Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hned první den bienále umění v Benátkách provázelo překvapení. Kurátorky izraelského pavilonu spolu s umělkyní Ruth Patirovou překvapily návštěvníky rozhodnutím, že pavilon neotevřou.
Už před začátkem světově proslulé akce se objevovaly snahy vyloučit Izrael z Benátského bienále. Od února se o to pokoušela skupina nazvaná Aliance pro umění, ne genocidu (ANGA). V březnu zveřejnila petici, v níž požadovala zákaz izraelské účasti kvůli válce v Pásmu Gazy. Petici podepsalo více než 23 000 kulturních pracovníků, umělců a umělkyň. Italský ministr kultury i vedení přehlídky Izraeli přesto vyslovili svoji podporu.
Deník The New York Times napsal, že podle kurátorky Tamary Margalitové o uzavření pavilonu nebyla předem informována izraelská vláda, která přitom zaplatila asi polovinu nákladů. Podle Margalitové ale návštěvníci i tak uvidí skrz okna pavilonu alespoň jedno z krátkých videí, které je součástí této expozice.
Podle serveru The Times of Israel (ToI) je expozice připomínkou žen, izraelských i palestinských, které ve válce zemřely, a má podpořit rukojmí držené v Gaze a jejich příbuzné. Kurátorky a autorka díla podle ToI uvedly, že věří ve dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kdy budou žít Izraelci a Palestinci vedle sebe v míru.
Další kontroverze spojená s mezinárodní přehlídkou se uskutečnila o pár měsíců dříve, a to v polském pavilonu, kde došlo k výměně vystavujícího.
První výstavní návrh se skládal z 35 maleb nazvaných Polská praxe ve světové tragédii: mezi Německem a Ruskem. Projekt vybrala předchozí polská vláda. Podle kritiků byla tvorba vybraného Ignace Czwartose příliš spjatá s agendou strany Právo a spravedlnost. Tři členky poroty zodpovědné za výběr polské expozice pak pro ArtReview řekly, že Polsko vykresluje jako „homogenní a uzavřenou zemi, která je zaměřená pouze sama na sebe a na vyprávění z pozice oběti“.
Po říjnových volbách a sestavení nového vládního kabinetu v čele s Donaldem Tuskem odvolal nový ministr kultury Bartłomiej Sienkiewitz vybraného umělce. Místo něj pak byl vybrán kolektiv Open Group, který zde představil interaktivní film ve stylu karaoke - Repeat after Me (Opakuj po mně).
Video představuje kolektivní portrét svědků války na Ukrajině, již k divákům promlouvají prostřednictvím zvuků zbraní, které si pamatují, a poté je vyzývají, aby si to s nimi zopakovali. Doprovodem nejsou hitové písně, ale zvuková databáze výstřelů a výbuchů války na Ukrajině.
Dílo patřilo vůbec k těm nejsilnějším, které šlo v Giardini vidět.
Frustraci z politické situace vyjádřila i slovenská reprezentace. Lidé během otevření pavilonu protestovali s transparenty „Ministry of culture of Slovak republic does not represent us“. Oficiální stanovisko týmu na Benátském bienále si lze přečíst zde.
Slovensko prezentuje na bienále projekt Oty Hudce, který se zabývá ohroženými stromy a jejich ochranou. Hudec na fasádě a v okolí pavilonu představil projekt Floating Arboretum, který se zabývá ohroženými stromy po celém světě a jejich ochranou. Prolínají se zde různé tematické linie: klimatická krize, imaginární dystopická budoucnost a autorovo volání po záchraně.
Bienále v Benátkách
Kurátorem letošní přehlídky je Adriano Pedrosa z Brazílie. Téma hlavní výstavy nese zastřešující název - Foreigners Everywhere. Podle Pedrosy se zaměřuje na různé pocity a polohy jinakosti. Motto je odvozeno od aktivistické skupiny, která kolem roku 2000 v italském Turíně bojovala proti rasismu a xenofobii.
Česko zastupuje umělkyně Eva Koťátková s výstavou - Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí.
Bienále v Benátkách potrvá do 24. listopadu.