Článek
„Zrovna jsem dohovořil s Jonem Fossem po telefonu. Málokterý kandidát věří, že byl oceněn,“ řekl při vyhlášení šéf Akademie Mads Malm.
Fosse, narozený v roce 1959 v Haugesundu, se proslavil hlavně svými dramaty, která se hrají po celém světě, ale napsal také mnoho oceňovaných románů, esejů i knih pro děti. Debutoval v roce 1983 románem Červená, Černá (norsky Raudt, svart) a jeho největším prozaickým dílem, alespoň podle slov Akademie, je Septologie, monumentální román dokončený v roce 2021. Je koncipován jako vnitřní monolog malíře Asleho, který se odehrává v rozmezí sedmi dní. Román o více než tisíci stranách nemá jedinou tečku. „Septologie je velké dílo. Je to elegie za smrt Asleho ženy. Fosseho boj s limity slov ukazuje jeho blízký vztah k poezii,“ zaznělo v laudatiu Akademie.
„Fosse je jedním z těch autorů, u kterých se cítíte provinile za to, že jste o nich ještě neslyšeli, nebo nedodrželi svůj vlastní slib, že si je jednou přečtete (nejspíš to uděláte někdy v říjnu, po jednom zásadním oznámení ze Stockholmu),“ předpověděl Nobelovu cenu recenzent Septologie Randy Boyadoga pro New York Times.
Přestože Akademie oceňuje i méně známé autory, v případě Fosseho cena putuje za etablovaným, světově proslulým spisovatelem. V domovském Norsku patří mezi literární legendy, jehož jméno nesou divadelní festivaly, ale i hotelové pokoje. Ostatně, Fosseho jméno se mezi kandidáty na Nobelovu cenu objevovalo posledních několik let pravidelně. Horkým kandidátem byl například v roce 2013, kdy ale ocenění získala Kanaďanka Alice Munro.
Spisovatel nevysloveného
„Když sednu ke psaní, nikdy nemám v úmyslu, aby se něco stalo. Prostě naslouchám svému psaní a co se stane, stane se. To můžete interpretovat mnoha způsoby a není moje práce vám to vysvětlovat - jsem jen spisovatel. Moje interpretace by měla menší hodnotu než ta vaše,“ řekl loni spisovatel redaktorovi Los Angeles Review of Books. „Mám ale pocit, že když píšu dobře, dostane se do textu nějaký smysl, možná dokonce sdělení. Nedokážu to ale dostat do jednoduchých slov. Můžu jen hádat, tak jako vy.“
Z Fosseho uvažování nad psaním je cítit nedávná konverze ke katolicismu a spiritualita, která hraje důležitou roli i ve zmiňovaném románu Septologie. Ten začíná ve chvíli, kdy hrdina Asle přemítá u malířského plátna s téměř dokončeným obrazem, křížem svatého Ondřeje. Povedl se, či nikoli? A co s ním dál?
Fosseho psaní před dvěma lety popsal redaktor BBC Alan Davey: „Jeho hrdinové žijí v abstraktních, poetických světech, které charakterizuje studená a krutá vnitřní i vnější realita. Podobně jako v islandských ságách i tady hrdinové mluví jen málo. A o tom, jak vypadá okolí, se mnoho nedozvíme.“
„Postavy často nedokončují své věty, dialogy meandrují v nepochopitelných proudech, přičemž odhalují těžce skrývané úzkosti svých hrdinů. To, co není řečeno, je stejně odhalující, jako to, co je zamlčeno. Fosseho hry připomínají spíš poezii nebo abstraktní hudbu.“ I když jsou však jeho dramata skoupá na slovo, nepostrádají emoce.
O tom vědí své i čeští divadelníci. Fosse se na domácích pódiích, ostatně stejně jako po celé Evropě, hraje pravidelně.
V češtině vyšly i jeho prózy. Dvojromán Melancholie I. a II. o norském malíři Larsu Hertervigovi, volná trilogie Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne, za níž Fosse získal prestižní Cenu Severské rady za literaturu či podivuhodný román Ráno a večer. Jeho díla před lety vydávala nakladatelství Pistorius & Olšanská nebo Dauphin. Často jsou již rozebraná. Fosse má mimochodem ke střední Evropě blízko, jeho manželka pochází ze Slovenska.
Kdo měl šanci?
Fosseho jméno sice figurovalo v předpovědích sázkařů i kulturních novinářů, avšak odhadnout, kdo bude novým laureátem nejprestižnější literární ceny na světě, bylo letos těžší než obvykle. Mezi jmény, o kterých se spekulovalo, byl například britský spisovatel s indickými kořeny Salman Rushdie, autor románů Satanské verše či Děti půlnoci, který byl loni napaden teroristou a při útoku přišel o oko, ruská disidentka Ljudmila Ulická, čínská spisovatelka Cchan Süe nebo japonský romanopisec Haruki Murakami.
V minulých letech získala Nobelovu cenu za literaturu francouzská spisovatelka Annie Ernauxová, Abdulrazak Gurnah z Tanzanie, americká básnířka Luise Glücková, Rakušan Peter Handke, polská prozaička Olga Tokarczuková nebo britský romanopisec s japonskými kořeny Kazuo Ishiguro.
S Nobelovou cenou je spojena odměna 11 milionů švédských korun, v přepočtu 23 milionů Kč.
