Nejstrašidelnější český horor děsí návratem maminky do hnízda mladých

Jiří s Anetou, typičtí pražští mileniálové. Vedou poklidný život, který trochu narušují pochybnosti o vlastní smysluplnosti a nejasná budoucnost, co se týče dětí. A pak se jednou v noci ozve zazvonění.

Před dveřmi do renovovaného bytu po tatínkovi se stěhuje Jiříčkova maminka. A s ní přichází očekávané narušení statu quo: chvíli exaltované šišlání, vzpomínání na Jiřího dětství, vyvařování a pak výčitky, výčitky, výčitky. Mladí utrácejí za drahé rekonstrukce, nechají si dovážet jídlo, v sexu nejsou dost uvolnění (!). Jiříkova matka zase ráno zabírá koupelnu (koupe se ve vaně!), přeorganizovala kredenc a připravila mladý pár o jakoukoli možnost soukromí.

Přišla v noci je ve své první polovině komorní komedií, které nejde nic moc vytknout. Na malém prostoru jsou tři chemické prvky, které jsou, jak už to tak v podobných situacích bývá, navzájem extrémně reaktivní a jejichž vazební potenciál skoro nejde vyčerpat. Mikroagrese mámy Simony Pekové vyvolávají v synovi Jiřím Rendlovi odevzdané zoufalství a to zase pomalu nahlodává jinak pečlivě kontrolovaný odstup přítelkyně Annette Nesvadbové. Její jednoslovný výbuch vzteku patří k nejvtipnějším scénám celého filmu. Ten si mimochodem velmi dlouho drží na české komedie nevídaně vysokou úroveň. Nejen díky hereckým výkonům všech jmenovaných (zvlášť Pekovou by měl někdo urychleně uvést do síně slávy). Scénář se trojici musel hrát skoro sám. Přišla v noci stojí na přesně odpozorovaných, odžitých situacích, na dialozích, které tvůrci vyabstrahovali z našich ložnic, kuchyní, předsíní i únavných rodinných slezin.

Kdyby film Přišla v noci skončil zhruba v polovině stopáže odchodem maminky z bytu, nedalo by se nic namítnout. Film by měl dokonale uzavřený tvar, ve kterém se všichni vrátili zpátky ke svým normálním životům, ale něco by se v nich změnilo. Chraplavě šišlavá Peková by možná uznala, že nebyla nejlepší matkou, syn Jiří by pochopil, že mámu není dobré pořád odhánět, Aneta by se dokázala rozhodnout v důležité životní otázce.

Jenže film tady nekončí. Ve své druhé polovině Přišla v noci najednou přináší další peripetie a navíc mutuje do několika různých žánrů. Na jednu stranu se z komedie stává home invasion horor. Díky své vysoké pravděpodobnosti jde navíc o jeden z nejděsivějších hororů posledních let.

A na druhou stranu se Přišla v noci mění na romantický film o páru, který se ocitá přesně ve středu svého poločasu rozpadu a hledá, jak pokračovat dál. Mezi humorné scény se vkrádá posmutnělá hudba producenta Aid Kida (loni získal Českého lva za soundtrack k filmu Arvéd), film se vydává do přírodních exteriérů, všude je mlha a nazlátlé světlo zapadajícího slunce.

Dva třicátníci za kamerou Jan Vejnar a Tomáš Pavlíček spolu poprvé režírovali večer Cen české filmové kritiky. Pro Pavlíčka je Přišla v noci třetím filmem (předtím natočil už dva celovečeráky: Parádně pokecal a Chata na prodej), pro Vejnara prvním. Ke společnému filmu je dohnalo složité financování a nabízí se otázka, jestli do něj oba šli se stejnou vizí.

Film Přišla v noci se dobrovolně vzdal dokonale vyladěné hororové komedie s příšernou maminkou a místo toho nastrčil ambivalentní konec „doztracena“. Nedá se říct, že by přitom ztratil své kouzlo. Ale nic moc navíc tímhle dramaturgickým experimentem také nezískal.