Hlavní obsah

Magnesii Literu může získat debutující Torčík i kniha o mýtu devadesátek

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Magnesia Litera zveřejnila nominace za rok 2023, je mezi nimi i spisovatel Marek Torčík s knihou Rozložíš paměť.

Nejznámější literární cena v Česku zveřejnila své nominace za uplynulý rok. Je mezi nimi debutový román Rozložíš paměť Marka Torčíka nebo kniha o klimatických dezinformacích.

Článek

Román Marka Torčíka o vzpomínkách na komplikované dětství, který zároveň zpochybňuje spolehlivost paměti. Básnická sbírka v Česku usazené Polky Zofie Baldygy. Reportáž o tom, jak se v Česku vyrábějí klimatické dezinformace, Továrna na lži od Vojtěcha Pecky. To jsou některé z nominovaných knih v letošních cenách Magnesia Litera.

Ročník 2023 začal představením takzvaného long listu – tedy všech knih, které poroty jednotlivých kategorií považují za povedené nebo hodné pozornosti. Vybírat mohly až devět titulů. Největší pozornost přitom vzbudila kategorie próza, kde se na seznamu širších nominací objevilo pouze sedm knih a k údivu mnoha čtenářů i publicistů porota do širší nominace nezvolila úspěšnou knihu Kláry Vlasákové Těla. V kategorii, která je pod největším drobnohledem veřejnosti, nakonec porota upozornila na prózu Petry Hůlové Nejvyšší karta, debut Eliho Beneše Nepatrná ztráta osamělosti, mezigenerační prózu Michala Kašpárka Fosilie nebo román Aleny Machoninové Hella.

Do užších nominací v kategorii próza se nakonec dostaly knihy Marka Torčíka, Petra Šestáka a zmíněné Aleny Machoninové. „Románový debut rusistky Machoninové je pozoruhodný svou až obsesivní snahou přiblížit se druhému člověku. Zkusit z útržků dopisů, úředních dokumentů a osudů rekonstruovat jeho osobnost, přestože autorka od počátku ví, že je to marné,“ zdůvodňuje porota své rozhodnutí nominovat román Hella. Ten vypráví životní osudy české židovky Heleny Fischerové a podle poroty se sice „hlásí k autofikci, ale o svém já vypráví skromně skrze jiné – autory, kteří určují její čtenářskou i životní zkušenost“. Hella je román obdivuhodný přesností a čistotou jazyka i myšlení, na hony vzdálenými publicističnosti a schematické konstrukci mnoha současných českých próz, uvádí porota.

Dynamický literární pamflet Petra Šestáka Vyhoření porotci chválí za jeho neuchopitelnost. Zlostný výlev cyklokurýra proti kapitalismu a automobilismu se komplikuje, čím více si čtenář uvědomuje, že má co dočinění s nespolehlivým vypravěčem. Autorská volba brání před výtkami, že jeho hrdina je šablonovitý.

Nespolehlivé vyprávění je nakonec i v jádru románu Marka Torčíka. Ten v próze Rozložíš paměť popisuje dětství a dospívání na moravském maloměstě, kde se neodpouští žádná odlišnost. „Nejedná se pouze o syrovou výpověď, která čtenáře zahltí, nýbrž o zdařilý pokus o to, co definuje autofikci nejvíc – vykročit vstříc od individuálního k tomu společnému v nás,“ vysvětlují porotci.

V básnické kategorii se o Magnesii utkají tři sbírky. Dokumenty Kamila Boušky, Červený obr Terezy Bínové a Poslední cestopisy Zofie Baldygy. Sbírka posledně jmenované autorky představuje zlom – po čtyřech knihách v polštině je totiž psána česky a „právě řeč – a specifická citlivost na ni – je důležitým motivem i jedním z témat sbírky“.

Bínovou fascinuje provázanost veškerého života a zkoumá pradávné pouto mezi člověkem, přírodou a vesmírem. „Poodhaluje úděl vyhaslých hvězd, odkrývá tajná místa, kde žijí nenápadné třesavky, měchuňky a sladkovodní perlorodky, všechny stejně pozoruhodné a pomíjivé jako člověk, který o nich píše.“

V kategorii publicistika si do užších nominací porota vybrala soubor esejí, rozhovorů a recenzí Terezy Matějčkové Bůh je mrtev, nic není dovoleno. Hodnotí knihu jako mimořádně čtivou, přestože autorka zároveň nutí své čtenáře „netonout v jednoznačných soudech a rychlých řešeních“ a spíš poskytuje prostor, kde lze dál myslet. Ve stejné kategorii má šanci na cenu také reportážní kniha o tom, jak se v česku vyrábějí klimatické dezinformace – Továrna na lži publicisty Vojtěcha Pecky –, nebo soubor textů, který demytizuje naši nedávnou historii – Věčná devadesátá od Veroniky Pehe, Apoleny Rychlíkové a kolektivu.

Román Eliho Beneše, „civilní, leč neobyčejně působivé vyprávění o návratu z Osvětimi do poválečné Prahy“, si nakonec své místo našel v kategorii pro debutanty. Beneš bude o Magnesii za Objev roku soupeřit po boku dvou básnických sbírek: Mýtinami Kláry Krásenské a Tam uvnitř něco je! Tomáše Peřiny.

Podívejte se na všechny nominace.

Nominace na Magnesii Literu 2024

Luxor Litera za prózu

Alena Machoninová: Hella (Maraton)

Petr Šesták: Vyhoření (Host)

Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Litera za poezii

Zofia Baldyga: Poslední cestopisy (fra)

Tereza Bínová: Červený obr (Odeon/EMG)

Kamil Bouška: Dokumenty (Trigon)

Litera za knihu pro děti a mládež

Jiří Dvořák: Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub (Baobab)

Kateřina Přidalová: Toto není jenom kniha (UMPRUM / Designéři Dětem)

Noemi Cupalová: Blbá Vendula (Běžíliška)

Litera za naučnou literaturu

Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová: Louky: dobrodružství poznávání (Academia)

Jiří Moravec: Za neznámými tvory amazonských lesů (Academia)

Michal Přibáň: V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci (Academia)

Litera za nakladatelský čin

Dílo Karla Šiktance (Karolinum)

Edice Katedra (UMPRUM)

Petra Nováková, James Stafford a kol.: Ragby (Labyrint)

Litera za překladovou knihu

Davide Enia: Jako v nebi, tak i na zemi (Přel. Marina Feltlová, Argo)

Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy (Přel. Miloš Řezník, Argo)

László Szilasi: Třetí most (Přel. Marta Pató, Protimluv)

ČRo Plus Litera za publicistiku

Ondřej Daniel, Lenka Krátká, Michal Lehečka, Vojtěch Ondráček, Jana Patočková, Veronika Pehe, Apolena Rychlíková, Jaroslav Spurný: Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989 (CPress)

Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno (Echo Media)

Vojtěch Pecka: Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm/UTOPIA libri)

DILIA Litera za debut roku

Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti (Akropolis)

Klára Krásenská: Mýtinami (Viriditas)

Tomáš Peřina: Tam uvnitř něco je! (Argo)

Litera za detektivku

Marie Horová: Se džbánem pro vodu (MOBA)

Jana Jašová: Krutý měsíc (Motto)

Veronika Martinková: Vina a trest (VM knihy)

Litera za fantastiku

Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)

Jan A. Kozák: Sága o Lundirovi (Malvern)

Michaela Merglová: Prázdnota (Epocha)

Litera za humoristickou knihu

Lucie Macháčková: Svatební historky (Ikar/EMG)

Filip Mikuš: Výstava chameleonů (Argo)

Danka Štoflová: Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí (Argo)

Doporučované