V Praze zahraje islandská zpěvačka Björk. Veze show z kouzelného podhoubí

„Dává smysl, že hudba, která nezní jako nic jiného, dostane živou show, která nevypadá jako nic jiného,“ psali o koncertní tour Cornucopia v recenzi amerického magazínu Vulture.

Návštěvník koncertu si prý připadal jako malá housenka, která se ocitla na festivalu lesních víl. Hrálo se na nikdy neviděné nástroje a pódium zdobily přerostlé hlívy. Zpěvačku doprovázel padesátičlenný pěvecký sbor z Islandu i flétnový septet, zvuk tančil v prostoru díky inovativnímu sound designu, kterému dominovala speciální ozvěnová komora. A kritici vystoupení hodnotili jako to nejlepší, co Björk za svou dlouholetou koncertní kariéru vytvořila.

Teď se Cornucopia vrací – rozšířená o loňské album Fossora. Björk vysvětluje, že tour byla zamýšlená tak, aby se do ní časem vešla obě tematicky blízká alba, tedy Utopia i Fossora. A jestliže první z nich tematizovala dech a vítr, druhé se vydává pod zem - k sofistikovaným sítím podhoubí. Právě mycelium podle Björk symbolizuje naději, dokáže totiž všechno mrtvé přetvořit v novou energii. Fossora vznikla mimo jiné jako eulogie za zpěvaččinu matku, environmentální aktivistku Hildur Rúna Hauksdóttir. Je to jedna z jejích nejvíce experimentálních, ale také nejoptimističtějších desek, jejíž zvuk kombinuje klarinety, vokální sbory i prvky taneční hudby.

„Björk zůstává i po třech dekádách v čele popové avantgardy, která se v období posedlém retrem snaží dělat hudbu, kterou jsme ještě nikdy neslyšeli,“ zhodnotil album Fossora hudební publicista Karel Veselý.

Cornucopia zahrnuje digitální vizuály vytvořené mediálním umělcem Tobiasem Gremmlerem, Andy Huangem, Nickem Knightem, M/M, scénografii Chiary Stephenson, flétnový septet Viibra, klarinetisty, harfistku, perkuse, elektroniku a řadu nástrojů na míru implementovaných do inovativního designu scény včetně vlastní reverbové komory.