Článek
Jdu lesem jako chrámem a do houští vstupuju jako do kaple. Cítím posvátnost z prostorů, které nade mnou vyklenou větve, a mezi nimi světlo vypráví příběhy jako barevná vitrážová okna.
Pokračuju dál potemnělou cestou, dokud se mi náruč krajiny neotevře a neobejme mě nečekaně široký horizont. Na hřbetě kopce u Rokytnice nad Jizerou je hned několik takových vstupů do ráje. Čtyři vyhlídky od kanceláře Mjölk architekti umožňují nadhled nad strukturou terénu a hluboký nádech v sevřeném porostu.
Inspirací vznášejícím se stavbám z ocele a dřevěného opláštění byly postavy z erbu města Rokytnice – Liška, Medvěd, Ovce a Horník – a jednotlivé vyhlídky je svojí dynamikou také zpodobňují. Jsou to původně symboly čtyř vesnic, které se spojily do jednoho města, a nyní nad Rokytnicí stojí jako její hlídači na stráži předávající si tajné vzkazy. Na Horníkovi s posezením na schodech setrvám nejdéle, v meditativním ustrnutí na něm znehybním jako jeho černá hornická čepice.
Zatímco u Rokytnice se architektura vpíjí do krajiny, někdejší socialistický pavilon v areálu Výstaviště v Českých Budějovicích vpil krajinu do sebe. Tři na sebe položené kvádry jako by svým pláštěm z bílých střešních fólií, copilitu a skla nasály mlhu, vlhkost a světlo všech dálek. Z dožilé sedmdesátkové stavby citlivou rekonstrukcí vyrostla abstraktní bonsaj, která hostí prostory pro expozice, konference i hudbu. Architektura kanceláře A8000 zde obrazně podepsala prohlášení o touze po nehmotnosti, střídmosti a světle. Světlo pracuje i uvnitř a změkčuje přiznané technické detaily a konstrukce. Pokud se tu ocitnete v plném proudu výstav Země živitelka nebo Slavnosti piva, zkuste na chvíli zavřít oči. Třeba vám ve stínu mléčného pavilonu s korunou hmoty ve výšce bude připadat, že celý ten lidský hlomoz je jen bubnováním cikád s nárazy mořských vln o kamenitý břeh.
Citlivá rekonstrukce pavilonu od studia A8000.
Jako lesklá a bílá pěna vln na břehu ovšem nejen zní, ale i vypadá Vývojové centrum modularity ve Vizovicích ve Zlínském kraji. Horizontální dům složený ze šesti modulů lichoběžníkového půdorysu nově propojuje původně uzavřený výrobní areál společnosti Koma s veřejným prostorem. Architekti Chybík a Krištof chtěli ukázat, že lze modulově pracovat i s jinými než pravoúhlými tvary. To se může hodit těm, kteří chtějí rychle, levně a vkusně stavět na pozemku se složitou dispozicí. Kvůli rychlosti a dostupnosti je modulová architektura východiskem i v době krizí, a tak se Vývojové centrum stává želízkem v ohni budoucnosti.
Tip na výlet za moderní architekturou do Vizovic.
Pokud ale nemáte možnost oddechnout si v přírodě, na veletrhu ani při cestě z Karpat či Beskyd, ale budete z jakéhokoliv důvodu v Praze, můžete sednout na metro a dojet na Vltavskou. Tím spíš, pokud doma máte skateboard, bmx kolo nebo basketbalový míč. V místech u Hlávkova mostu, kam se donedávna skoro každý bál chodit, totiž vznikl volnočasový a sportovní park z ruky U/U Studia – velkých fanoušků skateboardingu.
Procházím širokým, dobře osvětleným podchodem, ve kterém to duní projíždějícími prkny. Za basketbalovým košem si sednu na dřevěnou podlážku na betonovém soklu a pozoruju obratné pohyby těl, jako by to bylo představení soudobého tance. I město je svým způsobem divoká krajina, jen jeho chrámové prostory mají trochu jiný tvar. Je ale nutné tyto chrámy veřejného prostoru vytvářet a opečovávat, aby je nepřevážila řeka aut a neztratily se v mléčné mlze smogu.
Zajděte procvičit skate na Vltavskou.
Abychom se měli kde setkávat, mluvit spolu a místo bledého světla telefonu nás osvětlovalo tiché, teplé slunce. Všude se dá rekreovat, když máte skvělou architekturu za zády.
