Dočkalová: Branky, body, kokoti jsou z klidné doby. Dnes by to byly žně

„S odstupem času se ukazuje, že jsme Branky, body, kokoty točili v relativně klidné době,“ myslí si herečka a moderátorka Tereza Dočkalová, když vzpomíná na satirický pořad o genderové nerovnosti v Česku i ve světě. „Chvíli to vypadalo, že otěže patriarchátu drží odstupující generace. Že to časem odejde samo. Ale ukazuje se, že lidi jako Andrew Tate a Filip Turek lákají úplně mladé lidi. To je game changer, se kterým jsem nepočítala. Je to alarmující.“

Herečka nominovaná na Cenu divadelní kritiky za roli v monodramatu dramatičky Esther Bol Máma mluví také o komplikované ekonomické situaci v divadelním provozu a o tom, jak ovlivňuje její mateřství. „Mám jedno dítě, bydlíme v pronajatém bytě, protože jsme mileniálové a náš sen o vlastním bydlení skončil s avokádovým toastem. Sama přemýšlím, jestli to není důvod, proč pořád nemám jasno, jestli chci druhé dítě,“ říká Dočkalová. „Tlustými maminkami to fakt není,“ dodává ještě k celospolečenské diskuzi o nízké porodnosti v Česku.

Může se situace v kulturním oboru zlepšit? „Nevím, jestli se povede mít rozhovor s někým, kdo pak řekne: Tak jo, tak my té kultuře nasypeme jednou tolik. Máte pravdu, je příšerné, v čem ti lidi žijou. Takového rozhovoru se asi nikdy nedožijeme,“ obává se Dočkalová.

Pro Seznam Zprávy také vysvětluje, proč je pro ni důležité popisovat, jak moc je jako herečka závislá na validaci. „Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem začala otevřeně mluvit o tom, že to bolí. Když děláš něco, na čem ti záleží, tak jsi zranitelný. A je dobré říkat, že zranitelnost je normální.“

Soudit druhé lidi, hlavně vyhlašovat kategorii Prasák týdne v satiře Branky, body, kokoti, pro ni „byla slast“. Teď se snaží být lidem otevřená, i když v tom není dokonalá. „Všichni soudíme všechny. Ale je dobré to umenšovat. Podívat se na lidi s tím, jestli nenajdeme něco, co nás spojuje. Jestli kdybych měla stejně rozehrané karty, nechovala bych se stejně jako člověk, kterého soudím. To, co nás rozhazuje, jsou často třeba podmínky toho, jak žijeme,“ uvažuje Tereza Dočkalová. „Boj se zvířetem v nás začíná každý den znova. Nikdo nad tím nevyzrál. V tom jsme stejní. Mohli bychom na tom začít stavět, možná bychom si pak víc rozuměli.“

Co všechno ve svém herectví začala kvůli roli v dramatu Máma dělat jinak? A co jí dělá starosti na mateřství? Poslechněte si rozhovor s Terezou Dočkalovou.