Recenze: Superhrdinské filmy už jsou nuda. Blue Beetle to ví

Na pozadí blockbusterů Barbie a Oppenheimer, které trhají rekordy v návštěvnostech, se s koncem léta objevil v kinosálech nenápadný film založený na postavě staré jako Batman. Chybí mu šarm, kterým okouzlil Superman, nemá vybavení, kterým se může pyšnit právě netopýří muž, a přesto ho fanoušci komiksových filmů nemohou pohřbít do propadliště dějin společně s Green Lanternem. Queridos amigos, přichází Blue Beetle.

Jaime Reyes právě dostudoval vysokou školu a vrací se ke své mexicko-americké rodině. Zjistí, že během jeho nepřítomnosti se ocitla na mizině, přišla o dům a jeho otec měl infarkt. Jinak je prý všechno bueno, protože mají hlavně jeden druhého. Tedy alespoň do chvíle, než se Jaime střetne s prastarou mimozemskou technologií.

Malý modro-zlatý skarab, který si říká Kaiji-Da, si ho zvolí za svého superhrdinu, zcela nekonsenzuálně se zmocní jeho těla a propůjčí mu řadu schopností. I když jejich spolupráce zadrhává, pustí se do boje s korporátem, válkou a vojenským průmyslem.

I z krátkého popisu je jasné, že Blue Beetle nehýří originalitou. Velice okatě a nepokrytě odkazuje a někdy možná spíš vykrádá hrdiny, kteří už tu byli před ním.

Když se skarab zavrtá do Jaimeho, vrací se scénář ke Spider-Manovi a tak trochu i k Mumii. Potom se zbrusu nový superhrdina odhodlá bojovat proti obří vojenské firmě ve stylu Robocopa. A zbytek až nebezpečně připomíná Venoma. I když Kaiji-Da se nesnaží Jaimeho sníst, nýbrž mu pomáhat. (Přestože se na to v jisté fázi filmu a jen na chvíli, ale z naprosto nepochopitelných důvodů, drobet vykašle.)

Drobný a trochu rýpavý skarab ale bohužel nenaplnil svůj potenciál. Jeho příjemně robotický hlas (v podání zpěvačky Becky G) vlastně slyšíme jen párkrát, a to při bojových scénách. O jeho historii přímo z filmu víme málo a v krátkých a nepříliš obsáhlých replikách o mimozemské hračce se ztrácí i její motivace. Kvůli tomu lze k neviditelné postavě jen těžko přilnout.

Přesto Blue Beetle do jasně vytyčených a někdy zoufale nudně okopírovaných komiksových šablon přináší dvě pozitivní novoty - hispánskou kulturu a místy zábavnou rodinku, která je mnohdy zajímavější než samotný hlavní hrdina. Blue Beetle totiž neláká na speciální efekty, výrazné dějové zvraty ani nebezpečně vyhlížející bitvy, ale na obyčejné a trochu zkarikované rodinné vztahy. Strýček Rudy nechodí pro sprosté slovo daleko, Jaimeho sestra Milagro přináší trochu nadhledu a ironie, babička Elena ždibec zábavy a rodiče Alberto s Biancou la familii tmelí.

Po všech velkolepých spektáklech je to vlastně sympatická změna. Blue Beetle se oprostil od snahy být šokující. Vyvarovává se krajně nepravděpodobným zvratům, které v poslední době vidíme ve světě Marvel. Vrací superhrdiny do bodu, kdy žili kousek od reálného světa a vypadalo to, že stačí jen malinko fantazie, štěstí a počítačových efektů a zachráncem může být každý.

A právě proto by se Blue Beetle daleko lépe hodil na streamovací platformu HBO Max, kam chtělo studio DC Comics původně zařadit. Patří totiž k ničím nevyčnívajícím sobotním večerům a k vícegeneračním rodinám, které hledají film, u kterého se každý z nich alespoň jednou zasměje, třeba i vyloženě trapnému vtipu o hmyzím pšouku. Studio DC ale svěřilo (v dobrém) průměrnému modrému broukovi větší důvěru a superhrdina se tak musí popasovat s prostředím, které není pro něj.

Na pozadí boje v podstatě rodinného filmu o komiksové fanoušky se ale odehrává ještě jiný příběh. Blue Beetle je totiž společně s druhým Aquamanem jedním ze dvou posledních filmů studia DC Comics, které ještě plně nemá pod svým dozorem režisér James Gunn a producent Peter Safran. Jen pro připomenutí: očekávané duo v listopadu převzalo umělecké kormidlo studia a plánuje se znovu utkat o přízeň s Marvelem. Ani jeden z nich se sice na výrobě Blue Beetle přímo nepodíleli, ale Gunn na sociálních sítích uvedl, že jde o „první postavu z DC Universe“.

A to je na filmu o malém modrém skarabovi a jeho nositeli vlastně nejděsivější. Pokud by Blue Beetle byl jen jedním z pobočných snímků, které DC Comics představí na streamovacích platformách a tím přizná, že do něj nevložil tolik důvěry, byl by snímek do jisté míry příjemným překvapením. Jestli se ale budoucnost známého studia i po příchodu režiséra Strážců galaxie má ubírat tímto směrem, tak ho ani Superman před věčnou zkázou nezachrání.