Eurovizi 2024 vyhrál švýcarský nebinární zpěvák Nemo. A kameramani

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vítězem Eurovize 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo s písní The Code. Že stane na vrcholu letošního ročníku soutěže, začínalo být jasné velmi brzy, snad ještě dřív, než ambasadoři porotců jednotlivých zemí začali ohlašovat, komu odevzdají hlasy. Nemo podal výjimečný výkon, po kterém bylo zřejmé, že obsadí první příčky letošní Eurovize.

Při rozdání diváckých hlasů se soutěž zkomplikovala. Pořadí na pár desítek vteřin postupně ovládl Izrael, Ukrajina a také Chorvatsko. Po přičtení diváckých hlasů Švýcarsku už ale nebylo pochyb. Eurovize 2024 znala vítěze.

„Doufám, že tato soutěž dokáže držet své slovo a zůstat místem, kde se zastává důstojnost a mír pro všechny,“ řekl Nemo při přebírání ceny. A i když už jméno švýcarského zpěváka bude s ročníkem 2024 navždy spojené (nutno dodat, že po právu, protože předvedl nejlepší číslo soutěže - jak po zvukové, tak po choreografické stránce), o letošní Eurovizi se bude mluvit i z úplně jiných důvodů. Šlo o jeden z nejkontroverznějších ročníků v historii.

Pořadatelské město Malmö se potýkalo s demonstracemi, protestující požadovali odstoupení Izraele ze soutěže. Zpravodajská agentura AP informovala, že švédským městem pochodovaly tisíce lidí. K účasti Izraele se nepřímo vyjadřovali i někteří vystupující umělci, například portugalská zpěvačka Iolanda nebo irská nebinární umělkyně Bambie Thug.

Izrael se přitom soutěže málem neúčastnil. Původně přihlášená skladba zpěvačky Eden Golan nesla název October Rain (Říjnový déšť), který se odkazoval k teroristickému útoku hnutí Hamás z podzimu loňského roku. Kvůli zachování politické neutrality však organizátoři požadovali, aby byla píseň upravena. Skladba Eden Golan byla nakonec poupravena pod názvem Hurricane (Hurikán), probojovala se až do finále a nakonec získala 375 hlasů. Izrael tak skončil pátý.

Kontroverzi účasti Izraele na Eurovizi částečně vysvětlují redaktoři Seznam Zpráv Tereza Ulrychová a Vojtěch Janků: „(Účast izraelské zpěvačky) vyvolává nevoli kvůli údajnému dvojímu metru, který mají organizátoři uplatňovat. Rusko, které už dva roky válčí s Ukrajinou poté, co ji samo napadlo, totiž bylo ze soutěže v roce 2022 vykázáno. Izrael se nicméně zúčastnit může, přestože bývá kritizován za svůj postup v Pásmu Gazy.“

Z přenosů Eurovize 2024, těch semifinálových i toho finálového, to někdy vypadalo, že se hudební soutěž mění v exhibici nejlepších režijních triků.

Štáb se během přenosů musel vypořádat například s finským performerem Teemu Keisterim, vystupujícím pod pseudonymem Windows95man. Svůj song No Rules! (Žádná pravidla) pojal doslovně - oblékl si tričko s rozmazaným logem Windows 95, aby nepobouřil veřejnoprávní stanice. A místo toho znepokojoval tím, že si k tričku přibral spodní prádlo, které nenechávalo žádný prostor představivosti. Nijak zvlášť zajímavý song z dílny komika a performera Keisteriho zůstane v zapomnění i díky tomu, že tým kameramanů dal pozor, aby se v záběrech neobjevilo nic nemístného - třeba důmyslně umístěným kloboukem v publiku.

S dalším kosmetickým laděním už to režie Eurovize 2024 měla těžší. Musela se vypořádávat jak s údajným bučením publika (v televizním přenosu nebylo slyšet, ale na sociálních sítích se objevují videa z místa konání naznačující opak), tak s více či méně skrývanými narážkami některých interpretů na izraelsko-palestinský konflikt. Otevřeně se ke svému názoru přihlásila portugalská zpěvačka Iolanda nebo irská nebinární umělkyně Bambie Thug. Společně s dalšími účastníky Eurovize 2024, včetně vítězného zpěváka Nema, podepsaly obě zmíněné zpěvačky již dříve otevřený dopis žádající o mír a klid zbraní na území Izraele a Palestiny.

Izrael v celkovém hlasování skončil pátý. V diváckém hlasování patřil k těm nejúspěšnějším. „Po protestech, výhrůžkách, bojkotech a také poté, co ho mezinárodní porotci téměř odignorovoali, poslalo divácké hlasování zpěvačku Eden Golan z 12. až na 5. příčku. Ponaučení: Vaše šikanování je k ničemu,“ psala na sociální síti X izraelská blogerka Yael Bar tur.

Eurovize 2024 se musela vypořádat ještě s bezprecedentní kontroverzí. Poprvé v historii byl diskvalifikován soutěžící, nizozemský semifinalista Joost Klein. Pořadatelé soutěže vysvětlují, že Klein se měl dopustit nepřiměřeného chování vůči člence štábu, na které aplikuje nulovou toleranci. Za Kleinem ovšem stojí celá nizozemská veřejnoprávní společnost Avrotros, která celý konflikt vysvětluje: Inkriminovanou obětí Kleina měla být kameramanka Eurovize. Té Klein opakovaně sdělil, že nechce být po svém vystoupení natáčen v backstagi. „Tohle vedlo k ohrožujícímu pohybu Joosta směrem ke kameře. Joost se ale nedotkl kameramanky,“ vysvětlila nizozemská veřejnoprávní společnost Avrotros.

Nizozemsko se posléze rozhodlo bojkotovat finálový večer a nepřihlásilo se v televizním přenosu, aby pozdravilo moderátory a předalo své hlasy favoritům. Místo nizozemského ambasadora předal hlasy šéf soutěže Martin Österdahl - nutno dodat, že za hlasitého bučení publika.

Na tiskové konferenci se pak vítěz Eurovize 2024 přiznal, že při závěrečném vystoupení rozbil skleněnou trofej: „Nerozbil jsem jenom ‚kód‘,“ smál se Nemo v narážce na titul své skladby, „ale podařilo se mi rozbít i trofej. Možná jde ta trofej opravit. Možná, že Eurovize potřebuje trochu opravit.“

Nemo tak odpovídal na otázku švédského reportéra, který zmínil, že divákům bylo zakázáno vejít do koncertního sálu s vlajkami reprezentujícími nebinární komunitu. Sám Nemo přiznal, že svou nebinární vlajku, kterou předvedl při úvodním představování finalistů, musel propašovat.

Skladba The Code patřila k tomu nejzajímavějšímu, co letošní Eurovize představila. Napsali ji Benjamin Alasu, Lasse Midtsianymann, Linda Dale a Nemo Mettler. Kombinuje v sobě pop, operu i rap. Body si jistě odnesla i za velice originální choreografii, která připomínala cirkusové vystoupení.

Z řady vybočoval i výkon zmíněné irské nebinární zpěvačky Bambie Thug, která zněla, jako když popová zpěvačka spřáhne síly s mořskými vílami, čarodějnicemi a dalšími pohádkovými bytostmi. Energická chorvatská skladba Baby Lasagna má šanci stát se letní hymnou nejen na plážích dovolenkových ostrovů a Řekyně Marina Satti by mohla klidně stát po boku své úspěšné španělské souputnice Rosalíe.