Recenze: Divná, takže vinná. Televizní Podezření testuje divácké předsudky

Zamračená Hana Kučerová vrhne několik nepřátelských pohledů na skotačící děti na koupališti a poté se ponoří do kalné hladiny rybníka. Nic nenapovídá tomu, že se její život už brzy obrátí vzhůru nohama. Tak začíná třídílné Podezření, nenápadná a přitom strhující minisérie České televize, která testuje divácké předsudky.

Hrdinkou je zmíněná sestra Kučerová, která pečuje o pacienty na oddělení následné péče v nemocnici malého městečka. Je to sestra spolehlivá a zkušená, ale zároveň nepříliš oblíbená pro své neurvalé chování a věčnou nevlídnost. Během její služby jednoho dne dojde k nevysvětlitelnému úmrtí pacientky – a rozplete se kolotoč vyšetřování, který nemá vítězů.

Podezření nepodává svět českého zdravotnictví v idylickém hávu Ordinace v růžové zahradě. Ukazuje davovou hysterii maloměsta i strašlivou moc odsudků médií a veřejného mínění. Chování Kučerové v nemocnici, kde se stará převážně o starší pacienty na oddělení následné péče, českého diváka asi příliš nepřekvapí. Sestra Kučerová ale působí frustrovaně a vyhořele i v soukromých vztazích, a tak ve chvíli, kdy se naskytne u náhlého úmrtí své pacientky, je logické, že stín podezření padne právě na ni.

Následné vyšetřování odkrývá přesvědčivě další specifické nástrahy českého prostředí – místo faktů tu často i ve spolupráci s médii vítězí emoce, a to nejen u veřejnosti, ale i u těch, kteří by případ měli vyšetřovat nestranně a ctít presumpci neviny. To se ale neděje, a tak je Kučerová svým okolím, obyvateli městečka i policisty shledána vinnou ještě předtím, než vůbec soud dospěje k verdiktu.

V historii českých zločinů je hned několik případů, kdy z vražd pacientů byli obviněni zdravotníci. Pro běžného člověka je to děsivý a zároveň čímsi fascinující mediální obraz. Ti, kteří mají životy zachraňovat, je naopak přímo ničí. Není divu, že takové případy vyvolaly velké mediální bouře a veřejnost jim věnovala značnou pozornost. I proto, že jejich hrdinové, ať už zmíněné zločiny spáchali, či ne, často nepůsobili dvakrát sympaticky. A právě to zaujalo scenáristu Štěpána Hulíka. „Začalo mě zajímat, jak se tento fakt na jejich obvinění podílel, což přirozeně přešlo v úvahu nad tím, jak často se jako lidský druh necháváme unášet prvními dojmy a jak tyhle zkratkovité závěry v dnešní zrychlené době převažují. Inspirován některými detaily či dějovými motivy kauz jsem pak napsal příběh Podezření,“ řekl Hulík v únoru v rozhovoru pro Deník.

Klára Melíšková podává v ústřední roli soustředěný herecký výkon. Její ztvárnění sestry Kučerové je fascinující studií ženy uzavřené do sebe, která až pod vlivem šokujících životních okolností zjišťuje, kým vlastně je. Tvůrcům je třeba přičíst k dobru, že Kučerovou vykreslují s empatií. Nahlížejí pod povrch její věčné odtažitosti a nevlídnosti, dávají prostor její víře v boha a přesvědčivě a dojemně, leč nevyděračně vykreslují i její vztah s dcerou Terezou. Ta je prakticky jediným člověkem, který je na její straně (protože vedle jejích kolegů a vyšetřovatelů jsou proti ní logicky i sami diváci a nikdo se jim nemůže divit).

I kolegové Kučerové lavírují mezi tím, zda se přiklonit na její stranu, nebo proti ní. Výjimečnou postavou je v minisérii charismatický doktor Vaculík v podání Ivana Trojana, který velmi přesvědčivě předvádí ambivalentní pocity postavy, která na jednu stranu přispěje k hrdinčinu obvinění, na druhou ale v ní stále vidí dlouholetou a spolehlivou, jakkoliv nesympatickou kolegyni.

Temná a zneklidňující atmosféra minisérie podporovaná fascinujícími hereckými výkony dala vzniknout mrazivému dramatu, které se ve své neokázalosti v mnohém blíží i dalšímu seriálu, který aktuálně nabízí Česká televize na svém iVysílání. Dva roky starý dánsko-švédský seriál Případ: Ponorka je podobně na povrch chladným záznamem vyšetřování nejednoznačného případu, v němž stejně zásadní roli hraje masivní zájem médií. Divák jen nevěřícně sleduje vývoj událostí a vlastně netuší, co si o celém případu myslet. Ale zatímco v Ponorce se důsledně podezřelý ze zločinu neobjevuje na obrazovce, v Podezření je ústředním aktérem událostí.

Po Případu Roubal, seriálu Guru, ale i po Devadesátkách je Podezření dalším televizním počinem, který se inspiruje skutečnými kriminálními případy nedávné české historie. V úvodním titulku upozorňuje, že jde opravdu jen o volnou inspiraci skutečnými událostmi a že „postavy, jejich vztahy, motivace a dějové zápletky nijak neodpovídají realitě“. To umožnilo tvůrcům dostatečně prokreslit ústřední hrdinku i prostřednictvím jejích rodinných vztahů, zejména s dcerou v podání Denisy Barešové, která vedle Melíškové a Trojana podává na malé ploše nenápadný, ale neméně excelentní herecký výkon. Šestadvacetiletá Barešová se stává jednou z nejnadějnějších mladých českých hereček, ač do širšího povědomí vstoupila až loni díky výrazné roli v seriálu Kukačky. V televizních a filmových rolích se ale objevuje už od patnácti, v divadle pak od dvanácti let. Aktuálně je k vidění také na Voyo jako kamarádka hlavní hrdinky seriálu Guru a také ke slyšení v nové podcastové sérii Rozchod režiséra Šimona Holého – společně s Janem Nedbalem, s nímž ztvárnili pár i v Podezření.

Zjevením a velkou nadějí je i teprve třiatřicetiletý slovenský režisér minisérie Michal Blaško. Na kontě má mezinárodně oceněný krátký film Strach a bakalářskou Atlantidu uvedenou na festivalu v Cannes. Zkušenosti sbíral i na televizních seriálech, režie Podezření je ale jeho první větší samostatnou zkušeností. Zhostil se jí, i díky psychologicky prokreslenému scénáři Štěpána Hulíka a zázemí uznávané produkční společnosti nutprodukce, se suverenitou, jaké řada českých seriálových tvůrců nedosáhne ani po letech zkušeností. Podezření je po Devadesátkách zároveň vůbec posledním projektem, který pro Českou televizi připravil kreativní producent Michal Reitler. Producent oceňovaných projektů Ochránce, Most! nebo Božena na podzim přešel řídit kreativu Novy.

Po uvedení na festivalu v Karlových Varech a v Brně na festivalu Serial Killer se Podezření v únoru představilo i na Berlinale. V soutěžní sekci věnované právě seriálům se objevilo jako vůbec první dílo ze střední a východní Evropy. I to svědčí o kvalitách snímku, který české hranice přesahuje i tím, jak nevstřícně vůči divákům může působit. Vyplatí se u obrazovky vydržet – jde bezesporu už teď o jeden z nejsilnějších diváckých zážitků českých televizních obrazovek. Třetí díl, který vyprávění završí, vysílá Česká televize v neděli ve 20:10 na ČT1.