Článek
Nejmladší držitelka Nobelovy ceny za mír Malála Júsufzajová pokračuje v boji za ženská práva. Tentokrát v rámci spolupráce na dokumentu Bread & Roses (Chléb a růže), který sleduje příběhy žen pod vládou radikálního islamistického hnutí Tálibán v Afghánistánu.
„Budoucnost pro ně vypadá velmi temně,“ uvedla pákistánská bojovnice za právo na vzdělání v rozhovoru pro BBC.
Život Malály Júsufzajové se obrátil vzhůru nohama v roce 2008, kdy v Pákistánu začal sílit vliv Tálibánu. Extremisté tehdy zakázali mnoho věcí, včetně práva na vzdělávání pro dívky. Pro Malálu a jejího otce, který vedl dívčí školu, to bylo nepřijatelné. Dívka, které tehdy bylo jen 15 let, začala veřejně protestovat, o těžkých podmínkách žen pod nadvládou Tálibánu vedla anonymně blog pro BBC.
To z ní udělalo terč. V říjnu 2012 ozbrojenci přepadli autobus, jímž jela ze školy, a střelili ji do hlavy a krku. Útok přežila jen zázrakem. Po stabilizaci v pákistánské vojenské nemocnici se musela podrobit řadě náročných operací, podstoupila je v britském Birminghamu.
Po svém zotavení se stala přední aktivistkou za vzdělávání dívek a s pomocí svého otce založila vlastní neziskovou organizaci Malala Fund. Za své úsilí obdržela v roce 2014 Nobelovu cenu za mír.
Nobelovy ceny 2024 na Seznam Zprávách
Nobelova ceny za fyziologii a lékařství
Původní zpráva: Laureáty se stali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun, a to za objev microRNA, velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA). MicroRNA „hrají klíčovou roli v genové regulaci“.
Pohled experta: O jak významný počin jde, pro Seznam Zprávy popsal Pavel Martásek, vědecký ředitel výzkumného centra Biocev. Udělená cena je podle něj příkladem toho, že háďátko obecné z kmene hlístice, které se skládá z přibližně 1000 buněk, pomáhá odkrývat základní tajemství o tom, jak funguje lidské tělo.
Nobelova cena za fyziku
Chléb a růže
Útlaku ze strany Tálibánu v současné době čelí dívky a ženy v Afghánistánu, kde už byla jejich práva omezena natolik, že mají zakázáno mluvit na veřejnosti.
Na obrazovky nyní putuje dokument Bread & Roses, který situaci v zemi zachycuje a na kterém se jako výkonná producentka podílela právě Malála. Pracovala na něm společně s afgánskou režisérkou Sahrou Maniovou, které se ze země podařilo v roce 2021 uprchnout, a americkou herečkou a producentkou Jennifer Lawrenceovou.
Snímek sleduje příběhy tří afghánských žen – Zahry, zubařky, která je nucena vzdát se své praxe, aktivistky Taranom, jež utíká k hranicím, a státní zaměstnankyně Šarífy, která přichází o práci a nezávislost.
Režisérka Maniová uvedla, že pro ni bylo klíčové ukázat mladé vzdělané ženy, které mají talent, ale režim je připravil o možnost věnovat ho společnosti. „Byly připravené budovat lepší zemi, a teď musí sedět doma a téměř nic nedělat,“ uvedla.
Podle Malály Júsufzajové však dokument není jen o třech ženách. „Je o 20 milionech afghánských dívek a žen, jejichž příběhy se k nám nedostanou,“ zdůraznila.
Film neukazuje pouze útlak a ztrátu, ale také odolnost a naději. Zachytil ženy účastnící se protestů, ženy, které se za svou pravdu nechají zatknout. „I přesto, že je vzdor v takových podmínkách nesmírně náročný, vycházejí do ulic a riskují své životy, aby pro sebe vybojovaly lepší svět. Z jejich statečnosti a odvahy se máme mnohé co učit,“ říká Júsufzajová.
Všechny tři hlavní aktérky již v Afghánistánu nežijí a doufají, že film zvýší povědomí o tom, co ženy, které zůstaly, prožívají. Tvůrci také doufají, že dokumentární film podnítí větší mezinárodní tlak na Tálibán, aby obnovil práva žen.
