Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Já mu říkám český Leonardo da Vinci. Byla to neskutečně renesanční osobnost, experimentátor,“ přirovnává Chatrného kurátorka Michaela Vávrová. „Říkal o sobě, že klade otázky přírodě, a tím nachází inspiraci a nové nápady,“ dodává. Přehlídka se koná u příležitosti 100. výročí autorova narození.
Dalibor Chatrný, jenž zemřel roku 2012, patřil k nejvýraznějším představitelům české poválečné abstrakce nebo modernismu. Osvojil si techniku malby, kresby i grafiky, avšak klasické výtvarné postupy záhy přesáhl. Zpočátku hodně pracoval s mřížkou, linií a dalšími geometrickými tvary či způsoby členění plochy. Později však přešel k prostorovým objektům a začal uvažovat konceptuálně.
Zajímalo ho použití textu ve vizuálním umění: hra se slovy, jejich obrazová podoba, vztah mezi slovem a barvou. Dále navrhoval zásahy do krajiny, vyřezával fotografie nebo experimentoval s magnetickým polem, když pomocí magnetu „kreslil“ tahem obarvených železných pilin po ploše papíru. V neposlední řadě Chatrný natočil několik experimentálních filmů se skladatelem Aloisem Simandlem Piňosem. Většinu života strávil v Brně, svého času ale studoval a zkraje 90. let minulého století také krátce učil na Akademii výtvarných umění v Praze.
Jeho díla, která jsou nyní k vidění v Lounech, pocházejí z let 1968 až 1971. „Přestože je to krátké časové rozmezí, dává nahlédnout do několika oblastí jeho tvorby. Máme tu magnetické skříňky z období, kdy studoval vliv magnetické síly na objekty v okolí,“ zmiňuje kurátorka.
Podle ní byl Chatrný také performerem. Například si dal magnet do úst a na tvář si nasypal kovové špony, čímž vytvořil plnovous. Jindy zkoušel kreslit spáleným papírem a popelem. „Díky fotkám víme, jaké všechny projekty a pokusy vytvářel,“ podotýká Vávrová. Návštěvníci galerie uvidí i autorovy takzvané zrcadlové objekty, v nichž si hrál s odrazem, světlem a stínem. Chatrný třeba rozmístil zrcadla v krajině tak, aby reflektovala sluneční světlo.
Rozsáhlejší přehlídky Chatrného děl v roce 2015 připravily Galerie hlavního města Prahy a Dům umění města Brna. Ta současná v Lounech se jmenuje Stejné a jiné. Kromě děl Dalibora Chatrného zahrnuje také grafiky jeho bratra Ivana Chatrného, který žil v letech 1928 až 1983, a osmapadesátiletého umělce Štěpána Málka, člena spolku zvaného Klub konkretistů KK3.
Práce Dalibora Chatrného zabírají vstupní prostor, mladšímu bratrovi Ivanovi pak patří spodní patro Galerie Benedikta Rejta. Ta vlastní jednu z největších kolekcí tvorby Ivana Chatrného, zhruba šest stovek předmětů. První pořídila již krátce po svém založení v 60. letech minulého století, další po roce 2000, kdy každému z těchto tvůrců uspořádala výstavu. „Bavíme se o umělcích, kteří chtěli být aktivní i v době normalizace. Tehdy však byla tvorba svázána, nemohli vystavovat. Umění Ivana Chatrného se šířilo jen mezi jeho známými,“ připomíná kurátorka Michaela Vávrová.
Vedle mnoha grafik si zájemci mohou prohlédnout návrhy Ivana Chatrného na interiérovou dekoraci nebo obaly desek. „Jsou to naprosto nadčasové věci. Kdyby je nabídl dneska, mohli by se vydavatelé utlouct, jsou krásné, minimalistické, nadčasové. Tady to jsou ale 80. léta, kdy zůstalo jen u návrhů,“ doplňuje Vávrová.
Poslední vystavující umělec Málek navazuje na tvorbu umělců, které oba znal osobně. „Vlivy jsou v jeho tvorbě hezky patrné, doufám, že je diváci uvidí sami,“ přeje si kurátorka. Málek na bratry vzpomene při workshopech pro děti i dospělé, které galerie u příležitosti výstavy připravuje. V plánu jsou také komentované prohlídky.
