Článek
„Vraťte se k sobě. K vlastnímu tělu, k vlastní mysli. Na všechno ostatní se vy***te,“ řekl Seznam Zprávám komik Dylan Moran. Poslechněte si nejzajímavější ukázky z rozhovorů s osobnostmi kultury uplynulého roku.
Jáchym Topol otevřeně o bratrovi Filipovi, ruský opoziční spisovatel Dmitry Gluchovskij o tom, co v jeho zemi pod tvrdým Putinovým režimem prožívají obyčejní lidé, herečka Denisa Barešová o úzkostech i o tom, že umění dokáže člověka zachránit.
V dubnu 2023 jsme v kulturní rubrice odstartovali sérii audiorozhovorů s umělci a umělkyněmi z Česka i zahraničí. Nezajímal nás jen vznik písní, knih, filmů nebo fotografií. Ptali jsme se po niterných emocích, ale i na politickou situaci a společenskou atmosféru, kterou kultura dokáže zachytit jemněji, výstižněji nebo alespoň s nadhledem a vtipem.
„Žijeme v téhle karteziánské blbosti, říkají nám, že máme trávit den přilepení k displejům a přežvykovat data a snažit se být lepší než ti druzí a udržovat se v tom šíleném víru úzkosti jen proto, aby na nás vydělal peníze někdo, o kom vůbec nic nevíme. Žijeme v době monetizovaného odcizení a samoty a všichni se na tom podílíme, protože máme strach se zabývat svými vlastními životy,“ myslí si Dylan Moran, irský komik, kterého v Česku proslavil sitcom o neurotickém knihkupci Bernardu Blackovi, Black Books.
Na jaře se chystal do Prahy s novou stand up show. Rozhovor s ním vznikal pár týdnů předtím - zatímco autor trpěl v horečkách a v trémě, blazeovaný komik s těžkým irským přízvukem se na hlasitém telefonním odposlechu vysmíval lidskému pinožení. Výsledek? Moranovo bohémské filozofování funguje i přes sluchátko. Možná dokonce lépe než na pódiu Kongresového centra.
Ruský spisovatel Dmitry Gluchovskij se také přihlásil z dálky. Od začátku okupace Ukrajiny se vymezoval vůči Putinovu režimu a stal se nežádoucí osobou - ruská prokuratura ho v nepřítomnosti odsoudila na osm let. V rozhovoru, který jsme natáčeli online na začátku září, vzpomíná například na osudný den začátku invaze.
„Napsal jsem tři knihy o nebezpečích diktatury nebo nukleární války… A byly psány s pocitem, že popisují dalekou budoucnost. Ale ne. Tohle byl k***a moment pravdy. Chvíle, kdy bylo jasné, že si musím stát za svými slovy. Měl jsem strach, ale právě proto jsem se rozhodl, že se musím ozvat. I za lidi, kteří v Rusku zůstali. Protože když to neřeknu já, kdo tedy? Lidé doma očekávají návrat stalinistické diktatury a útlaku, bojí se víc než já,“ řekl Gluchovskij, který velmi otevřeně mluvil i o tématu, na něž ve veřejném prostoru nezbývá moc místa: Jak celou situaci vnímají obyčejní Rusové.
Slova proti smrti
Jedno z největších kulturních překvapení 2023 v Česku přineslo ocenění Kniha roku Magnesia Litera, které získala básnická sbírka (to se naposledy stalo v roce 2009). Autorem knihy poezie Jana bude brzy sbírat lipový květ je básník, spisovatel a dokumentarista Miloš Doležal. Skládal verše pro svou náhle zemřelou ženu. V jednom z nejcitlivějších rozhovorů, který jsme letos natočili, dokázal popsat tragédii ztráty, ale i naději, kterou může přinést psaní.
„Je to svým způsobem bláznovství. Vystřelujete šíp slov proti smrti. Naprostá bezmocnost. Ale nic jiného nemáte v ruce. Možná ještě modlitbu nebo zoufalý křik. Ale ten křik je také hlavně dovnitř. Můžete řvát od podlahy ke stropu, vylézt na dvůr a řvát do nebe, ale stejně vám to není nic platné.“
Jáchym Topol v létě vzpomínal na svého bratra Filipa a byla v tom podobná tragikomičnost jako v jeho prózách. Když dostal otázku na to, jak těžké je vyrovnávat se se smrtí blízkého člověka, odpověděl, že člověk se rodí s ochrannou vrstvou. A doložil příklad hospodskou historkou o tom, jak se Filip Topol kdysi chystal na Korsiku.
„Tak jsme seděli v hospodě, Filip nepil, já jsem pil ta piva, a on říká: Hele, a co když tam dostanu záchvat? Jak ti lidi poznají, že mám tu pankreas špatnou? Tak jsem mu napsal anglicky takový papírek, něco jako: Help me, I have pancreas! nebo takovouhle blbost. My prostě žili v černým humoru. Když jsi s někým, kdo pije a nechce s tím přestat, tak nakonec řekneš. Tak chlastej. Ty víš, že umřeš. No, tak umřeš, no.“
Jeden z nejzajímavějších rozhovorů Seznam Zprávám poskytla fotografka Libuše Jarcovjáková. Před revolucí dokumentovala vyloučené společenské komunity, ale také skrz fotoaparát zkoumala vlastní duši a předběhla tak všechny současné vizuální trendy. „Je terapeutické samotné focení své tváře, nebo až moment, kdy se obraz vyjeví ve fotokomře? A dá se zachytit frustrace v obličejích protivládních demonstrantů?“ ptali jsme se Jarcovjákové. Její odpovědi byly překvapivě hluboké, uvážlivé a pokorné. Že rozhovor s jednou z nejzajímavějších kulturních osobností bude patřit k těm výjimečným, bylo jasné už od první SMS zprávy, se kterou jsme Jarcovjákovou oslovili.
S herečkou Denisou Barešovou jsme natáčeli přímo na festivalu v Karlových Varech. Jak už to na jednom z největších kulturních svátků Česka bývá, extrémní shon se tu mísil s narůstající únavou. Nic nenasvědčovalo tomu, že by ve výtahové lobby hotelu Thermal, kde konverzaci naslouchali více či méně známí kolemjdoucí (na chvilku se přichomýtl i Marek Eben), měl vzniknout upřímný rozhovor. Ale povedlo se to.
Poslechněte si výběr z nejlepších epizod Rozhovorů Jonáše Zbořila. Nebo se zaposlouchejte do těch, které se do „best of“ nevešly: třeba s režisérem Lucem Bessonem, spisovatelkou Klárou Vlasákovou, zpěvačkou Annet X a mnoha dalšími.
