Nulová DPH na knihy je dobrý krok. Levnější čtení ale nečekejte

„Knížky nezlevňuji,“ říká majitelka pražského knihkupectví 2veverky Veronika Benešová Hudečková, přestože od 1. ledna platí nařízení vlády o nulové DPH na knihy, e-knihy i audioknihy. Vysvětluje to jednoduše. „Deset procent nepokryje ani inflaci. Pokud mám knížku, která tři čtyři roky stojí 300 korun, bylo by lepší nechat peníze na termínovaném účtu, kde vydělám víc peněz než nakladatelskou prací.“

Podle Benešové Hudečkové, která je mimo jiné členkou výboru Asociace malých nakladatelů a knihkupců, je knižní trh dlouhodobě v krizi. Nulovou DPH bere jen jako symbolický krok.

Český knižní trh se v posledních letech potýkal s existenčními problémy. Knihkupce i nakladatele zdecimoval covid, chvíli po něm přišla další rána v podobě vysoké inflace, skokový nárůst cen energií a zásadní vliv na současnou krizovou situaci má i cena papíru, která vystoupala až o 70 procent. Komplikace části sektoru způsobily i vyšší odvody pro OSVČ.

Vládní balíček se tak uvnitř knižního sektoru bere trochu jinak, než jak možná očekávali samotní čtenáři. „Nulová DPH na knihy (…) se jeví jako záchrana v poslední chvíli,“ píše se ve Zprávě o českém knižním trhu 2022–23, kterou na sklonku loňského roku vydal Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN).

„Od začátku jsme říkali, že nepůjde jen o zlevňování knih,“ říká spisovatel, nakladatel a šéf Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. „Trh je celkově podhodnocený, inflace vzrostla o 15 procent, ceny knih jen o pět procent. Nakladatelé nemohli jít s cenou výše, protože spotřebitelé by vyšší cenu neakceptovali. Tím se vytvořilo minusové saldo, které potřebujeme postupně dohnat.“

Vopěnka, ale i další nakladatelé mluví o tom, že peníze, které do knižního sektoru přibudou díky vládnímu balíčku, by se měly využít například k lepšímu zaplacení kreativních profesí, jako jsou překladatelé a grafici. Právě tyto profese v současné ekonomice dlouhodobě strádají – i vinou chybějící legislativy, která by upevňovala pozici uměleckých oborů na pracovním trhu.

Ozývají se proto i hlasy, že nulová DPH na záchranu knižního trhu nestačí. „Pro mě jako autorku by to chtělo ještě jiná opatření. Například dobře nastavený status umělce, protože autorstvo je dlouhodobě podfinancováno a neumí si říkat o lepší honoráře,“ myslí si například na Magnesii Literu nominovaná spisovatelka a překladatelka Tereza Semotamová.

Každopádně platí, že balíček pomoci chce z velké části využít směrem dovnitř. „Potřebujeme se se čtenářem o ten benefit podělit. Toužíme po nízkých cenách knih, ale musíme záplatovat díry ve svých rozpočtech,“ dodává Vopěnka.

Z balíčku by mohli těžit i knihkupci. Ti jsou podle Martina Vopěnky nejohroženější částí sektoru. „Doufám, že nulová DPH je zachrání. Záleží na spotřebitelích. Osobní výběr knih je nejlepší způsob, jak tuto část knižního trhu ochránit,“ říká Vopěnka.

Snížení DPH se projeví spíše zpomalením cen v budoucnu vycházejících knih, není ale pravda, že se od zavedení vládního balíčku knihy vůbec nezlevňují. Zatím jde o vybrané tituly, většinou v řádu stovky v rámci jednotlivých nakladatelství. Euromedia Group, jedno z největších vydavatelství v Česku, nabízí od ledna letošního roku 120 titulů ve slevě, Práh Martina Vopěnky zlevnil 30 procent svých knih o desetinu, Host před pár dny informoval o nižší cenovce na více než sto titulů, mezi nimiž je i nedávný bestseller Pavouk detektivní dvojice Lars Kepler nebo dětská kniha Aleny Mornštajnové Kapka Ája.

Nakladatelé se shodují na tom, že se změna DPH nejzásadněji projeví na tom, jaké tituly budou moci vycházet. Vládní balíček by mohl významně pomoci právě dětské literatuře. Prostě tím, že se její produkce nebude muset dále omezovat. „Připravujeme knihu, která bude věnována dětskému koupání a plavání. Bude výrobně nákladná. Je to přesně ten projekt, do kterého bychom bez nového modelu DPH nemohli jít, nebo bychom museli rezignovat na ziskový ekonomický model,“ říká Ondřej Beniš z Euromedia Group.

V souvislosti s Benišovými slovy je ale třeba zmínit další problém knižního trhu, o kterém se dost nemluví. Na to, jak malý je český trh, má opravdu velkou knižní produkci. V době před covidem dosahovala čísla vycházejících titulů až k 18 tisícům, poslední výroční zpráva SČKN pak uvádí, že s vročením 2022 vyšlo 14 500 titulů. Taková čísla nás řadí mezi knižní velmoci Evropy. S kupní silou už je to ale slabší.

„Máme strašně moc knih. To DPH nezmění, ani žádné nařízení. Chtěla bych doufat, že nakladatelé začnou víc přemýšlet o tom, co vydávají,“ myslí si knihkupkyně, nakladatelka a členka výboru Asociace malých nakladatelů a knihkupců Veronika Benešová Hudečková.

Na tom, že knih je v Česku moc, se shodují i dotazovaní nakladatelé, někteří dodávají, že produkci částečně omezují. Dá se ale předpokládat, že pokud by se razantně snížily počty vydávaných titulů, nepřišli bychom o kulturně ne tak docela hodnotné příručky o psích plemenech nebo používání střelných zbraní, ale spíš o knihy, které si na sebe nevydělají, i když mají nezpochybnitelný kulturní význam. Sbírky poezie, experimentální prózy nebo výrobně nákladná dětská literatura.

„Nulová DPH je nesmírně pozitivní zpráva. V praktickém i symbolickém smyslu,“ myslí si Martin Vopěnka, který doufá, že se vládním krokem roztočí pozitivní spirála. Dodává ale, že na to, aby se změna daně viditelně projevila, bude potřeba dlouhodobější horizont dvou až tří let.

Z pohledu čtenářů to zatím může působit tak, že vstřícné gesto vlády směrem ke knižnímu trhu se nese spíše na symbolické rovině. A z velké části na něm nakonec profituje právě vláda. Nulová DPH neimplikuje plošné zlevnění. Těžký úkol, jak takovou věc komunikovat s veřejností, ale přenechali politici samotným nakladatelům. Zbývá doufat, že se vláda zodpovědně postaví k dalším plánům na podporu podvyživeného kulturního sektoru. Například k dotažení zmíněného statusu umělce.