Článek
Horory jsou při udělování filmových cen často přehlíženy. Letos se to ale může změnit. Snímek francouzské režisérky Coralie Fargeat Substance má šanci proměnit pět oscarových nominací, mezi nimi i tu za nejlepší herecký výkon pro Demi Moore. Ta už si ostatně za svou roli stárnoucí a odmítané hollywoodské hvězdy odnesla Zlatý Glóbus. O jejím úspěchu a o tom, proč Akademie tolik podceňuje žánr hororů, píše BBC.
Satirický body horror o pozlátku filmového byznysu i utrpení, které působí stárnoucím ženám, se stal jedním z přelomových filmu letošního roku. Na serveru Rotten Tomatoes získal snímek, který měl premiéru na loňském festivalu v Cannes, 89 procent od odborných kritiků a 75 procent od veřejnosti.
Teď oceňovaný horor posouvá oscarové statistiky. Za téměř sto let udělování prestižní ceny bylo v kategorii Nejlepší film nominováno pouhých sedm hororů, včetně Substance, všímá si redaktorka BBC Ondine Jean-Baptiste. Nominace pak dokázaly proměnit klasiky jako Vymítač ďábla (1973), který uspěl v kategoriích nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší zvuk, nebo Čelisti (1975), oceněné za nejlepší zvuk, střih a původní filmovou hudbu.
Jen filmu Mlčení jehňátek z roku 1991 se podařilo získat Oscara za nejlepší film a nejlepší režii pro Johnatana Demma.
Substance letos může Jehňátka dohnat v obou zníměných kategoriích. A šanci má také v kategoriích nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli pro Demi Moore, nejlepší masky a nejlepší původní scénář pro Coralie Fargeat. Ta je letos mimochodem jedinou ženou v režijní kategorii.
„Je to první cena, kterou jsem na více než 45 let v Hollywoodu dostala,“ děkovala Demi Moore, když letos v lednu přebírala Zlatý Glóbus za nejlepší herecký výkon. Substance nepochybně funguje právě proto, že obsazením zapomenuté herečky, jejíž sláva dosáhla vrcholu na přelomu 80. a 90. let, takzvaně boří čtvrtou zeď. Jako diváci máme pocit, že Demi Moore i její filmová postava, Elisabeth Sparkle, mají mnoho společného. I Sparkle se ve snímku musí vypořádat se stárnutím a s nezájmem Hollywoodu. Film vede vyhasínající hvězdu k extrémnímu řešení. Použije drogu z černého trhu a vytvoří mladší verzi sebe sama jménem Sue (Margaret Qualley). Jenže to není zadarmo.
Diskriminovat horor je hloupé
Demi Moore není jediná herečka, která letos zazářila v hororu. Ostatní výkony ovšem zůstaly bez povšimnutí porotců filmových cen, na což upozorňuje článek týdeníku Time. Naomi Scott ztvárnila popovou hvězdu bojující s démony ve filmu Úsměv 2, Lily-Rose Depp excelovala v novém přepracování klasického upírského filmu Nosferatu z roku 1922. Nakonec je třeba zmínit i Hugha Granta, který ve filmu Heretic své charisma z romantických komedií převrátil na temnou stranu a sehrál okouzlujícího náboženského fanatika. Za tuto roli sice získal nominaci na Zlatý Glóbus, ale neproměnil ji.
Herecké výkony v hororech ale Akademie opomíjí pravidelně. Ignorovala Florence Pugh ve filmu Slunovrat režiséra Ariho Astera, Lupitu Nyong’o v hororu My (2019, r. Jordan Peele) a nespočet dalších. „Myslím, že důležitost filmových cen spočívá v tom, že oceňují inovace v kinematografii. Diskriminovat jeden ze žánrů mi tedy přijde opravdu hloupé,“ uvedla Nyong'o v rozhovoru pro BuzzFeed v roce 2020.
Zdá se, že se filmové ceny schovávají pro snímky, které přesahují svůj žánr. V posledních letech se znovu začal užívat termín „vznešený“ nebo „vyšší horor“ (anglicky elevated horror) pro subžánr, který se hororům snaží vrátit uměleckou úroveň. O uměleckém horrou se mluvilo už v souvislosti s legendárním Kabinetem doktora Caligariho z roku 1920, teď však subžánr ambiciozních hororů zažívá novou vlnu zájmu. Třeba díky práci studia A24 a tvůrců jako je Ari Aster nebo Robert Eggers, ale také strašidelným sociálním satirám režiséra Jordana Peelea. Ani umělecké horory ale nezabrání předsudkům vůči žánru.
„Mnozí považují hororové snímky za béčkové, afektované a hloupé. Proto v nich lidé nevidí umění ani žádné poselství. Je to žánr, ke kterému se mnoho diváků bojí přiblížit, natož ho oslavovat cenami,“ řekla režisérka Rebekah McKendry pro BBC.
Podle filmového kritika Kima Newmana se kvalitní horory vyznačují právě tím, že na veřejnosti rezonují. Působí jako sondy do společenského podvědomí, vytahují na povrch zajeté stereotypy i potlačované strachy. Proto je Substance tak úspěšná. Ukazuje, jak brutální dopad má naše posedlost krásou i to, jak se tváříme, že stárnoucí ženy neexistují. Jestli to filmu nakonec dopomůže k Oscarům, to se dozvíme již 3. února.
