Naučné knihy k ježíšku? Devadesátky očima Roma i návod na lepší vztahy

Mezi tipy najdete terapeutickou sondu do mezilidských vztahů, která mnohým z nás pomůže lépe se zorientovat ve vlastních emocích, nebo působivou monografii o Oldřichu Novém. Na své si ale přijdou i čtenáři, kteří touží lépe pochopit komplikovanou situaci na Ukrajině nebo to, jak to funguje uvnitř České televize, konkrétně v sekci dokumentární tvorby.

Lucie Králová – Porozumět televizi (Nakladatelství AMU)

Jak to vlastně funguje v té veliké budově na Kavčích horách? Jakou funkci mají dramaturgové? Kdo je tady ředitel? Lucie Králová je filmařka, která má s prací v tajuplné instituci plné nepsaných zvyků a zvláštních zákoutí (kdesi v útrobách budovy najdete i saunu!) bohaté zkušenosti. Rozhodla se je sepsat v knize, která rozhodně patří mezi nejkrásněji vypravené publikace letošního roku.

Rozumět televizi je kniha kritická, ale vlastně velmi inspirativní. Vůbec by nebylo překvapivé, kdyby své čtenáře podnítila k autorské tvorbě.

Koho potěší: Milovníky liminálních prostor a kanálu ČT 2.

Vojtěch Boháč – Všechny cesty vedou k válce (C Press)

Málokterý český publicista se v Rusku a na Ukrajině vyzná tak jako Vojtěch Boháč, ostatně za svou skvělou práci získal před pár měsíci ocenění Novinářská křepelka. Na území vyhroceného konfliktu se nepohybuje měsíce, ale roky. Vlastně už desetiletí. Všechny cesty vedou k válce tak nemapují jen každodenní události z fronty, ale jdou mnohem hlouběji. Vracejí se až do roku 2011. Ukazují, jak plíživě a nenápadně věci směřovaly ke dnešní situaci.

Boháč píše poutavě, vždycky se zřetelem na obyčejné účastníky „toho všeho“, ty, kteří jsou v kolotoči veškerého dění často pouhými přihlížejícími, někdy nešťastnými účastníky.

Koho potěší: Ty, kdo hledají složitější odpovědi.

Honza Vojtko – Vztahy a pasti (Paseka)

„Samci octomilek, kteří byli sexuálně odmítnuti, vypili čtyřikrát více alkoholu než octomilky, které se spářily se samičkami octomilek. Možná další důvod, proč Češi tolik ‚chlastají‘.“

Terapeut, podcaster a spisovatel Honza Vojtko už dlouhé roky zkoumá, co všechno nás trápí v partnerských vztazích. Úvod druhé knihy Vztahy a pasti, která navazuje na předcházející Vztahy a mýty, začíná symptomaticky rozborem chemických jevů, které stojí za tím, čemu říkáme láska. Je úlevné vědět, že za motýlky v břiše mohou zcela konkrétní neurotransmitery. A že až přestanu působit, rozhodně to neznamená, že láska je fuč.

Kouzlo Vojtkovy knihy je v tom, že pocity a stavy, které přinejlepším považujeme za běžné („Kašli na to,” říkají nám kamarádi, „za nás jsme tak nekňourali!“ křičí pradědečci) a přinejhorším je tajíme, dokáže vynést na světlo a rozebrat do posledního detailu. Ukáže nám, proč se někdy ve vztahu „nudíme“ a co to vlastně o nás či o našem vztahu vypovídá. Vysvětluje, co se skrývá za potřebou sexu nebo jakou roli ve vztazích hrají naši rodiče.

Koho potěší: Všechny, kdo tuší, že sami sobě občas nerozumí.

Matilda Voss Gustavsson – Klub (Absynt)

Nakladatelství Absynt se věnuje vydávání knižních reportáží a dělá to ze všech nejlépe. Jeho tituly, familiárně absyntovky, řeší témata, která „znáte z TV“, ale nikdy jste neměli větší šanci pochopit hlubší souvislosti. Jedna z letošních absyntovek je i Klub novinářky Matildy Voss Gustavsson, který řeší sexuální skandál ve Švédské akademii.

„O Harveym Weinsteinovi jsem nikdy v životě neslyšela,“ píše v úvodu knihy novinářka. Píše se rok 2017, Gustavsson pracuje v kulturní rubrice deníku Dagens Nyheter a na redakční poradě se teprve dozvídá o nadcházejícím skandálu jednoho z nejslavnějších hollywoodských producentů. Její čtenáři možná nikdy neslyšeli o Jean-Claudovi Arnaultovi, člověku, kterému se podařilo dostat do nejvyšších pater švédské kulturní scény a který zároveň desítky let ponižoval, obtěžoval a znásilňoval ženy.

Není to tak dávno, co Arnaultův skandál ohrozil budoucnost Nobelových cen za literaturu. Díky Klubu se konečně dozvíte, co všechno stálo v pozadí kauzy, kterou se tolik lidí snažilo ututlat, nebo alespoň bagatelizovat.

Koho potěší: Milovníky absyntovek!

Robert Macfarlane – Podzemí (Albatros)

Britský spisovatel Robert Macfarlane byl dlouho posedlý horami, teď ale přesedlal na místa, která máme pod nohama, ale skoro nic o nich nevíme. „Málokdy jsem si připadal tak vzdálený říši lidí, než když jsem byl pouhých deset metrů pod ní, lapený v lesknoucích se čelistech vápencové vrstevní plochy původně usazené na dně dávného moře,“ píše Macfarlane v knize, ve které se cestuje po podzemních jeskyních i městských katakombách, obřích dolech i laboratořích, v nichž se zkoumá vesmír – nikde jinde totiž není takový klid.

Podzemí vás provede místy, která jste nejspíš nejen nikdy neviděli, ale dost možná jste ani netušili, že existují. Macfarlane o nich vypráví velmi poutavě, ale hlavně má talent nacházet neobvyklé souvislosti. Ví totiž, jak důležité a symbolické podzemí pro lidstvo je. Schováváme tam věci, jichž se bojíme, i ty, kterých si ceníme.

Koho potěší: Výletníky a zvědavé duše.

Patrik Banga – Skutečná cesta ven (Host)

Kniha novináře Patrika Bangy je sice uváděna jako beletrie, ale rozhodně se dá číst jako dokument doby. O divokých devadesátkách jsme toho slyšeli tolik, že už si snad nikdo nemůže pamatovat, jak to celé doopravdy bylo. Přesto jsou hlasy, které v kolektivním svědectví nedávné historie ještě slyšet nebyly. Třeba hlasy Romů.

Patrik Banga ve Skutečné cestě ven popisuje vyrůstání na pražském Žižkově, nekonečné střety s policií, která ho jako ještě jako malého chlapce pravidelně mlátila nebo odvážela za město. Vypráví ale i tom, jak se (alespoň částečně) vysvobodil z životní trajektorie, kterou pro něj narýsovali lidé, kteří ho nesnášeli. Pomohla mu v tom důvěra blízkých lidí. A vyřazený osobní počítač, který dostal domů. Začala jeho cesta novináře.

Koho potěší: Milovníky devadesátek a věčné studenty.

Šárka Gmiterková – On (Národní filmový archiv)

Kdo je ON? Přece Oldřich Nový, nejšarmantnější český herec 20. století. Kniha filmové publicistky a odborné asistentky Ústavu filmu a audiovizuální kultury Šárky Gmiterkové rozhodně není pro pamětníky, respektive i jim budou přecházet oči z toho, kolik informací hercova monografie přináší.

Možná, že slovo monografie nakonec vůbec není dostačující. Gmiterková na prostoru čtyř set stran opatřených bohatým doplňkovým materiálem mapuje nejen kariéru filmového elegána, ale vysvětluje samozřejmě i kontext složité doby okupace i komunistického režimu, kdy se z milovníka Kristiána (1939) Nový pracně měnil v hrdinu dělnického původu.

Koho potěší: Ty, kdo si občas v koupelně broukají „Jen pro ten dnešní den…“

Šárka Homfray – Proč jsme tak naštvané? (wo-men)

„Maminka by měla zůstávat doma.“

„No co, tak ti platí míň, však půjdeš na rodičák, ne,“

„Beztak si o to říkala.“

Máte pocit, že posloucháte pořád ty stejné řeči dokola? Kniha Proč jsme tak naštvané nabízí dvě desítky esejů o platové nerovnosti nebo o předsudcích, které společnost drží (nejen) vůči ženám. Pomocí dat rozporuje argumenty, které tak často zaznívají jak v internetových diskuzích, tak při večeřích s dalekými příbuznými. Možná díky knize Šárky Homfray bude příští debata o feminismu trochu věcnější. Je jen na vás, jestli si knihu pořídíte sami, nebo ji koupíte tomu přemoudřelému strýčkovi. Proč jsme tak naštvané je psaná tak, že by mohla znejistět i dávno přesvědčené.

Koho potěší: Ty, kteří už toho mají plné zuby.