Článek
Letos je tomu deset let, co studio Disney oznámilo, že od George Lucase odkoupilo kompletní práva na celou Star Wars ságu. Ačkoliv se okamžitě vyrojily memy o tom, že princezna Leia se stává novou disneyovskou princeznou, mezi fanoušky převládl přece jenom mírný optimismus. Nedalo se totiž očekávat, že od slibotechny Lucase ještě někdy nějaký příběh ze světa Jediů a Sithů uvidí. Nový přístav v podobě mocného a bohatého studia, které okamžitě přislíbilo filmovou trilogii a množství dalších projektů, tak skýtalo naději, že jim svítá na lepší časy.
Po deseti letech je na čase si říct, že značka Star Wars patří pravděpodobně k nejpoškozenějším v celém zábavním průmyslu. Nová trilogie skončila tvůrčím fiaskem, origin Hana Sola skončil tvůrčím i kasovním fiaskem, plány na další filmy byly zrušeny. Zpětně je tak potřeba docenit variaci na Tucet špinavců Rogue One nebo provokující Epizodu VIII. Hněv fandů trochu umírnily relativně podařené minisérie na Disney+ Mandalorian a Bobba Fett, avšak pocit rozezlenosti a zklamání je stále patrný.
Ve světle všech těchto neúspěchů a zklamání měl být proto Obi-Wan Kenobi výstavní skříní hvězdné ságy, u níž se chybami poučení producenti konečně zmátoří a nastaví ten správný kurs. Člověk by přitom řekl, že dlouhá léta očekávanému návratu milované postavy bude věnována maximální pozornost a péče, obzvláště, když je pod takovým drobnohledem.
Chyba lávky, tady se žádná quality TV nekoná. Obi-Wan Kenobi ze všeho nejvíc připomíná seriálovou Hvězdnou bránu – ambice možná nechyběly, co však chybělo, byli talentovaní tvůrci. Disney jakoby se po všech neúspěších bál jakkoliv zaexperimentovat a přinést jen trochu odlišné dílo než jen sterilní a produkčně podseknutou variaci na putování vysloužilého matadora vesmírem za malou schovankou v nesnázích.
Zápletka, která by jinak vystačila stěží na jednu nebo dvě standardní seriálové epizody, je natažena na šest dílů. Většina podzápletek pak působí dojmem, že scénáristé ani nevěděli o své práci navzájem, či dokonce o tom, co se nakonec natočí. Tím však problém zdaleka nekončí.
Mohlo to přitom dopadnout úplně jinak. V úplných začátcích, než Disney všechny připravované filmy zrušil, měl být Obi-Wan celovečerákem od Stephena Daldryho, režiséra Hodin nebo Billyho Elliota, a Hosseina Aminiho, scénáristy Drive. K tomu však nakonec nedošlo. Dokonce nebyl angažován ani režisér a herec Jon Favreau, jehož tvůrčí vklad mohl podle mnohých za úspěchy předchozích starwarsovských seriálů. Místo tvůrců s nějakým náznakem potenciálně zajímavé vize však nakonec projekt skončil u nanejvýš průměrných rutinérů, kteří za sebou mají hlavně jednotlivé epizody mnoha televizních seriálů.
A na Kenobiho minisérii je to bohužel vidět. V dobách, kdy mají ty největší seriálové produkce na HBO nebo Netflixu parametry filmového spektáklu, je velmi nečekané vidět tak nezvládnuté vyprávění, jakož i akční a bojové scény jako v Obi-Wanovi. Honička v lese, kdy se desetiletá princezna Leia snaží uprchnout před pronásledovateli, pak snad až záměrně hraničí se sebeparodií.
Vyloženě nešťastné přitom bylo rozhodnutí, že se vrátí jen a pouze známé postavy. Opravdu pak nevzbuzuje napětí, že malá princezna Leia by mohla deset let před událostmi z Epizody IV dojít k nějaké úhoně. To samé se týká i Obi-Wana a mnoha dalších navrátilců, kteří ve jménu svatého fan servisu defilují na obrazovkách jako svatí na orloji. Osudové zápasy a střetnutí jsou pak nejen natočeny velmi odbytě, ale nedostavuje se ani kýžený efekt, když víme, jak to všechno skončí.
Ewan McGregor se snaží seč může – návrat ke kultovní postavě si evidentně užívá. Je na něm znát, že i to málo, co mu scénář předepsal jako rozvíjeni Kenobiho charakteru, se snaží uhrát nejlépe, co to jde. Nutno dodat, že scénáristé jeli na první dobrou, proto se dočkáme i takového klišé, jako jsou noční děsy a následné probuzení se s výkřikem. Něco takového bylo naposledy neironicky použité snad jen ve Walker Texas Ranger.
Právě skončená minisérie demonstruje to nejhorší ze současného studiového systému, v němž je veškerá tvůrčí invence upozaděna a nahrazována moudrými radami kravaťáků od stolu. Právě v případě Star Wars už jsme byli svědky mnoha tvůrčích rozkolů (odchod Riana Johnsona od Epizody IX), vyhazovů režisérů (Phil Lord a Christopher Miller ze Sola) a různých přetáček a dotáček (celé finále Rogue One).
Tato fáze, kdy se zásadně nepotkávaly představy vedení studia s představami tvůrců, se zdá být definitivně za námi a následovat bude pásová výroba generických a levných seriálů. Je to barevné, hýbe se to, a ne zrovna zanedbatelnému počtu diváků to bude vyhovovat. Franšíza Star Wars však mnohem více než dobře promazanou továrnu na zábavu připomíná obří bankovní moloch, který je „too big to fail“, příliš velký, než aby zkrachoval. Bude se řídit stylem pokus-omyl a náhodou z něj občas vypadne něco zajímavějšího. Je velká škoda, že se tak nestalo zrovna u Obi-Wana.
