Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před dvaceti lety začala HBO vysílat seriál The Wire o začarovaném kruhu americké války proti drogám, zkorumpované městské politice, ale v pozdějších sériích i o roli médií. Přestože zpočátku neměl u diváků příliš velký úspěch, dnes je The Wire považován za kultovní záležitost a často je přiřazován k titulům jako The Sopranos a k ranné vlně takzvané quality TV. Tím, jak zobrazili problémy amerických měst, zápolení se světem drog a neúčinnou policejní práci, předběhli tvůrci The Wire dobu.
Vznik seriálu je nerozlučně spjat s autorskou dvojící David Simon a Ed Burns. Simon v 90. letech pracoval pro místní deník Baltimore Sun, kde pokrýval právě kriminalitu a policejní práci. Burns prošel několika jednotkami místní policie, načež raději odešel do školství. Ještě předtím, než se pustili do tvorby seriálu, napsali spolu tematicky spřízněnou knihu The Corner: The Year in the Life of an Inner-city Neighborhood. Jejich reflexe problematiky měst vzbudila velikou pozornost a kniha se stala titulem roku 1998 podle New York Times. Na rozdíl od často divácky úspěšnějších konkurenčních quality TV seriálů své doby The Wire těžil právě z detailních znalostí obou tvůrců, které Špíně Baltimoru poskytly dodnes nepřekonanou míru realističnosti.
Když se Simon a Burns později vrhli do další televizní tvorby, výsledky se různily. Společná minisérie Generation Kill o válce v Iráku byla fantastická, možná i díky Burnsovým zkušenostem z války ve Vietnamu. Simonův seriál Najděte mi hrdinu odehrávající se v prostředí newyorské lokální politiky částečně připomínal The Wire a bylo zde opět znát, že autor rozumí prostředí, o kterém píše (tentokrát spolu s Williamem F. Zorzim). Ovšem další Simonův projekt The Deuce (trochu tendenčně česky titulovaný Špína Manhattanu) měl slibné momenty, ale i příšerné pasáže a vyvrcholení na hranici sebeparodie.
Špína odkudkoli
„Mrzí mě, že se [z Baltimoru] stalo ‚město Wireu‘, protože klidně jsme ten seriál mohli přenést do jakéhokoliv jiného města,“ lituje Burns v nedávném rozhovoru pro New York Times. Má rozhodně pravdu v tom, že problémy, které The Wire ukazuje, se netýkají zdaleka jen zmíněného města. Na druhou stranu se v uplynulých dvou dekádách z Baltimoru stalo synonymum pro selhání amerického boje s kriminalitou a drogami i nejen kvůli seriálu The Wire. A i proto je dobře, že se k němu Simon a Burns tematicky vracejí s aktuálním Město patří nám.
Jestliže v nultých letech sbíral Baltimore slávu díky The Wire, v uplynulé dekádě to byla celá řada tragédií a skandálů místního policejního sboru. Smrt Freddieho Graye po zraněních utržených v policejní dodávce a následné nepokoje ve městě byly v roce 2015 jednou z klíčových událostí, která vedla k nárůstu hnutí Black Lives Matter. Nad dějem seriálu — založeného na skutečných událostech a stejnojmenné knize novináře Justina Fentona — se Grayova smrt neustále vznáší.
Vyšetřování policistů, kteří za ni měli být zodpovědní, je tu tematizováno jako důvod, proč se místní policie nehrne do práce a už tak vysoká míra zločinnosti ve městě narůstá (všichni dotyční policisté byli následně buďto zproštěni viny, nebo byla obvinění stažena). Stejně tak je patrné, že systémové nastavení války proti drogám staví policii do role připomínající okupující armádu. „Nas*at na Freddieho Graye a nas*at na ty výtržníky,“ říká mimo záběr jeden z policistů během scény zachycující protesty a nepokoje. „Nas*at i na mě,“ odpovídá jedna z hlavních postav, detektiv Sean Suiter.
Především se ale seriál soustředí na nebývale zkorumpovanou policejní jednotku, která měla mít na starost především zabavování ilegálně držených zbraní. Pod vedením seržanta Wayna Jenkinse tu takzvaná Gun Trace Task Force řádila neuvěřitelným způsobem. Své oběti — ať už to byli skutečně zločinci, nebo nevinní kolemjdoucí— připravila o desítky a desítky tisíc dolarů i drog.
Vedle tohoto reálného skandálu, který probublal na povrch v roce 2017, vypadá The Wire jako pohádkově funkční policejní systém. Není divu, že aktuální seriál Město patří nám je k policejní práci o poznání kritičtější. „Tito policisté jsou jako gangsteři ze 30. let,“ řekl v roce 2017 na tiskové konferenci baltimorský policejní ředitel Kevin Davis na adresu Jenkinsovy zkorumpované jednotky. Jeho slova tvůrci použili do titulkové sekvence. Název seriálu pak odkazuje k reálnému výroku Jenkinsova dealerského parťáka, Donalda Steppa, který u soudu popisoval chování policistů – „město jim patřilo“. Seriál také velmi dobře vykresluje, proč tyto z řetězu utržené „gangstery“ místní policejní sbor nejen toleroval, ale často vyloženě chránil.
Ukončete válku!
Hlavní přednosti Město patří nám? Jednak Jon Bernthal (The Walking Dead, The Punisher) v roli Jenkinse, kterému sekundují skvělí herci z původní série The Wire. Jednak opět realistické, zasvěcené ztvárnění problémů americké policie. „Jestli měl Wire nějaké politické poselství (…) bylo to ‚ukončete válku proti drogám‘. A pokud má nějaké základní poselství We Own This City, je to ‚UKONČETE. VÁLKU. PROTI. DROGÁM.‘, verzálkami s tečkou za každým slovem,“ řekl pro New York Times David Simon.
Na rozdíl do The Wire má ale seriál, o kterém jeho tvůrci mluví jako o jakémsi dovětku, trochu komplikovanější vztah s realitou. Nejlépe jde ilustrovat na tom, jak seriál ztvárnil reálný osud detektiva Seana Suitera. Ve skutečném světě stále není jeho případ (jehož podrobnosti by pro diváka obsahovaly klíčové spoilery) dodnes vyřešený a je daleko mlhavější, než jak ho podává Město patří nám. Jsou tu dvě varianty (které skvěle rozebírá loňský dokument HBO Slow Hustle): jedna je lichotivější k Suiterovi, jedna k policejnímu sboru. Tvůrci sice natočili rozuzlení poměrně ambivalentně ve snaze nechat rozhodnutí o tom, jak se vše odehrálo, na divákovi. Způsob ztvárnění ale diváka jasně navádí k „policejní“ verzi události. Město patří nám tak naráží na limity, kterým se The Wire umně vyhnul tím, že se realitou pouze inspiroval a nenakládal přímo se skutečnými událostmi.
Je to ale právě skutečná situace v USA, která ukazuje, proč je seriál Město patří nám tak užitečný. Zejména pro diváky, které zajímá, proč má policie na mnoha místech v USA tak malou důvěru. Tvůrci seriálu odhalují potíže, motivace i frustrace, s jakými se potýkají strážci zákona, řeší, proč i dobré úmysly některých policistů končí špatně, jak občané, které by měli chránit, často pod jejich mocí naopak trpí, nebo jak funguje zhoubný cyklus války proti drogám a jak ho umocňují jednotlivé státní i federální instituce.
Je důležité nezapomínat, že přes všechnu realističnost jde stále jen o televizní zábavu. Pro další zkoumání problému americké policie je ale seriál Město patří nám, podobně jako před dvaceti lety The Wire, skvělým počátečním impulzem.
