První knížku o mumíncích vydala Tove Janssonová na konci druhé světové války. Právě s ní se finská umělkyně v Cestě za tatínkem vyrovnávala. Do příběhů o mumíncích pak ukryla také téma homosexuality, která byla v její rodné zemi až do roku 1971 trestná. Sama žila dlouhé roky s umělkyní Tuulikki Pietilä. Připomeňte si pohnutý život spisovatelky a výtvarnice, od jejíhož narození letos 9. srpna uplynulo sto deset let.
Foto: Skandinávský dům o. s. Tove Janssonová se narodila 9. srpna 1914 v Helsinkách do švédsky mluvící umělecké rodiny sochaře Viktora Janssona a grafičky a ilustrátorky Signe Hammarsten-Janssonové.
Foto: Skandinávský dům o. s. Studovala výtvarné umění ve Stockholmu, Helsinkách a Paříži. Malovala fresky a obrazy, pro britské noviny kreslila komiksové stripy, ilustrovala řadu knih.
Postava mumínka se poprvé objevila v roce 1940 v ilustracích na stránkách finského satirického časopisu Garm. V roce 1945 pak vyšla první knížka o mumíncích Cesta za tatínkem, ve které se autorka vyrovnává s traumaty války. Celkem o mumíncích napsala osm knih.
pro dospělé (Originální kresby mumínků od Tove Janssonové.)
Foto: Skandinávský dům o. s. Tove Janssonová byla všestranná umělkyně, která se především toužila stát uznávanou malířkou. Jednou z překážek k získání respektu na poli umění byl paradoxně i obrovský úspěch mumínků. (Snímek z dokumentu Uvězněná v Muminím údolí.)
Foto: Skandinávský dům o. s. Malovala po celý svůj život, první samostatnou výstavu uspořádala v roce 1943. (Snímek z dokumentu Uvězněná v Muminím údolí.)
Foto: Skandinávský dům o. s. Kromě dětské literatury psala i knihy pro dospělé. Částečně autobiografický román Sochařova dcera vyšel v roce 1968. Poté napsala dalších pět knih včetně románu Kniha léta a několika povídkových sbírek.
(Snímek z dokumentu Uvězněná v Muminím údolí.)
Za své dílo obdržela mimo jiné cenu Hanse Christiana Andersena v roce 1966, cenu Švédské akademie v roce 1972, cenu Pro Finlandia roku 1976 a Literární cenu Selmy Lagerlöfové roku 1992.
(Scéna z filmu Kometa v zemi mumínků podle knihy Tove Janssonové.)
Foto: Skandinávský dům o. s. V osobním životě Tove zastávala liberální názory a řadila se mezi přední osobnosti intelektuálního a uměleckého života ve Finsku. Janssonová měla několik mužských milenců, včetně politického filozofa Atose Wirtanena, se kterým byla krátce zasnoubená.
Foto: Skandinávský dům o. s. Nakonec však „přešla na stranu strašidel“, jak sama říkala - což je kódovaný výraz pro homosexualitu, která byla ve Finsku dlouho ilegální. (Z filmu Tove, 2020.)
Foto: Skandinávský dům o. s. Svůj první vášnivý vztah navázala s vdanou divadelní režisérkou Vivicou Bandlerovou. Většinu života prožila s partnerkou, taktéž umělkyní Tuulikki Pietilä známou jako „Tooti“, se kterou si splnila sen - postavila si chatu na vlastním ostrově. (Snímek z autobiografického filmu Tove z roku 2020.)
Janssonová zemřela 27. června 2001 ve věku 86 let. (Na snímku z 19. března 1988.)