Rok 2023 v kultuře ovládne Tom Cruise, Duna i Lana Del Rey

Jonáš Zbořil, editor kulturní rubriky, Seznam Zprávy

Nejsem zrovna seriálový typ, ale tvorbu Craiga Mazina budu asi sledovat už navždy. Proslavil se jako scenárista Černobylu z produkce HBO a já myslím, že mě žádný seriál nepohltil tak jako ten Mazinův. Chvíli poté jsem propadl i podcastu, v němž dopodrobna popisuje různé kreativní procesy a úskalí psaní scénářů, no a teď jsem zvědavý, jak se Mazin předvede v adaptaci dystopické videohry The Last of Us. Na HBO se první díl objeví už 15. ledna.

Těším se také na to, co předvede Petr Borkovec jako oficiální básník hlavního města Prahy. Ano, město takovou funkci opravdu má a já myslím, že je to dobře. Nečekám žádné guerilla básnění v ulicích ani revoluci v tom, jak moc se lidé o poezii zajímají. Na druhou stranu Borkovec už skoro dvě dekády pečuje o to, aby pražský básnický provoz byl co nejživější. Jsem zvědavý, co jeho (teď už oficiální) práce pro město přinese.

Boris Hokr, kulturní publicista

Loni v červnu se konečně hnuly ledy a Bruce Springsteen oznámil světové turné. A i když už je mu přes sedmdesát a jakkoliv jsou jeho vystoupení s E-Street Bandem opulentní a monstrózní, nic je nedokáže trumfnout v množství pozitivní energie, kterou generují. Prostě kočky a Springsteen jsou energetické zářiče z vesmíru. A i když na Prahu to nevypadá, tak Vídeň a další štace třeba v Německu nebo Itálii to jistí.

Sára Sichingerová, hudební publicistka

Lana del Rey vydá v březnu novou desku Did you know that there’s a tunnel under Ocean Blvd. Už název prozradí, že nás nečekají rádiové hitovky, ale spíš pokračování jejího dlouhodobého hledání autentické tvorby, ve které se nebojí experimentovat a vzdalovat se mainstreamu. Před pár dny vyšel první singl, který se bez pochyb řadí mezi zpěvaččiny nejpovedenější skladby, a na pozadí faktického vyprávění o zazděném tunelu rozehrává hlubokou nostalgii. Ta k Laně del Rey neodmyslitelně patří už deset let a na novém albu ji dost možná bude vyprávět ještě lépe než doposud.

Klára Vlasáková, spisovatelka, publicistka a scenáristka

Děl, na která se těším, je celá řada: Margaret Atwood uvede novou knihu povídek, Colson Whitehead, který získal dvakrát Pulitzerovu cenu, vydá román zasazený do Harlemu v 70. letech minulého století a nakladatelství Odeon chystá český překlad románu Nebe od japonské autorky Mieko Kawakami, jejíž Prsa a vajíčka byla jednou z nejlepších knih o mateřství, co jsem kdy četla. Ze seriálů budu nedočkavě vyhlížet čtvrtou řadu Boje o moc a Greta Gerwig, režisérka mimo jiné skvělé adaptace Malých žen, uvede v létě svůj film o Barbie, což je nápad stejnou měrou šílený jako geniální.

Zuzana Filípková, redaktorka Rádia Classic Praha

V příštím roce opět přijede celá řada slavných kapel a muzikantů. V březnu tu zahraje například John Cale v Divadle Archa. V červenci Buddy Gay v Kongresovém centru v Praze a v březnu Eros Ramazotti v prostoru O2 Universum. Tam v květnu vystoupí také Cirque du Soleil s energickým představením plným akrobacie s názvem OVO. Umělci hledali inspiraci v životě hmyzu, který překypuje energií a pohybem. V zábavné show uvidíte například mohutné cvrčky na trampolínách, pavouka v síti a nejrůznější pestrobarevné larvy a brouky létající vzduchem při neuvěřitelných akrobatických číslech.

Dejvické divadlo chystá v příštím roce dvě novinky. Jednu z nich bude režírovat David Ondříček. Současně jde o jeho autorský text s pracovním názvem Komín a břízy. Zkoušet se začne v únoru. „Měla by to být hudební inscenace, ale ne klasický muzikál. Ke spolupráci si přizval hudebníka Marka Doubravku a scénografa Marka Cpina. Premiéra se chystá na duben,“ říká dramaturgyně DD Eva Suková. Na oblíbenou pražskou scénu se vrátí také režisér Jiří Havelka, který chystá premiéru na konec roku 2023. Titul je zatím stále tajný.

Daniel Zeman, kulturní publicista

Ačkoliv si velice přeju, aby byl pátý (a snad finální) návrat Indiana Jonese podařeným bijákem, hořím nedočkavostí, jak povedený bude nový díl Mission: Impossible. Můžeme si o Tomu Cruiseovi myslet spousty nehezkých věcí, ale v posledních letech patří k neselhávajícím jistotám - a po skopičinách, které prováděl ve druhém Top Gunovi, je naprosto jisté, že v kinech uvidíme něco, co se už v záplavě barvotiskových CGI komiksovek, prakticky nevidí - opravdové vzrušení a napětí. Mission: Impossible – Odplata, první část má premiéru 13. července.

Matěj Schneider, publicista, autor podcastu Redneck

Netrpělivě vyhlížím pokračování skvělého seriálu Yellowjackets. První sezona, která sledovala v dvou časových rovinách bývalé členky středoškolskho fotbalového týmu v docela jasné aluzi na Pána much, skončila před necelým rokem a nechala ve vzduchu spoustu nevyřčeného. To je samozřejmé vždycky výzva pro druhou sezonu, protože jakmile seriál začne uzavírat některá tajemství, může snadno přijít o přesně ten mysteriózní element, který tak silně poháněl sezonu první. Co se předpokládám nezmění, je scénář naplněný k prasknutí silnými a komplexními ženskými postavami. Vedle nich má být nově v druhé sezoně také Elijah Woods, což si stále nějak nedokážu představit, ale o to lépe.

Martin Šrajer, filmový publicista

S přehledem nejlepším tuzemským filmem roku 2021 pro mě byla Láska pod kapotou od Mira Rema. Proto teď s nemalými nadějemi vyhlížím nový projekt téhož režiséra, dokument inspirovaný stejnojmennou knihou Aleše Palána, Raději zešílet v divočině. Věřím, že se Remo opět dokáže jedinečným způsobem naladit na postavy, v tomto případě šumavské samotáře tří různých generací, na jejich myšlení a životní dynamiku, a zároveň podat obecnější zamyšlení nad naší přítomností, resp. nad hodnotami, které se z ní vytrácejí (třeba klid, rovnováha, soulad s přírodou…).

Kateřina Špičáková, filmová publicistka a dramaturgyně

V posledních týdnech se z hlediska filmových vyhlídek na rok 2023 nejvíce mluvilo o Nolanově Oppenhaimerovi a o Barbie Grety Gerwig. Já jsem rozhodně tým Barbie. Při vší úctě k Nolanovu řemeslu mě jeho poslední dva filmy nepřesvědčily, že má ještě co nového nabídnout, na druhou stranu se ráda nechám vyvést z omylu. Barbie oproti tomu od začátku působí svěžím dojmem, a i když toho o samotném snímku zatím mnoho nevíme, Gerwig je talentovaná režisérka. Teaser parodující slavnou scénu z Kubrickovy Vesmírné odysey navíc napovídá, že se film ponese na vlně reclaimingu populární panenky a především významu, který v sobě jako popkulturní symbol nese, a to je mi blízké. Samozřejmostí je pak pro mě druhá část Villeneuveovy Duny, která mě loni dost nadchla – v kinech by se měla objevit v listopadu. Z méně exponovaných věcí mě zajímá Killers of the Flower Moon, další spolupráce Martina Scorseseho a Leonarda DiCapria, nebo Renfield, spin-off příběh vycházející z díla Brama Stokera, v němž se role Draculy zhostí Nicolas Cage a víc snad netřeba vysvětlovat. Když to bude blbost, spravíme si chuť Eggersovým Nosferatu, který vyjde v roce 2024. Na domácí scéně mě zatím nejvíc zaujala komedie Zahradník Jiřího Havelky.

Jan Lukavec, literární kritik

Řadu lákavých titulů chystá v novém roce zvláště nakladatelství Academia. Zvědavý jsem na knihu Koldům v Litvínově o pokusu vytvořit jakýsi mikrosvět, ve kterém by vše, co člověk potřebuje, bylo pod jednou střechou. Sám žiju v paneláku, ve kterém ovšem nemáme mateřskou školu, prádelnu, samoobsluhu ani krejčího.

A ještě více se těším na publikaci Jiné mysli, která se snaží přiblížit, jaké to je být chobotnicí. Tedy inteligentním tvorem, který svoje končetiny může částečně ovládat například k manipulaci s věcmi, ale současně se její chapadla chovají autonomně. Takže asi mají jakýsi distribuovaný pocit sebe sama. Jejich žitá realita je zřejmě zcela nepodobná lidskému vědomí. Pokud uvažujeme o tom, jak by mohla vypadat nějaká rozvinutá mimozemská inteligence, tito fascinující tvorové nabízí názorný příklad.

Štěpán Šanda, kulturní publicista

V roce 2023 vyhlížím několik různorodých, přesto snad příbuzných věcí. V hudbě to je na březen oznámená deska 93696 metalové skupiny Liturgy, projektu nahlížející na black metal transcendentální a okultní optikou. V dubnu by naposledy pod jménem Lingua Ignota, pod nímž hudbou ztvárňovala témata jako přežívání domácího násilí, měla vystoupit umělkyně Kristin Hayter – s hudbou (snad) nekončí, své síly bude směřovat do nově založeného labelu Perpetual Flame Ministries. V létě znovu ožije Kralova vila v Prachaticích, kde se bude konat už čtvrtý ročník festivalu Vivat vila, jež do jihočeského maloměsta přiváží tuzemskou hudební alternativu. Přežití v krutých podmínkách do jisté míry spojuje i dvě hry, jejichž druhých dílů bychom se mohli v následujícím roce dočkat – rougelike RPG Darkest Dungeon a survival strategie Frostpunk (datum vydání tohoto polského titulu však ještě nebylo oznámeno). Ale ze všeho nejvíc se těším na všechna překvapení, která v tomto krátkém seznamu ze své podstaty být nemohou.

Jan Jindřich Karásek, kulturní publicista

Jako nejspíš všichni se těším na očekávané filmové hity Oppenheimer a Barbie, dva gendery roku 2023. Napjatě vyhlížím také únor, kdy má vyjít nové album Rjúčiho Sakamota. Ten je v posledních letech aktivní hlavně jako skladatel filmové hudby, ale v jeho vlastní tvorbě jde nejsilněji poznat, jak unikátním tvůrcem je. Bez přehánění renesanční hudebník, který zvládne vše od nefalšovaného popu přes pohřební varhany až po čirý experiment. Do kina se těším nejvíc na Tár, který pro mne byl nejen nejlepším letošním filmem, ale rovnou posledních několika let. A co se týče literatury, budu spíš dohánět resty, jmenovitě Svatavu Jolanty Trojak, Kov Karla Veselého nebo Stehy bývalé spolužačky z FAMU Sáry Zeithammerové.

Barbora Etlíková, divadelní kritička, autorka blogu Podhoubí

Jsem zvědavá na cesty, jimiž se vydá kulturní centrum Vzlet v pražských Vršovicích. Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a nedaleké Kino Pilotů loni společně rozjeli platformu výjimečnou svým záběrem. Nové inspirace tu rozvíjejí již zavedení tvůrci ve vedení prostoru, ale mnoho příležitostí a velkou tvůrčí svobodu tu dostávají i divadelníci, jejichž kariéra teprve začíná. V roce 2022 jsem zde navštívila několik projektů schopných překvapit, počínaje odborně komentovanou procházkou po graffiti v okolí budovy a konče třeba festivalem čisté improvizace Volná jízda. V tento moment se velmi těším na uvedení komické opery Zabijačka – Hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný. Autory hudby jsou Ivan Acher a Martin Konvička, zatímco pod režií jsou podepsáni Jiří Havelka a Veronika Loulová.

Co se týče vyhlížení mimo Prahu, kvalitní zážitek si slibuji třeba od brněnského divadla Husa na provázku. Chystá se tam inscenace Čas srdce o milostném souznění skrze dopisy mezi básnířkou Ingeborg Bachmannovou a Paulem Celanem. Dílo vzniká pod režijním vedením Anny Davidové, která se k divadlu vrací po mateřské pauze.

Anežka Bartlová, šéfredaktorka Artalk.cz

Vzhledem k tomu, že většina institucí ještě nezveřejnila program na příští rok, dává mi to šanci říci, na co se těším nezávisle na tom, co se reálně stane: Těším se na novou stálou expozici poválečného a současného umění v Národní galerii, protože to je šance na čerstvý závan v zatuchlých vodách.

Kromě toho ale s nadějí (i neskrývanými obavami) vyhlížím legislativní ukotvení tzv. „statusu umělce a umělkyně“, které chystá Ministerstvo kultury a které by mohlo mnoha lidem z kulturní sféry (nejen umělcům) pomoci řešit nelehké podmínky pro práci. Na to totiž čekáme už víc než deset let.

Pavel Karous, sochař, publicista a autor projektu Vetřelci a volavky

Nejvíc se těším na zprovoznění služby, která se v tomto roce spustí pod názvem „Snížit kultuře práh“. S iniciativou přišel vizuální umělec, budoucí koordinátor projektu Pavel Sterec, který tak uplatnil svoje zkušenosti z galerijního provozu a ze sociální práce – péče o bezdomovce. Projekt (z velké části sofistikovaná webová aplikace) bude jakýsi Tinder na propojení veřejných kulturních institucí, dobrovolníků a lidí na sociálním dně, a zpřístupní tak hodnotnou kulturu těm nejslabším. Prohloubí se tak v hospodářské krizi tolik potřebná demokratizace státních a městských ústavů. Vstupné nebude zdaleka jedinou bariérou, kterou pomůže Stercův projekt lidem z okraje společnosti překonat.

Petr Fischer, publicista a spisovatel

Trochu klasiky: V dubnu v Rudolfinu zazpívá tenorista Ian Bostridge můj oblíbený písňový cyklus, Schubertovu Zimní cestu. Jeho interpretace na CD je jedna z nejlepších, těším se na živou verzi.

A vrchol sezony ve vídeňské Albertině: velká výstava Picassa, k 50. výročí jeho smrti. Nutno jet, to musíte vidět.