Ospalá moravská vesnice může děsit, ukazuje thriller Tropické noci

Možná za to může to úmorné vedro. Možná si Eduard Klajner opravdu měl vzít prášek. Osamocený padesátník, čerstvě bez práce, s matkou v domově důchodců, objeví jedné červencové noci na zahradě svého domu ke stromu přivázanou dívku. Kde se tam vzala, Eduard netuší. Zjevila se jako náhlá vzpomínka. Na něco, co zdánlivě obyčejný chlap celý život potlačoval.

Psychologický thriller Tropické noci je druhou prózou mladého spisovatele Jakuba Fránka. Absolvent právnické fakulty Masarykovy univerzity a rodák z Veselí nad Moravou debutoval v roce 2020 dystopickou novelou Věž, která působí trochu jako variace na sedmdesátkový román High Rise britského klasika J. G. Ballarda. Tropické noci naopak pokračují v daleko lokálnější tradici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ příběhu o tom, že teror a psychické utrpení jde zažít i v ospalé české (moravské) vesničce.

Podobný námět do tuzemské prózy před lety přinesla Anna Bolavá s románem Do tmy. Jeho vypravěčkou byla Anna Bartáková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ málomluvná sběračka bylin, kterou zajímalo jen to, kolik peněz si od kupce ve městě odnese za náročnou práci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jestli ji náhodou zase nezkusí okrást.

Čím hlouběji se čtenář nořil do unylé každodenní rutiny románu plného osamocení a zármutku, tím hůř se mu ze stránek knihy dostávalo zpět do reality. Brzy začalo být jasné, že vypravěčka Anny Bolavé toho před námi spoustu skrývá, ostatně stejně jako sama před sebou. Tak dokonale jako ovládala sběr bylin, uměla hrdinka Do tmy vybírat, co si ze svého života bude pamatovat, a co takticky zapomene či zamlčí.

Kniha Anny Bolavé získala Magnesii Literu a záhy po ocenění se stala jednou z nejprodávanějších tuzemských próz roku. I ostatním knihám z žánru „teroru venkova“ se docela dařilo. Próza Zuzany Říhové Cestou špendlíků a jehel se na vesnici dívá pohledem pražského manželského páru. Výsledkem je nepřekvapivě hororový příběh, stylisticky tak výjimečný, že si ho všimli i nakladatele ve Francii nebo v USA, kde by měl překlad knihy vyjít ještě letos.

Vesnický thriller zkusila v próze Havířovina také Iva Hadj Moussa, spisovatelka, jejíž prózy dlouhodobě vykazují schopnost kombinovat vážná témata s nadhledem a humorem, který jinak v domácí próze chybí, nebo působí křečovitě a na sílu.

Tropické noci působí oproti výše zmíněným prózám nakonec nejtradičněji. Fránek nekoketuje s humorem, nepokouší se o žádná stylistická vybočení, jeho jazyk působí lehce archaicky, jako kdyby prózu nepsal mladý muž, ale autor někde u hranice důchodového věku. Dobře ale buduje atmosféru vedrem sužované vsi. A promyšleně stupňuje napětí příběhu, ve kterém je brzy zřejmé, že poklidný život Eduarda Klajnera byla pouhá iluze.

Tropické noci zahaluje zlověstný odstín, vesnici plní stísněnost. Pár prohozených vět s prodavačkou v paměti najednou dostane nový, hrůzný smysl, stejně jako zdánlivě nevinné indicie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ohnutý, starý plot v Klajnerově zahradě, řeka nedaleko za ní. Člověk si nemůže být jistý, za co může Eduardova stupňující se paranoia, a co je skutečnost. A z paměti začnou vyplouvat dávné vzpomínky.

Sympatie k Eduardu Klajnerovi ale moc cítit nejde. Fránek svého hrdinu vykresluje skoro naturalisticky. S chladným odstupem popisuje jeho nervozitu i otupělost. Funguje to přesvědčivě až do chvíle, kdy odhalíme zdroj Klajnerova neklidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jeho zapomenuté, hluboce potlačené trauma.

V tu chvíli se Tropické noci mění na detektivní příběh, ve kterém k sobě musíme skládat indicie, dokud nedojdeme k pointě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ta působí příliš vypočítavě. Jako by za vyšinutou myslí a zraněnou duší vždycky musela stát nějaká konkrétní událost, doslovně popsané a do puntíku vysvětlené trauma.

Protivná hrdinka románu Anny Bolavé Do tmy své čtenáře nepouštěla nijak blízko. O to víc k ní člověk paradoxně musel přimknout. Za její uzavřeností a uštěpačností šla vycítit bolest a strach. Fránkův Klajner nikoho neobměkčí. Nevzbudí lítost, i když by si ji možná zasloužil. To z Tropických nocí nedělá špatnou knihu, jen po poslední stránce zůstává zvláštní pachuť. Číst Fránkovu knihu je jako přes záclonu zvědavě pozorovat sousedovo neštěstí.