštnění bigbítu, rocku, funku, čehokoliv, co zrovna hráli.

Až mladá generace dokázala hip hop uchopit nikoliv jako životní styl. Z prehistorického období PSH nakonec v Roxy zazní jen dva tracky, flashbacky do minulosti ale přichází takřka s intenzitou blikajícího stroboskopu.

„Dlouho jsem hledal do kapely parťáka, až jsem potkal Vladimira,“ otevírá Orion regulérní set PSH. Vladimir 518 na stage poprvé vylezl v Roxy během koncertu PSH někdy na jaře 1997. Orion ke konci setu tradičně přešel do freestyle módu. Improvizoval do beatů a hecoval lidi z publika, aby se přidali.

Kapelu táhl sám už roky a zdálo se, že to nikam nevede. Vladimir 518 ten den napsal svých prvních pár rýmu o pražských graffiti crew, parta ho vyhecovala, tak šel k mikrofonu. Právoplatným „penerem“ se stal asi o rok později, ten večer ale Orion dostal nový impulz.

„Tohle je první, úplně první song, co jsme spolu napsali,“ uvádí později Vladimir 518 singl Penerský dezert, který definoval nový zvuk kapely. Vyšel na kompilaci East Side Unia Vol. II., křtila se v Roxy v roce 2000.

Myšlenkou kompilací East Side Unia bylo propojení hiphopových scén střední Evropy. Představovaly mapu zobrazující propíjení západní kultury do zemí bývalého sovětského bloku. PSH do Prahy zvali kapely ze Slovenska, Polska i Maďarska, navzájem si hostovali v písních. Tehdejší vazby jsou už zpřetrhané, přesto kompilacím nelze upřít vizionářství. Vlivy z „Východu“ jsou dnes v tuzemském hip hopu silnější než kdy dřív.

Nekorunovaný král českého rapu Viktor Sheen se narodil v kazašském Almaty, brněnský Calin pochází z Moldávie, Michajlov z Ukrajiny, zpěvačka a raperka Annet X má kořeny v Rusku.

„Když Orion vydal Teritorium, měli jsme ho za krále,“ uvádí Vladimir 518 skladbu Chci slyšet svý jméno. Přední příčky hitparád dnes drží rapeři sólisté, doba přeje individualismu. První sólové album českého rapu vydal Orion v roce 2003, až poté se stejnou cestou vydal Rytmus, alba začali vydávat Marpo, Ektor, Yzomandias a další solitéři. Album Teritorium Remixy, z nějž Chci slyšet svý jméno pochází, Orion pokřtil v Roxy před 15 lety.

Obraz minulosti umocňuje pohled na pódium netradičně postavené doprostřed hlediště. V místě, kde normálně hrají kapely, stojí provizorní ochoz posetý lidmi, PSH rapují uprostřed arény, vroucího kotle.

V Roxy to vypadlo podobě například zkraje roku 1998, kdy zde proběhl první ročník mejdanu Kick the Shit. Během křtu stejnojmenného graffiti videa se v publiku spontánně rozevírala kola, v nichž návštěvnici tančili break dance, o kapely vlastně moc nešlo. Pozornost směřovala na komunitu samotnou. Hlavními hvězdami byli přítomní sprejeři, jejichž práce se promítala na plátně.

Stejně tak se nabízí metafora boxerského ringu, PSH svůj zápas už ale vyhráli dávno. V posledních letech se rapeři předání, kdo vyprodá pražskou O2 arenu, největší tuzemskou zastřešenou halu. „Penery“ ale pořád baví hlavně menší kluby, například Roxy, ve které hiphopová scéna po letech bloudění začala soustředěně růst a mohla se rozvinout ve všežravé monstrum, jakým je dnes.