Článek
Recenzi si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslední komerčně úspěšnou romantickou komedií Julie Roberts byla Zlatíčka pro každého. Premiéru měla před více než dvaceti lety, tedy v době soumraku žánru, který z Roberts udělal nejlépe placenou herečku její generace. Devadesátá léta pro ní byla obdobím hitů jako Pretty Woman, Nevěsta na útěku nebo Notting Hill. Začátkem nového milénia ovšem došlo k postupnému ochabnutí zájmu – schematické příběhy privilegovaných hrdinů, kteří překonávají neshody a nacházejí lásku vyšly z módy.
Pakliže v posledních letech nějaké romcomy vzbudily větší rozruch, zpravila nebyly úplně bílé (Pěkně blbě, Šíleně bohatí Asiati) ani docela straight (Já, Simon). Neschopnost včas reagovat na společenský vývoj ale nebyla jediným důvodem vyvanutí. Romantické komedie začaly z kin mizet ze stejného důvodu, proč se z nich vytratila většina filmů se středně velkými rozpočty. Šéfové velkých studií si uvědomili, že jim áčkové hvězdy vydělají víc peněz v komiksových velkofilmech. Skromnější žánrovky bez oscarových ambicí se přesunuly na VOD platformy.
Neúnavnost, s jakou Netflix chrlí mnohadílné teen romance jako Vždycky budeš možná, Všem klukům, které jsem milovala nebo Stánek s polibky, naznačuje, že publikum pro tento typ produkce stále existuje, byť jde zřejmě převážně o příslušníky generace zvyklé koukat na filmy doma, ne na velkém plátně.
Dává proto smysl, že tvůrci aktuální Vstupenky do ráje cílí spíš na diváky a divačky střední generace, kteří z romantických komedií před třiceti lety udělali jeden z nejvýdělečnějších žánrů. Patrné to není jen z obsazení Julie Roberts a George Clooneyho, dvou devadesátkových ikon, ale i z důslednosti, s jakou film naplňuje klasické romcomové schéma.
Scenárista Daniel Pipski se přitom při vymýšlení námětu neobrátil k devadesátým letům, ale pro jistotu až k úplným počátkům žánru. Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století vznikaly tzv. „comedies of remarriage“ (Stalo se jedné noci, Jeho dívka Pátek, Příběh z Filadelfie), v nichž rozvedení a rozhádaní manželé koketují s novými známostmi, sofistikovaně se urážejí a lezou si na nervy, aby nakonec prozřeli a dali se znovu dohromady.
Co je nového v kultuře?
Přečtěte si o novém románu Miloše Urbana a čím dál lenivější spisovatelské imaginaci.
Vstupenka do ráje se tak sice odehrává v současnosti, ale zápletkou i skutečností, že hrdiny jsou dva bohatí bílí Američané, jde o neředěné retro a útěk před všemi trendy. Mohli bychom filmu vyčítat, že bez jakékoli podvratnosti oprašuje letité příběhové vzorce a okázale ignoruje snahu o větší opravdovost a diverzitu, kterou se vyznačují moderní romantické komedie, ale právě pro tento starosvětský eskapismus bude pro nemalý segment publika naopak vítaným zpestřením v nabídce kin.
Clooney a Roberts hrají Davida a Georgii. Pár workoholiků dvacet let po rozchodu zdánlivě nespojuje nic jiného než jejich dcera. Když jim Lily (Kaitlyn Dever) oznámí, že se na Bali zamilovala do tamějšího pěstitele mořských řas a chystá svatbu, vyrážejí na záškodnickou misi. Nechtějí, aby jejich potomek udělal stejnou chybu, jako kdysi oni dva. Zamilovali se do sebe na vysoké a rozvedli se hned po narození dítěte.
Na malebném indonéském ostrově, prezentovaném à la kýčovitá reklamní videa cestovních kanceláří, ale David a Georgia zjišťují, že si nejsou zcela lhostejní. Do jejich komunikace pozvolna vedle jízlivých poznámek proniká i něha a starostlivost. Než si ale znovu zamilovaně pohlédnou do očí, bude Georgia muset setřást svého mladého ctitele Paula, rovněž přicházejícího s nabídkou sňatku.
Režisér Ol Parker sází na podobné ingredience jako ve svém muzikálu Mamma Mia! Here We Go Again. Nádherné lokace, kde byste chtěli trávit dovolenou, mezigenerační neshody, a dokonce i jeden (opilecký) taneček. Naštěstí žádné songy od ABBY. Byť byl film kvůli covidu a daňovým úlevám natáčen v Austrálii, ne na Bali, rozhodně nevypadá lacině. Přispívají k tomu časté záběry z dronu, dynamická kamera dávající vyniknout herecké akci a interakci nebo využívání split screenu a stíraček, postupů rovněž upomínajících ke zlaté éře Hollywoodu. Mnohem míň energie v sobě bohužel má scénář.
Na romantické komedie rádi koukáme i proto, že víme, jak skončí. Jejich úspěšnost závisí na kvalitě a načasování vtipů a zvratů vedoucích k předpokládanému vyústění. Vstupenka do ráje však po slibném a svižném rozjezdu pokračuje dál na autopilota a do cíle, který se s přibývajícími minutami zdá být paradoxně stále vzdálenější, jen nevzrušivě doklopýtá.
Komické záměny a nedorozumění ani atraktivní lokace se autorům nedaří náležitě vytěžit. Pokus o situační komiku například v podobě scény s naštvanými digitálními delfíny vyvolává akorát pocit trapna a přání, aby se vyprávění raději vrátilo k verbálním výpadům. Během nich se nejspíš taky nebudete lámat smíchy, kdovíjakým důvtipem neoplývají, ale Clooney a Roberts dokážou být okouzlující, i když jsou nesnesitelní.
Vstupenka do ráje je především velkolepou přehlídkou komediálního, v několika scénách i dramatického talentu dvou herců z plakátu. Mladí milenci ve vedlejších rolích jsou tak nudně dokonalí, že na ně zřejmě zapomenete dřív, než doběhnou závěrečné titulky s pokaženými záběry, představujícími mimochodem nejvtipnější část filmu. Clooney a Roberts dodávají obehranému příběhu jiskru i emocionální intimitu a hloubku. Díky jejich šarmu, suverénnímu projevu a souhře je těžké nepodlehnout v závěru hřejivé atmosféře a nenechat se filmem hezky po staru – a vzdor všem předchozím klišé a stereotypům – dojmout.
