Craig opouští škatulku Bonda. Ve filmu Queer hraje závislého homosexuála

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vášnivé vzplanutí mezi dvěma muži, které končí zlomeným srdcem, není pro italského režiséra Lucu Guadagnina novým tématem. Věnoval se mu už v oscarovém snímku Dej mi své jméno z roku 2017. S novinkou nazvanou Queer, již od čtvrtka promítají česká kina, se tentokrát sice neprobojoval ani mezi nominované, má nicméně osobní vztah k předloze. Snímek vznikl adaptací autobiografické novely amerického spisovatele Williama S. Burroughse, v češtině poprvé vydané krátce po sametové revoluci pod názvem Teplouš. Filmař ji poprvé přečetl jako sedmnáctiletý a už tenkrát si předsevzal, že ji jednou převede na velké plátno.

K vysněnému projektu se však Guadagnino vrátil, až když se díky své loňské tenisové romanci Rivalové setkal se scenáristou Justinem Kuritzkesem. Toho raný Burroughs okouzlil stejnou měrou, a tak se ještě během práce na Rivalech pustili do adaptace Queer. Beatnická hvězda knihu dokončila už v 50. letech minulého století coby pokračování své prvotiny Feťák. Líčí v ní osudy vlastního alter-ega – finančně zaopatřeného intelektuála Williama Leeho, který se pere s homosexualitou i závislostí na opiátech.

Také film Queer nyní diváky bere do Mexico City, kam se Lee uchýlil po druhé světové válce, aby mohl beztrestně užívat heroin i kokain a zároveň naplňovat své touhy mezi místní gay komunitou. K té má přitom podobně jako Burroughs rozporuplný vztah. Na jednu stranu navštěvuje s ní spojená místa a vyhledává muže, s nimiž by se vyspal, na stranu druhou se ale distancuje od těch, kdo se chovají příliš zženštile. Když v jedné scéně popisuje svou cestu k sebepřijetí, přiznává, že zájem o osoby stejného pohlaví zpočátku vnímal jako prokletí a kladl si otázku, jestli má skutečně něco společného s feminními, excentrickými typy z gay klubů.

Sám Lee se na první pohled nijak zvlášť nevymyká tradiční představě maskulinity. Libuje si v elegantních, lněných oblecích a dandyovských kloboucích, jako válečný veterán vlastní také slušnou sbírku pistolí a v barech si objednává chlapáckou tequilu. Režisér Guadagnino hlavní roli příhodně svěřil Danielu Craigovi, který sice gaye neztvárnil poprvé, široké veřejnosti je však přece jenom známý především jako agent 007. Postava Leeho britskému herci umožňuje využívat bondovského šarmu, ale zároveň škatulku bezemočního svůdníka nabourávat, o což se ostatně pokoušel už v posledních pokračováních slavné špionážní série.

Ve snímku Queer ho můžeme sledovat ve zranitelnější poloze, protože Lee se zakouká do mladíka Eugena v podání Drewa Starkeyho. Po prvním, osudovém setkání během kohoutích zápasů na sebe v ulicích Mexico City začnou pravidelně narážet a vyměňovat si významné pohledy. Eugene však zůstává pro Leeho nečitelný, nedokáže odhadnout, jestli si mladíkovy signály špatně nevykládá a zda studenta vůbec přitahují muži. Mučivé nejistoty se Lee nezbavuje ani poté, co spolu po dlouhém, nesmělém namlouvání konečně stráví noc. Okamžiky vzájemného splynutí střídají trýznivé chvíle, kdy se mu Eugene vyhýbá.

Daniel Craig zcela uvěřitelně zachycuje, jak kdysi sebevědomý světák ztrácí pevnou půdu pod nohama a zažívá rozpaky. Zamilovanost ho zbavuje nezúčastněného nadhledu, díky němuž si druhé držel od těla. Zvlášť když netuší, jestli jsou jeho obnažené city opětované. Jak se Lee postupně odhaluje, zjišťujeme, že známosti na jednu noc jsou mu málo a zoufale touží po skutečně hlubokém poutu, které se zdá být nedosažitelné.

Starkey své postavě naopak propůjčuje tajemné charisma. Nepředvídatelně balancuje mezi odtažitostí a vášnivostí. Odmítá si Eugene kvůli společenským předsudkům přiznat, že je gay, anebo pouze touží svobodně objevovat svou sexualitu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a výlučnost vztahu, po němž prahne Lee, vnímá jako ohrožení vlastní nezávislosti?

Pocit nerozluštitelné hádanky ještě umocní, když se více než dvouhodinový film ve druhé polovině přesouvá do ekvádorského pralesa. Právě tam se Lee rozhodne vzít Eugena, aby pronikl k jeho nejniternějším prožitkům. Společně se vydávají za botaničkou, která v tropické oblasti roky provádí výzkum, a přesvědčí ji, aby je provedla rituálem s přírodním psychedelikem ayahuascou. Lee se totiž dočte, že psychoaktivní směs z halucinogenních rostlin umožňuje telepatii, a věří, že když ji s Eugenem vyzkouší, pomůže jim upevnit duševní napojení. Tradiční amazonský obřad se pro ně nakonec opravdu stane formativní zkušeností, jenom je poznamená jinak, než by čekali.

Podmanivou, smyslnou atmosféru navozuje už první část snímku. Mexico City 50. let sice Luca Guadagnino nechal kompletně vytvořit v římských filmových studiích, přesto záběry na město navzdory lehké stylizaci nepůsobí nijak vyumělkovaně. Autorům hudby Trentu Reznorovi s Atticusem Rossem se navíc podařilo poskládat podobně uhrančivý soundtrack. Leeho osamělé bloumání pulzujícími ulicemi podbarvuje skladba Come As You Are od Nirvany, erotické napětí mezi ním a Eugenem zesiluje Musicology od muzikanta Prince.

Obrazová intenzita filmu pak přirozeně naplno graduje v Ekvádoru. Psychedelický zážitek přitom režisér s kameramanem Sayombhuem Mukdeepromem navozují vynalézavě, s lehkou komikou, ale zároveň patřičnou hloubkou. V samotném závěru svůj filmový trip dovádějí až k existenciálním scénám, které mohou vzdáleně připomínat tvorbu Stanleyho Kubricka.

Vizuální nápaditost však není samoúčelná, Queer stále myslí především na emoce hrdinů. Guadagnino prokazuje, že se umí stejně tak vcítit do stárnoucího seladona, na něhož čím dál víc doléhá strach z doživotní samoty, tak žádoucího mladíka, který teprve pátrá, kým je. Vrací se sice k otázkám, jaké už dříve ohledával, i tentokrát ale přináší divácky atraktivní film plný silných hereckých výkonů.