Článek
Brněnský rodák s manželkou, herečkou Nikou Brettschneiderovou založili pohybové a neverbální divadlo Theater Brett, které ve Vídni vedli do roku 2018.
Kavín a Brettschneiderová se roku 1977 v někdejším socialistickém Československu zapojili do občanské iniciativy Charta 77. Téhož roku oba pod tlakem režimu emigrovali do Rakouska.
Podepsání Charty vnímali jako přirozené. „Člověk to prostě podepsat musel. To bylo naprosto přirozené,“ řekla Brettschneiderová v dokumentu České televize o osudech signatářů. Ihned poté byla vyhozena z divadla a manžel ze zaměstnání ve Vítkovických železárnách. Společně se rozhodli pro politický azyl, který chartistům nabídl rakouský kancléř Bruno Kreisky.
„Když jsme dostali pasy, stálo v nich: Držitel tohoto pasu je oprávněn pobývat na teritoriu Československé socialistické republiky nejdéle šest týdnů od jeho obdržení. Během tří týdnů jsme potom zvládli vyřídit formality, zabalit a odjet ze země, ve které jsme neviděli žádnou osobní perspektivu. Ani naši, ani našeho dítěte,“ vzpomínal Kavín v Českém rozhlase.
V době emigrace už měli malého syna Jakuba. „Odjížděli jsme s tím, že zkusíme dělat divadlo,“ vybavovala si Brettschneiderová. S sebou vezli dvě hry, knihy, gramofonové desky a křeslo. „Před emigrací jsme se domluvili, že ‚venku‘ zkusíme dělat divadlo. Chtěli jsme hrát představení, která nám umožní oslovit lidi všude, kde nerozumí česky. A my jsme tenkrát ještě neuměli německy,“ přitakával Kavín.
S divadlem pak dlouhá léta kočovali s vystoupeními po Evropě, až nakonec našli stálou scénu právě ve Vídni. Tam také Kavín na přelomu 70. a 80. let vedl pobočku tiskové agentury československých disidentů Palach Press.
Po zhroucení totalitního režimu v roce 1989 začali Kavín s Brettschneiderovou působit opět ve vlasti. Kavín se stal šéfredaktorem Moravských novin a nakonec i ředitelem Zemského divadla v Brně, tedy dnešního Národního divadla Brno. Ve funkci však vydržel pouze rok.
Jeho žena, jež před revolucí hrála ve Studiu Ypsilon, Huse na provázku či HaDivadle, začala vyučovat na Janáčkově akademii múzických umění. Oba za své mezinárodní zásluhy v kultuře a občanské společnosti obdrželi roku 2013 Cenu Centrope. Brettschneiderová pět let nato zemřela. V roce 2021 její osud připomněla výstava v Moravském zemském muzeu.
