Netflix servíruje vánoční apokalypsu s Julií Roberts. Produkoval ji Obama

Netflix jde na apokalypsu takzvaně od lesa. Po hvězdně obsazené satiře K zemi hleď! a černé komedii Bílý šum to do třetice zkouší s koncem světa krapet vážněji.

Ne že by v Nech svět světem nebyla nouze o absurdní situace zavánějící humorem, atmosférou však nemůže jít o odlišnější film. Zatímco první dva zmiňované snímky zalidnily svůj fikční svět bizarními figurkami, od megalomanských miliardářů přes neschopné MAGA populisty až po dysfunkční „simpsonovskou“ rodinku, Nech svět světem si vystačí všeho všudy s pár herci a jedním luxusním venkovským stavením s bazénem, skříňkou s exkluzivním alkoholem a obří sbírkou gramodesek.

Právě sem přijíždí na víkend manželský pár s dospívajícím synem a dcerou, aby si daleko od ruchu velkoměsta oddechli a byli na chvíli spolu. Jako na zavolanou mají mobilní i televizní síť výpadky, wifi v domě nefunguje a rodina si může bez mobilů a tabletů povídat u grilu. Idylka je hned první noc narušena nezvanými návštěvníky. Na dveře domu zabouchá muž s dcerou, který tvrdí, že je majitelem domu a že by zde rádi oba přenocovali, protože ve městě se něco děje.

I přes počáteční nedůvěru obou rodin začne docházet k prapodivným událostem, které signalizují, že se děje něco opravdu zvláštního. Nefunguje ani satelitní telefon, za domem se shromažďují desítky jelenů, dron rozhazuje po krajině propagandistické letáky. Izolace se prohlubuje, pocit paranoia narůstá. A navíc se zdá, že majitel domu ví víc, než přiznal…

Nech svět světem je zatím nejambicióznějším celovečerním filmem produkční společnosti Higher Ground Productions, kterou založili manželé Obamovi. Po předchozích menších životopisných filmech, hořké komedii a především dětských edukativních pořadech tentokrát servírují hvězdně obsazený psychologický thriller plný bezútěšnosti a pocitu zmaru. Což není úplně agenda, kterou by si člověk spojoval s bývalým americkým prezidentem a první dámou. Na druhou stranu umí Barack Obama i překvapit a ve svém pravidelném žebříčku nejlepších věcí, které daný rok viděl a četl, uvedl jednou i nihilistický superhrdinský seriál Banda (The Boys).

V případě Nech svět světem to bude naopak civilnost a uvěřitelnost látky, kterou se Obamovi rozhodli zaštítit svým jménem. Oceňovaný seriálový tvůrce Sam Esmail (Mr. Robot) totiž nepojímá konec světa, jak jsme zvyklí z jiných filmů a seriálů – z nedávné doby lze zmínit třeba Last of Us, z dřívějška pak Světová válka Z nebo Já, legenda.

Ve všech byl konec civilizace ve znamení paniky, chaosu a hlavně hrdinů, kteří okamžitě vědí, co mají dělat, protože jde často o lidi s vojenským výcvikem. V Nech svět světem postava univerzitního profesora, kterého ztvárnil Ethan Hawke, na toto klišé v jedné vypjaté scéně naráží svým proslovem, že on nic z toho nedokáže: „Vůbec netuším, co mám dělat. Bez mobilu a GPS jsem vyřízený. Jsem naprosto k ničemu.“ Jeho postava tak musí být devíti z 10 diváků mnohem bližší než takový „improvizující“ Brad Pitt, který zachrání rodinu před hordami zombíků.

A podobně zneklidňující je i výchozí premisa, v níž nepředstavují nebezpečí dobře známí živí mrtví, vetřelci z vesmíru či snad „standardní“ válečný konflikt. V Nech svět světem se civilizace hroutí kvůli celospolečenské závislosti na internetu, mobilech, GPS. Právě ztráta fyzična je leitmotivem celého filmu. Postavy nedokážou najít cestu z města, protože byly zvyklé na navigaci v autě, papírovými mapami už nedisponují. Dcera zase mermomocí touží dokoukat poslední epizodu Přátel, ale nemůže – nejde wifi. Fyzické nosiče se tak stávají ve světě bez internetového připojení posledním stéblem naděje – jak ironické, že nám to sděluje zrovna film na Netflixu.

Právě fakt, že se prakticky celý film odehrává pouze v jednom domě, nutí Esmaila, aby si vypomáhal roztodivnými kamerovými kreacemi, nezvyklými úhly, kterými posiluje pocit napětí. Nalezneme zde však i velmi chytrou práci se zvukem, například v úvodní scéně v autě, kde jednoduše, ale přesto nápaditě demonstruje počáteční pocit odcizení jednotlivých členů rodiny.

Nech svět světem je zajímavým přírůstkem do žánru apokalyptických thrillerů – postavy se i díky prověřeným hereckým matadorům chovají relativně příčetně, blížící se zkáza je až příliš hmatatelná a reálná, než aby nás uchlácholilo, že to přece nikdy nenastane, a vyhnuly se mu i klasické netflixovské neduhy v podobě slabé dramaturgie. Nestane se z toho nejspíše klasika žánru, ale pokud nad hlavními otázkami bude většinový divák alespoň pár minut po skončení přemýšlet a ještě druhý den si na něco z toho vzpomene, když se při cestě do práce opět spolehne na Waze, svůj účel to splnilo.