Článek
King dávno není jen žánrovou hvězdou. Za svou kariéru několikrát dokázal, že umí excelovat i mimo území strachu. Právě téhle emoci ale King rozumí velmi dobře. Chápe, že děsivé věci se neschovávají venku, nýbrž hluboko uvnitř nás samotných. Prolistujte si jeho životní příběh ve fotografiích.
Autor, který vymyslel strašidelného klauna Pennywise, šílenou Misery, ale i Andyho Dufresne, nejoblíbenějšího vězně v dějinách, slaví 75. narozeniny. Kdo byl Stephen King a čím si tak získal miliony čtenářů na světě?
Narodil se v roce 1947 v malém městečku Durham v americkém státě Maine. Žil pouze s matkou samoživitelkou. Možná, že ho jeho zkušenosti z dětství ovlivnily i při psaní. Své hororové knihy často situuje právě do zdánlivě poklidných mainských městeček.
V roce 1969 se při univerzitních studiích potkal se svou budoucí ženou Tabithou. Právě ona měla na spisovatelův budoucí úspěch naprosto zásadní vliv. Půjčila mu vlastní psací stroj a rozmluvila mu lépe placené zaměstnání, protože by při něm neměl dost času na psaní.
Tabitha našla v koši stránky vyhozeného Kingova rukopisu. Jmenoval se Carrie. Donutila svého manžela, aby v práci na rukopisu pokračoval. V té době King vydával hlavně povídky v časopisech a neměl větší úspěch.
Ani Carrie nejdřív nevypadala jako zásadní zlom pro Kingovu kariéru. Ten se dostavil až díky stejnojmenné filmové adaptaci z roku 1976 v režii Briana De Palmy. Právě z ní pochází kultovní záběr herečky Sissy Spacek, jejíž plesové šaty právě zasáhl kýbl plný krve.
Z filmu se stal hit a ze spisovatele bestsellerista. Poháněn úspěchem, Stephen King vydal v následujících letech několik dalších knih, mezi jinými i Prokletí Salemu nebo Cujo, novelu, kterou inspiroval Kingův pes.
To je Cujo. Ukázal se s Kingem na autogramiádě v Novém Mexiku v roce 1976.
V roce 1980 už byl Stephen King jasnou hvězdou. Na žebříčku bestsellerů New York Times se ten rok objevil hned třikrát a stal se také nejprodávanějším spisovatelem na světě.
Jistě pomohla i další úspěšná adaptace jeho knihy. Kubrickovo Osvícení (The Shining) z roku 1980 z Jackem Nicholsonem v hlavní roli. „King opravdu rozumí strachu,“ říká o autorovi literární kritik, specialista na fantasy, horor a sci-fi, Boris Hokr. „Není to pro něj jen zjevení monstra, ty nejlepší věci u něj vyvěrají z jeho vztahu k alkoholu a drogám nebo vlastních nočních můr o tom, že by byl schopen ublížit vlastním dětem, nebo je nedokázal ochránit.“
Jeho knihy se prodávaly v milionech výtisků, ale kritici mu nemohli přijít na jméno. Server Vox, který před několika lety shrnul dosavadní kariéru autora, připomíná recenzi, v níž byly Kingovy knihy popsány jako McDonald’s literárního hororu. King se vůči negativním hodnocením nevymezoval. „Kritikům, kteří tvrdí, že jsou moje knihy divné nebo bolestivé, mohu říct jen jedno: vím o tom. Dělám, co můžu.“ (Fotografie pochází z roku 1983).
Když trochu přimhouříte oči, i dům Stephena Kinga může vypadat strašidelně. Jako by trochu připomínal barabiznu z jednoho z jeho nejznámějších hororů To (It, 1986). Ostatně, Kingův osobní život se neobešel bez hororů. King se dlouhá léta pral se závislostmi na drogách a na alkoholu. Díky nim vznikl horor Misery (1987). „Annie Wilkes je kokain. Můj největší fanoušek,“ řekl King o své románové únoskyni v rozhovoru pro magazín Rolling Stone.
Kingovo To se dočkalo několika adaptací (dokonce jedné indické). Velmi úspěšně horor zfilmoval Andy Muschietti v roce 2017. Klauna Pennywise ztvárnil herec Bill Skarsgård, spolu s ním se ve filmu objevil i Finn Wolfhard známý ze seriálu Stranger Things. Mimochodem, právě Stranger Things by bez Stephena Kinga nikdy nevznikly. To on nacházel děsy ukryté ve sklepech malých měst nebo v duších dospívajících dětí.
King už dávno platí za respektovaného autora, který několikrát dokázal, že umí psát i vážné knihy. Mezi jeho nejslavnější díla ostatně patří Vykoupení z věznice Shawshank, jehož adaptace v režii Franka Darabonta dlouhá léta vládla internetovým žebříčkům s nejoblíbenějšími filmy všech dob. Na fotografii z roku 2013 představuje německým čtenářům svůj horor Doctor Sleep (Doktor Spánek), pokračování slavného Osvícení.
„King mi vytvářel představu o Americe, kterou dokázal prodat přes naprosto běžné detaily, jako byla barva skla Coca-coly v padesátých letech, a postavy, které jsou v nejlepším slova smyslu solí země,“ říká o Kingovi Boris Hokr, který si pochvaluje jeho autorské gesto, „kdy dokáže čtenáře opakovaně přesvědčit, že je hodný strýček, co si jen tak povídá, aby najednou brutálně přitlačil a vymáchal nám obličej ve všem tom hnusu a děsu.“ Všechno nejlepší!
