Článek
„V mé zemi je systematicky ničena kultura našich lidí,“ svěřila se reportérům RFE/RL jedna z místních aktivistek. „Můj otec odmítl prodat svůj dům uhelné společnosti a oni ho spálili.“
Ve vesnici Kazas shořelo už pět domů. A to za velmi podezřelých okolností. „Nevím proč. Nikomu jsem nikdy neudělal nic zlého a ani mně nikdo nic špatného neprovedl. Narodil jsem se tady. Tohle je můj domov,“ říká jeden z poškozených.
Ostatní vesničany těžařská společnost vyplatila. Obratem jejich domy zbořily buldozery. Nedaleká vesnice Chuvaska ale nadále stojí. Místní lidé kdysi v okolních lesích lovili zvěř a rybařili, teď je ale vesnice obklopená doly.
„Když si vzpomenu na své dětství, tak tu bylo tolik ryb – jako v moři. Ale to všechno je pryč – kvůli těžbě,“ podotýká vesničan.
V tomto regionu se těží 60 % ruského uhlí. Zdejší úředníci namítají, že je to dobré pro místní ekonomiku. Ovšem většina Šorů je přesvědčena, že to není dobré pro ně. Jejich komunita se stává historií.
„Jazykem původních obyvatel Sibiře už mluví jenom starší obyvatelé,“ potvrzuje český vědec Luděk Brož, který získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi a nyní pracuje v Etnologickém ústavu Akademie věd. Dlouhodobě se zabývá právě výzkumem života původních obyvatel Sibiře. V Altajské republice, která leží uprostřed Sibiře, strávil více než rok.
Jaký je tam život, co místní obyvatele trápí a co je ohrožuje? Rozhovor s Luďkem Brožem a reportáž z oblasti najdete v úvodním videu.
Jde o součást pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete tu.
