Magnesii Literu mohou získat i zesnulí autoři. Hlaučo má šanci na tři ceny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nominace na nejznámější české literární ocenění pořadatelé zveřejnili toto úterý. Vítězové 24. ročníku budou oznámeni symbolicky 24. dubna. Slavnostní ceremoniál na Nové scéně Národního divadla mají v přímém přenosu České televize stejně jako loni moderovat Daniela Brzobohatá se Sašou Michailidisem.

Teoreticky až tři Magnesie Litery by za svůj prozaický debut mohl obdržet osmapadesátiletý Miroslav Hlaučo, který vystudoval klinickou farmacii a roky pracoval v oblasti medicínského výzkumu nebo biotechnologií, než se dal na literaturu.

Svůj román nazvaný Letnice zasadil do zapadlého horského městečka Svatý Jiří, kam se zkraje 20. století vrací místní rodák Odysseus, aby obyvatelům pomohl připravit se na příchod moderní doby a nových technologií.

Kniha je nominována na Literu za prózu, Literu za debut roku a stejně jako všechny navržené tituly tím pádem může usilovat také o hlavní ocenění pro knihu roku. Tu svými hlasy vyberou lidé z branže, od akademiků přes knihovníky až po knihkupce.

Od založení Magnesie Litery v roce 2002 podobná situace nastala teprve podruhé, přiznává pořadatel Pavel Mandys. „Není to poprvé, v průběhu druhého ročníku byl na objev roku a prózu nominován Jaroslav Rudiš za Nebe pod Berlínem, také měl šanci na tři kategorie, ale nevyhrál ani jednu,“ říká Mandys. Od té doby podle něj porotci většinou nominovali jedno dílo vždy jen v jedné kategorii. „Porota si tuto situaci uvědomovala,“ dodává Mandys.

Trojici děl v tradičně nejsledovanější kategorii Litera za prózu doplňuje další debutantka Kristina Hamplová se svou experimentální novelou Lover/Fighter, ve které látka z papouščího masa vyvolává v lidech chaotickou agresivitu, a devětašedesátiletý oceňovaný dramatik nebo režisér Jan Antonín Pitínský, jehož více než dvě desítky menších prozaických textů vyšly pod názvem Domácí potřeby.

Literu za poezii mohou převzít Jakub Řehák se svou pátou sbírkou básní nazvanou Konkrétní poštolka, která se kromě své abstraktní roviny částečně odehrává v pražském Karlíně, dále Apolena Vybíralová, jež ve své první autorské sbírce Vzteklina využila i grafické stylizace textů, anebo Tomáš Tomášek s texty shromážděnými pod názvem Ahava, což v hebrejštině znamená láska. Tomášek se nominace nedožil, zemřel roku 2022 ve věku 75 let.

Ocenění in memoriam může letos získat také ilustrátor a hudebník Albrecht Smuten, vlastním jménem Vratislav Šmelhaus, jenž minulý měsíc zemřel na leukémii. Nominován je na Literu za humoristickou knihu díky komiksové publikaci Kapitán Chemo, která už si nedávno vysloužila cenu Muriel pro nejlepší krátký komiks.

Podle podcastové série mapující postavení žen na trhu práce vznikla publikace Pay Gap – Kratší konec provazu, kterou napsaly Šárka Homfray a Lucie Václavíková. V 15 kapitolách se věnují nerovnostem v odměňování žen a mužů, slaďování kariéry s péčí o rodinu nebo hledání zaměstnání po padesátce. Kniha je jedním ze tří titulů aspirujících na Literu za publicistiku. Dále mohou uspět Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N za rozhovory s přírodovědci nazvané Zvířata v éře lidí nebo Petr Třešňák z týdeníku Respekt, jenž v knize Důstojnost opět zpracovává situaci lidí stižených jinakostí.

V kategorii pro naučnou literaturu mají šanci publikace o řeckých mýtech v literatuře a výtvarném umění, kniha týkající se umění meziválečného Československa nebo nová učebnice etologie, na jejímž vzniku se pod vedením čtyř editorů podílely více než čtyři desítky autorů.

Do nominací na Literu za nakladatelský čin se vešli mimo jiné básník a arteterapeut Miroslav Huptych, pravnučka zakladatele fotografického ateliéru Langhans Zuzana Meisnerová Wismer nebo tým malešických rodáků, který pod vedením Karolíny Vránkové sestavil místní kroniku zahrnující historické údaje i vzpomínky pamětníků.

Na debut roku jsou kromě románu Letnice od Miroslava Hlauča navrženy příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého.

Z detektivek porota vybrala Dceřinu kletbu od Terezy Bartošové, odehrávající se v Příbrami, Panoptikum pana Perkinse napsané Ilonou Dobrovolnou a prolínající objev lidských ostatků z konce 19. století s dějem z roku 1907 nebo psychologický thriller s vánoční atmosférou Dravé zvěři napospas loňské vítězky Litery za detektivku Jany Jašové.

V kategorii fantastika se prolínají minulé a fantazijní světy. Jakub Hussar v příběhu zvaném X-Tal pokračuje v mapování fiktivního světa Coraab. Horor Ignis fatuus prozaičky Petry Klabouchové čerpá ze šumavských paranormálních příběhů a normalizační atmosféry v pohraničí. Meziměsta Lukáše Vavrečky pak prostřednictvím stylu zvaného magický realismus reagují na pandemii koronaviru.

Pořadatelé dále oznámili nominace v kategoriích kniha pro děti a mládež, překlad nebo humoristická literatura. Potřetí bude udělena čestná cena za přínos knižní kultuře. „Bude také vyhlášena Kosmas cena čtenářů. Čtenáři o ní hlasují už od ledna,“ dodává za organizátory Pavel Mandys.

Určitou protiváhu Magnesii Liteře od letoška tvoří Cena literární kritiky, kterou minulý týden získaly Emma Kausc za prózu Narušení děje a ukrajinská autorka Iryna Zahladko s básnickou sbírkou Jak se líčit v nemoci. Oba tituly chybějí v užších nominacích na Literu.

Jejím hlavním vítězem se loni stala prvotina rusistky Aleny Machoninové nazvaná Hella. Té se před vyhlášením nominací prodalo zhruba 600 výtisků, po vítězství prodeje stouply dvanáctinásobně na zhruba 7100 kusů do konce loňského roku. „Doufáme, že se tak bude dařit i vítězům letošního ročníku,“ dodává Pavel Mandys.

Odměnu pro hlavního vítěze letos organizátoři zvýšili na 200 tisíc korun. Letošní novinkou také bude účast autorů na akci Knižní lázně, která se v červnu uskuteční v Mariánských Lázních.