Článek
Údaje vyplývají z průzkumu, který provedla Asociace spisovatelů ve spolupráci s Obcí překladatelů a spolkem Překladatelé Severu. Tři čtvrtiny spisovatelů ale uvedly, že se psaní věnují méně než 20 hodin týdně. ČTK výsledky průzkumu poskytl Ondřej Lipár za Asociaci spisovatelů.
Projekt má sloužit jako podklad při přípravě statusu umělce, který má mezi svými úkoly vláda. Mezi překladateli je jen deset procent těch, kteří mají příjmy, jež převyšují jejich výdaje.
O zavedení takzvaného statusu umělce se v Česku mluví přinejmenším od doby pandemie covidu-19, někteří umělci hovoří o nutnosti. Postavení umělců se od pandemie řeší i na evropské úrovni a zabývá se jím i Evropský parlament. K legislativnímu zakotvení statusu umělce se zavázala i ČR a Ministerstvo kultury.
Organizace Dilia, kterou Ministerstvo kultury pověřuje kolektivní správou, v Česku ke konci roku 2022 evidovala 3672 žijících autorů a 1809 žijících dědiců autorských práv, 4258 autorů literárních děl včetně zemřelých a 1759 autorů, kteří mají v evidenci alespoň jeden překlad včetně zemřelých. Projekt se zabýval spisovateli i překladateli.
Výzkumu se zúčastnilo 129 spisovatelů a 191 překladatelů. Spisovatelé uváděli, že skoro dvě třetiny z nich se tvorbě věnují deset let a více. Z toho jedna třetina napsala více než pět titulů. Většina píše uměleckou literaturu – prózu či poezii. Tři čtvrtiny autorů se psaní věnují méně než 20 hodin týdně, pouze 12 procent dotazovaných se tvorbě věnuje více než 30 hodin týdně. Pouhých šest procent píše 40 a více hodin.
Jen 13 procent spisovatelů s delšími než desetiletými zkušenostmi si vydělá literární činností více než 10 000 korun měsíčně. Příjmy za psaní spisovatelům pokryjí u velké většiny dotázaných méně než 20 procent jejich výdajů.
Téměř všichni spisovatelé, 89 procent dotázaných, uvedli jako problém výši honorářů. Necelá polovina by uvítala stálost příjmů (66 procent), lepší sociální zabezpečení (61 procent) a vyšší zákonnou ochranu (35 procent).
V případě překladatelů více než 60 procent dotázaných má více než deset let pracovních zkušeností, 55 procent dotazovaných stráví překladatelskou činností více než 21 hodin týdně. Více než pět knih přeložilo 53 procent dotazovaných, 89 procent překladatelů se věnuje překladu umělecké literatury – beletrie. Jen polovina překladatelů, kteří se uměleckému překladu věnují více než 40 hodin týdně, dosáhne na výdělek přes 30 000 korun měsíčně.
U těch, kteří překládáním stráví 31 až 40 hodin, je to pouze čtvrtina a 50 procent dotazovaných si překladatelskou činností vydělá méně než 10 000 korun měsíčně. Až 80 procent překladatelů doplňuje překladatelskou činnost jinou prací. Téměř všichni překladatelé (96,9 procent) si myslí, že by se měla zvýšit výše honorářů.
