Článek
„Jejich potřeba je úplně jiná než naše,“ říká o turistech youtuber Janek Rubeš. V rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdí, že z Prahy úroveň turismu ovlivníme jen málo.
„Janek Rubeš mi zničil mé oblíbené místo‘ je věta, kterou jsem párkrát slyšel,“ říká populární youtuber a autor pořadu o turistických pastech v Praze Honest Guide. „Ukazuju místa, do kterých každý den chodím, a na žádné z nich to nemělo negativní vliv.“
V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o overturismu i o tom, že opilecké nájezdy na Prahu nejsou devízou Angličanů nebo Dánů. „Dělají to všechny národnosti. Včetně Čechů.“
Je prostředek léta 2024. Český statistický úřad tvrdí, že první čtvrtletí letošního roku přilákalo rekordní počet turistů. Jaká je podle tebe letošní sezona?
Myslím, že Český statistický úřad asi bude počítat i domácí turisty. To znamená, pokud my jedeme na Lipno nebo někdo z Brna jede na sever Čech, ale to já neznám a nemůžu hodnotit. Já znám tu pražskou turistickou sezonu a myslím si, že jsme krásně zaplněni, jako jsme vždycky byli. To slovo krásně je možná v uvozovkách.
Máš pocit, že je po covidu něco jinak? Proměnila se skladba lidí, kteří sem jezdí? Co tu hledají? Co Praha nabízí?
Absolutně nic takového mě nenapadá. Pamatuju si idealisty, kteří za covidu říkali: „Teď máme tu šanci restartovat ten turismus a teď budeme mít ty lepší turisty a hodnější, kteří budou jezdit za kulturou, a ne se ožrat.“ Nechci mít silácké řeči, ale já jsem samozřejmě věděl, že to tady neovlivníme z Prahy. To si ovlivní ten, kdo sem chce přijet.
Jak to, že to neovlivníme?
Nemáš, jak to ovlivnit. Když Ryanair rozhodne, že budou levné lety do Prahy z některého letiště, tak tím rozhodne o tom, jestli sem každý den přijede 200 lidí. Nemůžeme jim přece říct: „Prosím vás, do toho letadla pusťte jenom starší páry, které chtějí přijet a půjdou do muzea nebo na koncert.“ Ano, můžeme to samozřejmě nějak ovlivnit. Můžeme také ovlivnit, co jim tady vlastně nabízíme, ale také jenom do omezené míry.
To číslo, které uvádí Český statistický úřad za minulé čtvrtletí, je 1,5 milionu lidí, což je nejvíc od roku 2012. A mluvíme jenom o Praze. Je Praha turismem přetížená?
Pár ulic. Skoro bych řekl jedna. Královská cesta Celetná až Hrad. A ta nemá s Prahou nic moc společného. Je to turistická atrakce. Z pohledu průměrného Čecha, Pražáka, Češky, Pražačky, to není tak podstatné. Je to jako matějská pouť. Je matějská přetížená turismem? Není. Je udělaná tak, aby tam bylo co nejvíce lidí a bavili se. Je Královská cesta přetížená turismem? Ne, je udělaná tak, aby tam bylo co nejvíce lidí a bavili se.
Co říkáš na snahy vyhodit z Královské cesty třeba obchody s křišťálem?
Nemůžeš nařizovat soukromým subjektům, co tam je nebo není. Křišťálových obchodů je mimochodem málo. Nejvíc tu bude určitě trdelníků a falešného hulení. To je taková relativní novinka, kdy si valná část turistů myslí: Tady jsme na tom Východě, tady je to legální. Tady na každém rohu je ten obchod, tak to tak musí být. Prodávají různé varianty trávy, která neobsahuje THC. Ale když se jich zeptáš, tak ti řeknou, že to obsahuje, protože jim je to vlastně jedno, oni ti řeknou cokoliv, aby ti to prodali.
Ve čtvrtích, kde žijeme, máme normální obchody. Tam by se obchody s „legální trávou“ neuživily. Jenže turista má jiné potřeby než místní.
A jenom bych rád vždycky dodal, že do hlavního města jezdí i hodně českých turistů. Rozdíl mezi českým a zahraničním turistou téměř žádný není. Někdo říká: „Jezdí sem ti Angláni a ožerou se…“ Úplně stejně sem jezdí lidé z Benešova a ožerou se. A dokonce možná víc, protože mají pocit, že jim to tu ve finále patří. Dělají to všechny národnosti. Včetně Čechů.
Dobyto turisty
Reportéři Seznam Zpráv se v letní sérii reportáží Dobyto turisty vydávají na místa, která zaplavují davy turistů. Zajímají se, jestli příliv cestovatelů pomohl místním v rozvoji ekonomiky, nebo jestli každodenní nápor lidí nemá pro domorodce spíše negativní efekt. Reportéři míří nejen na tradiční místa, která každý rok s „overturismem“ bojují, ale také do oblastí, které do pár let čeká podobný osud.
Máte tip na podobné místo? Pište na mail: pribehy@sz.cz.
Jaký máš vlastně vztah k turistům?
Jaký máš vztah k lidem? Jaký máš vztah ke komukoliv? Turismus obsahuje téměř všechny možné varianty lidí, jaké existují. Ať už to je skupinka 20 lidí, kteří se přijedou do Prahy co nejlevněji opít a udělat co největší bordel – k těm samozřejmě budu mít negativní vztah –, nebo kdokoliv, kdo si to naše město chce prohlédnout, protože je krásné, chce tady nechat peníze, zajímá ho, proč my tu žijeme a co si tu užíváme. Takový člověk je mi jako turista sympatický a udělám všechno pro to, abych mu pomohl, abych v něm zanechal dobrou vzpomínku na naše město, aby se ideálně vrátil a aby tu těch peněz utratil co nejvíce.
A nejsou to turisté, kdo v těch místních budí potřebu prodávat levné cetky, dělat atrakce, hrát na tu povrchní notu?
Myslím si, že většina toho balastu, který v centru je, nebude od místních. Jsou to takoví ti lidé, že kdyby na pustém ostrově byl poslední strom, tak by ho pokáceli a spálili. Tenhle typ lidí má často obchody v centru. Z turistů chtějí vyždímat poslední dolar, poslední korunu. Ale dobře. Dejme tomu, že se bavíme o špatné restauraci. Kdyby někde mimo turistické centrum vařila špatné, drahé jídlo, tak brzy skončí, protože tam chodí jen místňáci a ti si to řeknou. V centru chtějí takové restaurace vytěžit z lidí úplně všechno, protože vědí, že turisté další den odjedou a přijedou noví a ti už si to neřeknou.
Nevěřím tomu, že by na Královské cestě bylo příliš mnoho obchodů, které by vlastnili místní a které by chtěly z turistů vyždímat poslední korunu. Naopak. Teď si vybavím milou kavárničku, kde se snažili.
Rozumím. Na druhou stranu, když turista na Malostranském náměstí nastoupí do tramvaje, zaklepe na řidiče a ptá se „Prosím vás, jede tohle do centra?“ a tramvaják na něj česky řve „Tohle je centrum!“, tak se tramvaják asi dá pochopit.
Chápu obě ty strany. Proto je v tramvaji číslo 23 vepředu za sklem cedulka Prague Castle. Proto se to hlásí v angličtině nahoře na Hradě. Když slyším věty typu „Turisti dělají furt něco špatně, jak to, že to nevědí?“, tak se snažím vrátit o krok zpátky a říct: „Možná ta ‚user experience‘, kterou jsme vytvořili, není ta nejlepší. Měli bychom ji zlepšit.“
Vzpomínám si, když Adam Gebrian říkal na letišti: „Proč tady není jedno velké červené tlačítko s nápisem ‚Do centra‘ a ‚Přiložte kartu’? Teď už jsme se tomu na letišti přiblížili.
Děláš svůj pořad už sedm let. Přemýšlíš obecně nad turisty? Pořád jsou to přece lidé, kteří se chovají trochu jako malé děti. Jedou si odpočinout.
Ano, jsou to lidi, kteří jsou na dovolené. Jejich potřeba je úplně jiná než naše. A pokud mají někteří čtenáři a čtenářky teď pocit, že se nesnažím turismus kultivovat, tak se snažím zuby nehty, fakt se snažím. A to, že posílám turisty do tramvaje, rozhodně není proto, abych vám tu tramvaj zaplnil. Je to kvůli tomu, že nechci, aby tady jezdili turisté taxíky prostě 500 metrů po Praze a blokovali dopravu. Aby jezdili v hop on – hop off autobusech, které nám tady ničí vzduch. Naše veřejná doprava snese pár turistů navíc.
Stejně tak nechci, aby odjížděli z Česka a říkali, že to byl špatný zážitek.
Ptám se na něco trochu jiného. Někdy může mít člověk z práce pocit, že je z principu špatně. Teď se ve tvém oboru mnohem víc řeší overturismus, postturismus a tak dále. Píší se články jako „The Case Against Travel“. Nepřemýšlíš po těch sedmi letech, že turismus se nedá zlepšit?
Nenechám se od tebe strhnout. Já to chápu. Kdybychom řekli AI, ať vygeneruje turistu, tak je to ten špatný. Ale vždyť přece já, když se pojedu zítra podívat do tvé čtvrti v Praze, kde jsem byl dvakrát v životě, tak budu taky turista. A přece nebudu špatný, nebudu ti dělat žádnou přítěž, přijdu do kavárny, kterou tam máte, dám si kafe, nebudu nic ničit, utratím tam peníze a pak se zase v klidu tramvají vrátím domů.
Nejhlasitější turisté jsou samozřejmě nejvíc vidět a máme pocit, že jsou to zástupci toho turismu. Nejsou. Po Praze taky chodí dva sedmdesátiletí tišší Američané, kteří obcházejí Prahu po vyhlídkách nebo si šli zaběhat do Prokopáku. To jsou úplně stejní turisté jako ti tři Angláni, kteří se opijí a pak bouchají na tramvajáka. Jsou to dvě složky turismu. Jedna mě štve a té druhé chci pomáhat. Když potkám skupinku pěti kluků, kteří řeknou „Viděli jsme tvoji show“, řeknu jim: „To je super, kluci, paří se v podzemních klubech a na veřejnosti platí zákaz alkoholu.“
Nemůže mít negativní dopad, když pošleš turisty za autentickým zážitkem do hospody, kam chodí místní?
Jasně. Ano. „Janek Rubeš mi zničil mé oblíbené místo“ je věta, kterou jsem párkrát slyšel. Ano, stalo se to, když jsme tady na Seznamu natočili reportáž, tehdy pro Skautský institut. V Seznamu to někdo viděl a říkal: „To je krásná reportáž. Nechceme ji dát nahoru na zlatou pozici? Tam to uvidí hodně lidí. A skutečně. Pustil si to milion lidí. A mně volala Aneta ze Skauťáku a říkala: „Ty ses úplně zbláznil. Tady je fronta 500 lidí, co mám dělat?“
Tak jsem tam šel umýt nádobí. Říká se tam tomu Rubešův džihád. Tehdy tam přišli čeští turisté. Se zahraničními turisty se to nikdy nestalo. Když děláme Honest Guide, vždycky se ptáme na místech, která se nám líbí, jestli je smíme natočit. Dřív jsme byli ledabylejší. Teď to řešíme mnohem víc. Neukazujeme každý skrytý poklad města. Ale když se někde udělá fronta, padne to na mě. Protože jsem taky většinou jediný průvodce, kterého Pražáci znají.
Snažil jsem se na magistrátu nebo v Městské knihovně na Mariánském náměstí vysvětlit, že fronty na páternoster a sochu z knih od Mateje Kréna tam nejsou kvůli mně. Říkali mi: „Ty jediný jsi to ukázal.“ Pustil jsem jim TikToky, které měly desítky milionů zhlédnutí.
Neříkám, že jsme to nikdy neudělali, ale dlouhodobě k tomu přistupujeme s velkým respektem. Hodně dlouze odpovídám na otázku, omlouvám se, ale asi to nejzásadnější, co řeknu, je, že ukazuju místa, do kterých každý den chodím a na žádné z nich to nemělo negativní vliv.
Poslechněte si celý rozhovor v audioverzi.
Rozhovory Jonáše Zbořila
„Kulturní rubrika nemusí být jen o názorech, ale také o otázkách. Nemusíme jen zprostředkovaně komentovat knihy, výstavy, filmy nebo obecnější fenomény, ale také se ptát samotných umělců a dalších lidí, kteří se v kulturním provozu pohybují. Ke kultuře dialog patří,“ říká šéf kulturní rubriky webu Seznam Zprávy.
Rozhovory Jonáše Zbořila můžete poslouchat i v audioverzi v úvodu článku, na Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.