Článek
58G – City Park (EMI)
Doporučuje Karel Veselý, hudební publicista a spisovatel
Český rap potřeboval někoho, jako jsou 58G. Kluci z periferie, kterým můžete věřit, že to se svojí deklamací o tom, že „jdou furt up“, myslí vážně, protože nemají žádný plán B. Autenticita, styl, suverenita. TK27, Doktor a Humla ukazují české rapové scéně záda už od vydání debutové mixtape v roce 2020, na albu pojmenovaném po odpudivém obchoďáku pod jihlavskými hradbami znovu potvrzují, že si jedou ve vlastním pruhu.
Miro Žbirka – Posledné veci (Universal Music)
Doporučuje Jan Vedral, hudební publicista, šéfredaktor Headliner.cz
Nejsem v téhle volbě úplně objektivní. Ale i s odstupem mi to přijde jako fantastické uzavření jedné z nejlepších kapitol československé pop music. Poslední zpěvy Meky dotočil pár dní před smrtí a dokončením nahrávky pověřil svého syna Davida. Ten dal tátovým skvělým, jednoduchým písničkám netradiční, současnou a přitom citlivou produkci. Podtrhl tak jejich mezigenerační sílu a jedinečnost v kontextu tuzemského popu. Emotivní, hitové, drzé, experimentující a přitom srozumitelné. Zkrátka album roku.
Lobbyboy&saab900turbo – Macocha (Hospital Use Only)
Doporučuje Michaela Peštová, hudební publicistka
Moje nejoblíbenější české album z roku 2022 vydala dvojice rapperek Lobbyboy&saab900turbo. Druhé epéčko s názvem Macocha, které audiovizuální performerka Kateřina Konvalinová a sochařka Erika Velická vydaly už zkraje roku, mě uhranulo otevřeností výpovědí i hravostí formy. Lobbyboy&saab900turbo patří k tomu nejoriginálnějšímu i nejodvážnějšímu, co současná česká hudební scéna nabízí.
Tomáš Niesner – Bečvou (Warm Winters Ltd.)
Doporučuje Jan Jindřich Karásek, kulturní publicista
Letos jsem strávil nejvíc volného času chozením - po chodníku v rodném Zlíně, ale hlavně po okolních lesích a kopcích. A v uších jsem nechtěl slova, ale spíš věci instrumentální a ambientní. Bečvou mě doprovázelo na mých toulkách často. Zvukový deník, který vychází z environmentální tragédie, ale jako celek působí nadějeplně, jako milostný dopis přírodě. Skoro stejně mě bavila Niesnerova spolupráce s Šimanským na albu Všechno Dobré s nejvíc trampským přebalem roku 2022.
Dorůžka/Wyleżoł/Ballard — Andromeda’s Mystery (Animal Music)
Doporučuje Karolína Veselá, hudební publicistka
Dorůžka, Wyleżoł a Ballard, tři hudebníci, kteří se po letech přátelství rozhodli sestavit netradiční trio a prozkoumat neobjevené možnosti analogových vod. Andromeda’s Mystery, album vydané Bivak Records, je dobrou ukázkou toho, že formát tria je nejen stále podnětný, ale může být také zcela nevyčerpatelný. Český kytarista, polský pianista a americký bubeník spojují chytlavé melodie a sofistikované rytmy, v důsledku čehož zní výsledek až téměř, dle slov Dorůžky, vesmírně.
Tokyo Drift – Scorpio Season (self-release)
Doporučuje Ondřej Lasák, kolektiv Genot Centre, dramaturg Šťastného pondělí
Tokyo Drift na svém kompaktním debutu Scorpio Season neotřele propojila současnou rapovou estetiku s melancholickým městským písničkářstvím. Hlavními zbraněmi zpěvačky, producentky a vizuální umělkyně Pavly Bastlové jsou její citlivá a cynismu prostá práce s žánrovými klišé a především naprosto výjimečná výrazová sebedisciplína a střídmost. Právě díky ní si z téhle 13minutové melancholické pouti noční Prahou budete pamatovat každý detail.
Island Mint – Irreality (self-release)
Doporučuje Sára Sichingerová, hudební publicistka
Nejlepší deska uplynulého roku byla ta nejpohodovější: Irreality od Island Mint. Matyáš Adámek a jeho kapela na ní vytvořili alternativní svět, ve kterém nikdy nekončí léto a největší problém posluchače je, že si to nemůže pustit z kazeťáku. Vintage šedesátkový zvuk ani popové indie nejsou na české scéně nic ojedinělého, Island Mint ale odlišuje pečlivá instrumentální produkce a hlavně svébytná atmosféra, díky které i ty nejnostalgičtější melodie znějí jako nové.
Prago Union — Příduhned (EMI)
Doporučuje Adam Maršál, fotoeditor a publicista, Seznam Zprávy
Česka deska roku 2022? Mohlo by to být super temné album City Park od jihlavských rapperů 58G, kteří naplní Lucerna Music Bar tak, že se musíte nadechnout venku, protože vevnitř už na to není místo. Pro mnohé překvapení roku. Můj hlas by si zasloužili i Atavists, kteří mi svou těsně předvánoční, parádně výpravnou a dokonale nabušenou deskou Prettier Than You připomněli, že Queens of the Stone Age už dlouho nic nevydali. Deset z deseti ale nakonec získávají Prago Union za album Příduhned. Deska, kterou mistr dochvilnosti Adam Svatoš vytvořil v novém studiu, obsahuje dvacet tracků plných chytrého, vtipného a neskutečně aktuálního rýmování o věcech kolem nás. Příduhned překračuje škatulku hiphopové desky, protože je stejně dobře skvěle odrapovanýn svědectvím o tom, co se v Česku děje (nejen) od soumraku do úsvitu.
MCH Trio – Svět se rozpadá (Guerilla)
Doporučuje Petr Ferenc, hudební publicista a muzejník
Jeden z věrozvěstů českého alternativního rocku, saxofonista, kytarista a skladatel Mikoláš Chadima v roce 2011 založil MCH Trio. Je personálně spřízněné s jeho MCH Bandem a obvykle více než tříčlenné. Základem jeho písní jsou vedle básní Ivana Wernische předtočené smyčky a základy, tedy strategie, kterou si Chadima vyzkoušel už v osmdesátých letech. Druhé album MCH Tria vyšlo na podzim na značce Guerilla, jmenuje se Svět se rozpadá a je stejně poetické jako nesmlouvavé.
Tamara – Anderson (self-release)
Doporučuje Štěpán Šanda, kulturní publicista
Očekávanou desku skupiny Tamara bych charakterizoval natřikrát – nostalgie, léto a proud vědomí. Texty jsou fragmentární obrazotvorné skici, které navrací do idealistických vzpomínek. Díky zvláštní zastřenosti člověk může najít vlivy toho či onoho, co ho někdy v životě bavilo (motiv šumu ve skladbě Arizona mně osobně například upomenulo postmetalové Sólstafir). Zvuk desky Anderson je podivné zastřený, jak kdyby celá deska byla potažená instagramovým filtrem.
