Přišla bída na kozáky. Pohublý Hollywood žije v roce nula

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když měli v dubnu 2019 premiéru Avengers: Endgame, zdálo se, že budoucnost Hollywoodu je namalována v těch nejrůžovějších barvách. Studia a kinaři se topili v penězích a očekávala se velká streamovací bitva Netflix vs. všichni ostatní. O tři roky později spěje druhý největší světový provozovatel kin k bankrotu, Netflix musí hromadně propouštět a Hollywoodem obchází nervozita. Jak se to mohlo stát?

Velkolepé zakončení první marvelovské desetiletky trhlo v roce 2019 naprosto všechny kasovní rekordy a stalo se s celosvětovým výdělkem 2,7 miliardy dolarů nejúspěšnějším filmem všech dob. Byla to zkrátka celosvětová událost, na kterou chodili jak zapálení fandové, tak i náhodní kolemjdoucí, kteří jen chtěli vědět, okolo čeho je takový povyk.

Ten rok pokořilo magickou metu miliardy dolarů hned devět filmů včetně Avengers – jednalo se o vůbec nejvyšší počet filmů v historii. Diváci chodili v hojném počtu jak na očekávané hity jako Ledové království II, tak i naprosto překvapivě na násilného Jokera. Další rok plánovala do kin vtrhnout nová bondovka, druhý Top Gun, Duna a šéfové studií se mohli koupat v penězích jako strýček Skrblík… Pohádka, která neměla nikdy skončit.

A pak to skončilo. Na konci roku 2019 trhovci ve Wu-chanu nedodrželi hygienická opatření při konzumaci netopýra, či co se tam vlastně stalo, a covid-19 byl na světě. Globální pandemie si vynutila bezprecedentní uzavření kin ve Spojených státech i jinde ve světě, rušily se premiéry, letní sezóna 2020 přestala existovat. Stejně jako ta podzimní. Stejně jako ta jarní v roce 2021. První nesmělé pokusy přišly až v létě 2021, kdy zkusil štěstí v pomalu se otevírajících kinech Christopher Nolan a jeho překombinovaný Tenet.

Po celou tu dobu dřeli kinaři bídu s nouzí a závistivě pokukovali po streamovacích službách. Zejména Netflix v těch pandemických časech zažíval doslova žně a počet předplatitelů rostl úměrně s prodlužující se délkou lockdownů. Ještě horší situace nastala, když se zoufalá studia v čele s Warner Bros. rozhodla uvést některé z největších blockbusterů rovnou na své streamy, čímž naprosto rozstřelila do té doby zaběhlý způsob distribuce. Ten byl přitom posledních cca třicet let neměnný – kina alespoň tři měsíce, poté datové nosiče, respektive streamy, nakonec televize.

Při zpětném pohledu bylo právě zkrácení doby, po kterou je film výlučně uváděn pouze v kinech, jedním z hlavních faktorů, proč je na tom Hollywood v současné době tak špatně. Diváci si navykli, že nemusejí utrácet horentní sumy za návštěvu kina, kde vás zkasírují ještě za občerstvení. Stačí počkat někdy jen měsíc a film si pustit v pohodlí domova v HD kvalitě na streamu, a to bez provinilého pocitu, že „pirátíte“.

I to byl podle mnohých analytiků důvod, proč například letošní Batman utržil „pouhých“ 770 milionů, když podobně temně laděný Joker o tři roky dříve vydělal přes miliardu.

Diváci přitom do kin přijdou, pokud nemají zbytí. Příkladem je největší hit letošního roku a první snímek od roku 2019, který vydělal přes miliardu, Top Gun 2. Studio Paramount a zejména produkující Tom Cruise si kromě několika odkladů premiéry vymohli velkorysou čtvrtroční kinoexkluzivitu a bohatě se jim to vyplatilo. Z návratu elitního letce Mavericka se stala událost, na kterou chodí mladí i staří, a to nejen díky nesporným filmovým kvalitám, ale i kvůli tomu, že diváci se dočkají uvedení na streamu až po atypicky dlouhé době.

Maverickův úspěch vedl s největší pravděpodobností k tomu, že i zbylá studia definitivně přehodnotila svou taktiku uvádění filmů na streamy a ponechají je v kinech delší dobu. Vzpomínané studio Warner Bros., které právě s tímto stylem distribuce filmů přišlo během covidu jako první (čímž znechutilo mnoho ze svých významných tvůrců), nyní naopak vehementně deklaruje, že velkofilmy pro kina budou hrát do budoucna v jejich úvahách prim.

Pro druhou největší světovou síť kin Cineworld však přichází avizované změny krapet pozdě. Jak uvedl minulý týden deník The Wall Street Journal, firma hodlá kvůli značným dluhům požádat soud o ochranu před věřiteli. Jinými slovy, provozovatel více než sedmi set kin v USA a v Evropě (včetně české pobočky Cinema City) hodlá vyhlásit bankrot. Firma později tuto zprávu potvrdila a odůvodnila to jednak dopady covidu a více než ročním zavřením kin, jednak právě skutečností, že do sálů už nemíří tolik filmů jako dřív. A když nejsou filmy, nejsou ani diváci.

S problémy se však nepotýká jen Cineworld, jenž loni vykázal ztrátu 656 milionů dolarů. Akcie klesly i světové kinařské jedničce, společnosti AMC, která měla za letošní druhý kvartál ztrátu 121 milionů dolarů. Zdá se, že investoři a finanční trhy přestávají kinařům důvěřovat – z průzkumů vyplývá, že zatímco někteří starší návštěvníci se stále bojí nákazy, mladší publikum si odvyklo chodit kvůli vysokým cenám lístků a celkové změně životního stylu. Dva roky kinopůstu jsou v životě teenagerů relativně dlouhá doba a sdílet s partou jeden účet z Netflixu taky vyjde levněji.

V kancelářích hollywoodských hlavounů tak panuje sílící nejistota a není to způsobeno jen krachující sítí kin. Po takřka dvou letech covidu, podobajících se v některých ohledech válečnému stavu, se očekával velký zábavní boom, podobně jako tomu bylo v časech po první a druhé světové válce. Konzumenti, kteří si museli na dlouhé měsíce odřeknout různá povyražení, se měli v davech hrnout zpět do kin, zábavních parků, ale i do divadel, na muzikály nebo na koncerty.

To se však nestalo a hrozící recese v USA i v Evropě spolu s rostoucí inflací nutí lidi pečlivěji zvažovat, zda své peníze utratí za návštěvu kina, nebo z nich zaplatí životně důležité účty. Že se děje se zábavním průmyslem něco vážného, dokládá i skutečnost, že se krize dotkla i toho nejnemravnějšího odvětví. Jindy odolný pornoprůmysl hlásí velký úbytek tržeb, což nezažil nikdy v historii – za zhlédnutí erotických hrátek byli přitom lidé ochotni platit i v těch nejhorších dobách hypoteční krize v roce 2008.

Zhoršující se finanční prognózy přiměly šéfy studií k radikálním škrtům. Netflix propustil 450 zaměstnanců, Warner Bros. po fúzi se společností Discovery zase hodlá ušetřit tři miliardy dolarů. Chce toho docílit mnoha kroky, které fanoušky příliš nepotěšily – například zrušením vlastní filmové produkce na menších evropských trzích, což postihlo i českou pobočku televize HBO, jež pod Warner Bros. spadá.

Zatím nejkontroverznějším rozhodnutím bylo zastavení stomilionového filmu o Batgirl. Takřka dokončený blockbuster byl údajně kompletně smazán ze všech serverů, a to jen z toho důvodu, aby mohla účetní studia optimalizovat a odečíst si ho z daní.

Příliš veselá nálada však nepanuje ani mezi řadovými filmovými tvůrci, respektive mezi těmi desítkami titěrných jmen, která vídáme v druhé polovině závěrečných titulků, pokud tedy zůstaneme v sále kvůli potitulkové bonusové scéně.

Řeč je především o tvůrcích speciálních efektů, kteří se začínají v poslední době ozývat, že se z nich stali doslova otroci. Jsou zahlceni prací a na blockbusterech dělají za mrzký peníz a v absurdních šibeničních termínech, což se podepisuje i na výsledné kvalitě. Divák pak nemusí mít zrovna trénované oko, aby viděl, že zvláštní efekty vypadají ve filmech z poslední doby nějak odbytě, z čehož si fanoušci dělají legraci například u posledního Thora.

Východisko se přitom najde jen stěží. Studia nevěří levnějším filmům střední kategorie s rozpočtem kolem 40–80 milionů. Proto je tak šokoval za obdobné peníze pořízený Joker. Na streamy pak budou uvádět spíše levnější produkci, do kin pak zamíří veledrahé spektákly s mnoha trikovými efekty. Jedině takové filmy mají podle studiových pohlavárů šanci uspět.

Natáčení podobných obřích produkcí je přitom stále složitější a přibývá režisérů a režisérek, kteří si s takovým kolosem nevědí rady. Natáčení se prodlužuje, výsledné záběry nejsou vhodné a tvůrci efektů si s tím musí při mizerně placených přesčasech nějak poradit, protože premiéra se posunout nedá…

Ve světle letošních neuspokojivých výsledků marvelovek, kdy ani Thor, ani Doctor Strange nevyplenili pokladny kin podle původních očekávání, se dokonce začínají objevovat názory hraničící s herezí: nepřejedli se už diváci komiksovek? Zajímá někoho nová generace hrdinů po odchodu Tonyho Starka nebo Stevea Rogerse? Nečeká marvelovky dříve či později podobný ústup ze slávy, jako se to stalo v minulosti sandálovým filmům, výpravným muzikálům, westernům či katastrofickým velkofilmům?

Hodně napoví úspěch listopadové dvojky Black Panthera, na kterou kinaři čekají jako na smilování. Hollywood by však měl začít urychleně diverzifikovat portfolio, jinak mu hrozí, že ho ani superhrdinové s nedodělanými efekty nespasí.