Tina Turner byla nezlomná. O lásce zpívala nejlépe, i když jí sama měla málo

Tina Turner, která včera zemřela ve věku 83 let, byla jako chodící historie populární hudby. V padesátých letech byla u zrodu rhythm’n’blues, o dekádu později natáčela hity s geniálním (a šíleným) producentem Philem Spectorem, předskakovala Rolling Stones v čase jejich největší slávy. Objevila se po boku Davida Bowieho a pro bondovku Zlaté oko nazpívala píseň, kterou pro ni napsali Bono a The Edge z U2.

Jako první žena a zároveň člověk černé barvy pleti se v roce 1967 dostala na obálku časopisu Rolling Stone a v roce 2020 se stala prvním umělcem, který bodoval v Top 40 britského žebříčku sedm dekád po sobě. Její příběh měl všechno – pády na dno i triumfální comebacky, vztahová dramata i euforické momenty na vrcholu. Těžko si představit jinou zpěvačku, která by si víc zasloužila titul Královna rock’n’rollu.

„Je to fyzické, což je jenom logické. Musíš zkusit ignorovat, že by to mohlo znamenat něco víc.“ Píseň What's Love Got to Do with It z roku 1984 vynesla Tinu Turner poprvé na vrchol amerického singlového žebříčku, získala za ni tři Grammy a odstartovala její velký návrat. V té době už jí bylo 44 let a měla za sebou bohatou kariéru, která ale byla dlouho spojená hlavně s jejím exmanželem Ikem Turnerem. A právě ze stínu sacharidových balad o lásce se snažila v polovině osmdesátek vystoupit.

What's Love Got to Do with It je antilove song. Lásku tady Turner nazývá „emocí ze sekáče“ a jízlivě se ptá: „Kdo potřebuje srdce, když může být zlomené?“ Za sarkasmem byl skutečný příběh domácího násilí. Když o dva roky později vydala svoji autobiografii I, Tina, vyšlo najevo, jak ji Ike Turner, závislý na kokainu, během jejich 16 let dlouhého vztahu bil, zneužíval a zpěvačku dohnal až k pokusu o sebevraždu. Alba Private Dancer, z něhož píseň pochází, se prodalo 12 milionů kusů a vrátilo ji na vrchol.

Kdo chce, může už dnes klasické zamilované písně dvojice Ike+Tina jako It's Gonna Work Out Fine, Tra La La La La nebo River Deep – Mountain High poslouchat se špetkou podezření, každopádně ale zůstávají vrcholným exemplářem šedesátkového orchestrálního soulu.

Poslední jmenovanou jim produkoval Phil Spector a vrstvené hradby kytarových riffů a smyčcových ploch jeho nahrávací metody „wall of sound“ (stěny hluku) tady podtrhují exploze emocí z hlasu Tiny. Možná neexistuje lepší milostná píseň než je River Deep – Mountain High a je paradox, že ji nahrála dvojice s takto komplikovaným vztahem.

Spojení zkušeného bluesového zpěváka a kapelníka s o osm let mladší zpěvačkou s expresivním výrazem se datuje do konce padesátých let. Ike měl v páru hlavní slovo, ale když přišli na pódium, nikdo nepochyboval, že hlavní hvězdou je jeho partnerka. V šedesátých letech pak Ike a Tina chrlili zamilované duety, ale v soukromí jim to skřípalo. V roce 1968 se Tina poprvé pokusila zabít.

Hlas Tiny Turner v sobě měl sentiment i surovou energii, proto dávalo smysl, když na začátku sedmdesátých let začali Ike a Tina do svého repertoáru přidávat i coververze rockových písní. V roce 1971 výrazně zabodovali s hitem Proud Mary, který původně nahráli Creedence Clearwater Revival. Na Nutbush City Limits z roku 1973 se Tina Turner poprvé objevila i jako spoluautorka a vzpomíná zde na své rodiště v Tennessee. Byl to poslední velký hit dua, které se definitivně rozešlo v roce 1976.

Po rozvodu začínala Tina Turner od nuly. Sólovou kariéru jí pomohla nastartovat výrazná role feťačky Acid Queen ve filmovém zpracování rockové opery Tommy, kterou v polovině dekády režíroval Ken Russell. Zkoušela zpívat country i disco a chvíli už to vypadalo, že se ze své role hvězdy minulosti už nikdy nedostane.

Pak ale s anglickým producentským týmem B.E.F. v roce 1982 natočila taneční coververzi Ball of Confusion původně od The Temptations. Ta ji nasměrovala k modernímu zvuku, který míchal syntezátory s rockovým drivem, jež zní na comebackové desce Private Dancer.

Od poloviny osmdesátých let do konce deváté dekády byla Tina Turner nezastavitelná. Nazpívala hity do velkorozpočtových bijáků, jako bylo sci-fi Mad Max Tunderdrome (kde si i zahrála vedlejší roli) nebo zmíněná bondovka Golden Eye. Z písně The Best se na konci osmdesátek stala sportovní hymna a velké úspěchy slavil i film What’s Love Got to Do with It natočený podle její autobiografie. Zpěvačku si zahrála Angela Bassett.

Tina Turner byla vyhledávanou koncertní senzací, v osmé a deváté dekádě končila její turné pravidelně se součtem čtyř miliónů diváků. Na koncert v Riu v roce 1987 přišlo dokonce 180 tisíc lidí a je to dodnes historicky největší sólový koncert zpěvačky. Na poslední turné se vydala v letech 2008–2009 a tehdy naposledy zazpívala i v pražské O2 Areně. V té době už žila spíše v ústraní, praktikovala buddhismus a znovu se vdala. Od roku 2013 měla švýcarské občanství.

Posledním velkým žebříčkovým zářezem Tiny Turner byla nová verze What’s Love Got to Do with It, kterou v roce 2020 zremixoval norský producent Kygo. Bodovala s ní hlavně v Evropě, která byla pro její kariéru vždy velmi důležitá. Nesmrtelná píseň o nezlomnosti a odvaze vykročit z toxického vztahu asi zůstane emblematickou pro kariéru zpěvačky, která prošla dějinami rocku jako vítězka. Zatímco její někdejší partner Ike zemřel v roce 2007 v zapomnění, ona byla uvedena do rock’n’rollové síně slávy, získala Grammy za celoživotní výkon a má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

Tina Turner byla výsostná interpretka, dokázala vzít písně, které často původně patřily jiným zpěvačkám či zpěvákům, a naplnit je vlastními silnými emocemi, které čerpaly z její životní zkušenosti. Stala se symbolem nezlomnosti a ženského sebevědomí v žánrech, které ženám obyčejně moc prostoru nedávaly.