Pod čarou: Magické krystaly skutečně přinášejí peníze. Ale jen někomu

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si minulý týden před jednáním vlády postěžoval novinářům, že se v jižních Čechách zhoršuje situace okolo černé těžby vltavínů. Hluboké jámy nelegálních kopáčů ničí pole a lesy, lahvově zelené kameny se cenou přibližují zlatu, z hledání vltavínů se stává stále výnosnější byznys a policie a úřady tahají v boji s kopáči za kratší konec provazu.

V posledních letech to není zdaleka poprvé, kdy tento problém pronikl do českých médií a veřejné debaty. V roce 2015 vyvolala pozornost smrt kopáče zavaleného v jámě na Českobudějovicku, v roce 2018 v reportáži pro Seznam Zprávy zkoumal svět jihočeského vltavínového podsvětí Josef Klíma, sílí také diskuze o možném rozšíření legální těžby u vesnice Chlum a další reportáže budou nejspíš jen přibývat – cena vltavínů se totiž jen mezi lety 2021 a 2022 ztrojnásobila.

Mohlo by se zdát, že je to jen lokální české téma, ale ve skutečnosti jde o věc s globálním kontextem. Není náhodou, že zájem o vltavíny začal prudce stoupat někdy v polovině minulé dekády a že velkou část kamenů teď údajně skupují obchodníci z Číny, odkud také míří na trh více či méně povedené padělky.

Vltavínová horečka je totiž jen jedním z projevů obecné posedlosti polodrahokamy a „krystaly“ všeho druhu, která se jako většina jiných podobných záležitostí virálně roztáčí hlavně na sociálních sítích.

Neuchopitelnost a jisté bezčasí internetových popkulturních trendů často vede k tomu, že začneme za samozřejmé brát věci, které byly ještě před pár lety naprosto neznámé. V návaznosti na aktuální trendy tak rychle měníme naše ustálené zvyklosti v jídle či cestování, začínáme používat dříve neznámé fráze a pojmy a záliby podivínů najednou bereme jako naprostý mainstream.

Když tak dnes přijde řeč na téma magických krystalů, každý nejspíš alespoň v hrubých obrysech tuší, o čem je řeč. Ametyst prý rozhání bolesti hlavy, jaspis usměrňuje negativní energie, achát přináší lásku apod. (účinky jsem si vymyslel, ale za zkoušku nic nedáte).

Víra v léčivé účinky nejrůznějších polodrahokamů je sice naprostá pavěda, která byla ještě před nějakou dobou vyhrazena pro klientelu zapadlých obchodů s ezoterickými potřebami, ale pak prorazila do mainstreamu a stala se široce rozšířeným koníčkem stejně jako horoskopy nebo „manifestování“ a ohýbání reality silou myšlenky.

Poslechněte si audioverzi newsletteru načtenou autorem.

Někdy kolem roku 2015 zkrátka propukla renesance New Age trendů, které zažívaly první zlatou éru už v 70. letech. V popředí staronové módy jako obvykle stály nejrůznější celebrity. Vibracemi krystalů si tak začala léčit pošramocené nervy Kim Kardashian, zpěvačka Adele svalovala vinu za nepovedené koncerty na zapomenuté kameny a kouzelné šutry se staly důležitou součástí ezo-wellness byznysového impéria Goop herečky Gwyneth Paltrow.

Hlad po zaručených magických cestách ke štěstí je nekonečný, a tak časem došlo i na vltavíny. Kolem roku 2020 (asi není potřeba dodávat, jak magický obrat v západním myšlení podpořila pandemie) se mezi tiktokovými influencery začaly šířit teorie, že vltavín vnese svému majiteli do života nečekaný chaos a prudké změny k dobrému i horšímu.

„Nebezpečné“ hry s nadpřirozenem jsou samozřejmě magnet pro každého teenagera (kdo z nás nezkoušel vyvolávat duchy na letním táboře…), a sítě proto zaplavily tisíce videí dokumentujících šokující účinky vltavínů – pokud se s vámi v těsném sledu rozešel partner, nabourali jste auto a pak dostali práci svých snů, je to jistě proto, že jste si dali do kapsy kus jihočeského meteoritického skla.

Digitální trendy nejen v oblasti spirituality většinou rychle přicházejí a zase mizí, ale kult magických krystalů se z tohoto schématu překvapivě vymyká. Sílí už dlouhá léta, nové postřehy nejen o vltavínech stále přibývají a nezdá se, že by záliba v kamení slábla – stálicí tiktokového feedu jsou třeba i videa s rock tumblers, tedy jakýmisi „mixéry“, kterými lze z nevzhledných kusů kamene udělat krásné lesklé oblázky.

Na rozdíl od horoskopů či vonných tyčinek mají totiž kameny specifické vlastnosti, které z nich dělají nadčasové sběratelské objekty a hlavně prověřený obchodní artikl.

Záliba v tarotových kartách, astrologii nebo právě magických krystalech bývá stereotypně přisuzována hlavně teenagerkám nebo spirituálně založeným ženám obecně, ale realita je mnohem pestřejší a mocné vibrace polodrahokamů začaly v poslední době získávat docela nečekané fanoušky – úspěšné muže z nejvyšších pater světového byznysu.

Manažeři z Wall Street tak vrážejí statisíce dolarů do unikátních kusů polodrahokamů, v magickou moc kamenných náramků i samotného skalního podloží svého města věří newyorský starosta Eric Adams, kouzelné krystaly si do obleků zašívají také obchodníci z londýnského City a zdá se, že zázračným účinkům kamenů doopravdy věří.

Trocha excentričnosti samozřejmě v těchto vrstvách není výjimkou (stačí se podívat na Karla Janečka), ale zrovna kameny v tomto ohledu spojují příjemné s užitečným. Spiritualita je u nich totiž jen zpestřením přízemního faktu, že jde stále o (polo)drahokamy, a lze tak do nich investovat stejně jako třeba do umění nebo „obyčejných“ diamantů či smaragdů.

Kolem dříve přehlížených polodrahokamů a jiných nerostů se vytvořil miliardový trh, který má jako ve většině podobných případů svou odvrácenou stránku. Většina kamenů se těží v chudých rozvojových zemích typu Madagaskaru, kde pak nepříliš překvapivě sílí kriminalita, vykořisťování dělníků, ilegální těžba v nebezpečných podmínkách, využívání dětské práce a další negativní jevy.

Na rozdíl od zlata nebo „krvavých“ diamantů jsou v této oblasti ještě slabší kontrolní mechanismy a osvěta, skutečný původ kamenů je často nemožné dohledat a zatímco poučení konzumenti už vědí, že za lacinými teniskami nebo vzácnými kovy v elektronice stojí bezohledný byznys, za lesklým kusem růženínu v ezoterickém obchůdku vidí pot a krev afrických dětí zatím jen málokdo.

Podobné mechanismy se pak projevují i u vltavínů. Pro znalce z oboru nejspíš nebylo těžké domyslet, že jich je po jihočeských polích roztroušená jen velmi omezená zásoba, potenciálně tak mohou být vzácnější než diamanty, a pokud se jejich dostupnost ještě dál uměle omezí hromaděním na skladě překupníků (jak se to ostatně dělává právě i s diamanty), neustálý růst cen je zaručen i v případě, že by třeba internetová popularita vltavínů trochu poklesla.

Jihočeské vltavínové eldorádo tak vede k růstu kriminality i poškozování krajiny, v zelených kamenech se točí stále větší peníze (aktuální situaci a nerovný souboj úřadů s kopáči podrobně popisuje naše reportáž z letošního února) a zdánlivě nepodstatný tiktokový trend má najednou velmi závažné dopady.

Spirituální obrat ani vychytralý velký byznys ale nevysvětlují úplně všechny příčiny popularity lesklých kamenů. Mimo jiné tu hraje roli i jejich prostá „kamenovitost“, tedy fakt, že jsou takřka nezničitelné a dají se snadno uchovávat – z výletu či dovolené si přineseme spíše zajímavý oblázek než kus dřeva nebo kytky, protože nám coby vzpomínka vydrží navždy.

Hmatatelná pevnost a váha kamenů může sloužit i jako jistá protiváha obtížně uchopitelné „digitální“ doby a životního stylu, což kupodivu není tak přehnaná metafora, jak by se mohlo zdát – trendem byly před jistou dobou i extrémně těžké kostky z čistého tungstenu, které si nadšeně kupovali hlavně profesionálové z digitálního průmyslu a rozplývali se nad tím, jak je to dotek reálného světa v časech metaversa.

Lidé si také odjakživa promítali nejrůznější vlastnosti do neživých objektů, což se samozřejmě projevuje hlavně ve sféře náboženství a spirituality, ale lze to úspěšně dotáhnout až do zcela absurdních rozměrů – jedním z nejslavnějších kšeftařů s kameny byl americký copywriter Gary Dahl, který v 70. letech začal balit kusy obyčejného kamení do vtipných krabiček a prodávat je coby pet rocks, tedy svérázné domácí mazlíčky. Z jednoduchého vtipu se stala móda a Dahl takřka s nulovými vstupními náklady vydělal miliony.

Projekce nadpřirozených vlastností do kusu horniny je v neposlední řadě velmi lákavá v době, kdy se stále více lidí pokouší o sebezlepšení a vyřešení svých mentálních problémů, samozřejmě individuálně a vlastními silami – magický kámen pak v takové situaci může snadno působit jako více „solidní“ kúra než třeba horoskopy a popularita pochybné léčby krystaly dál roste.

Sám o sobě by to byl běžný lifestylový trend, kterému se není třeba vysmívat nebo se nad ním pohoršovat – s životními těžkostmi se vyrovnáváme různě, placebo efekt často funguje a horoskopy či líbivé kusy křišťálu jsou v rámci esoterických nauk ještě relativně nevinnou záležitostí.

Neexistuje ale ve vzduchoprázdnu a je součástí složitých kulturních a ekonomických vazeb, v jejichž spleti lze jen těžko určit, kde končí abstraktní „digitální“ móda a začínají tvrdě „reálné“ hmatatelné dopady. A stejně jako řadu jiných fenoménů (od populárních hrnců až po luxusní houby) i nekončící oblibu magických kamenů nelze plně pochopit v rámci jednoho oboru či úhlu pohledu, který nám vždy ukáže jen malý výsek reality.

Statistiky o cenách vltavínů na světových trzích samy o sobě neprozradí, proč je o zelené úlomky takový zájem, virální sdílení tiktokových videí neodhalí fakta o tom, odkud a v čím obchodním zájmu se žádané kameny berou, a náhodný houbař kličkující mezi rozkopanými jámami v lese za Hlubokou nejspíš netuší, že vidí jen jeden článek ze složitého globálního řetězce, který propojuje dospívající americké influencerky, záhadné čínské překupníky, nelegální české kopáče i wellness podnikání hollywoodských hereček.

Ne každý má možnost a povinnost promýšlet každý koníček a nákup do takové hloubky, ale i tak je dobré při pořizování jakéhokoliv virálního zboží chvíli zauvažovat, jak a proč k nám asi doputovalo a jestli údajné pozitivní vibrace kusu citrínu či ametystu vyváží stopy, které na své cestě napáchal na přírodě i lidských osudech.

Pokud se vám ukázka z newsletteru Pod čarou líbila, přihlaste se k odběru. Každou sobotu ho dostanete přímo do vašeho e-mailu, včetně tipů na další zajímavé čtení z českých i zahraničních médií.